JayZak

Cohen nám v Diktátorovi přináší zajímavý koktejl, snoubí se v něm nechutnost a nevkusnost fekálního humoru (v podobě hnědého projektilu či záběrů z vnitřku vagíny) se satirickou uvědomělostí politických událostí dnešních dní. Výhodou tedy určitě je, když sledujete zprávy, aby vám došly všemožné narážky - a že si s nimi Cohen nebere servítky (viz např. Megan Fox a narážka na Berlusconiho, při které jsem se bohužel přistihl, že se směji v kině sám). Až si říkám, jestli Diktátor za pár let neztratí na zábavnosti, až tyto události vychladnou a bude se řešit někdo horší, než Kaddáfí. Slušnou životnost filmu zajišťuje minimálně třeskutý humor zaměřený i na obecnější věci, který vás nenechá smíchy vydechnout (až je to někdy na škodu), a nebo výborný závěrečný proslov na téma demokracie v USA, jakási překroucená variace na slavný proslov Chaplina z konce Diktátora z roku 1940, ten bude aktuální ještě nějakou tu dobu.

Srdce malého kluka ve mně zaplesalo. Nejedná se o žádný hluboký film s myšlenkovým přesahem, ale kdo by to po Avengers chtěl? Jde o komiksovou jízdu završující celou sérii filmů a to s velkým gustem. Angažmá fanoušky zbožňovaného Whedona se tedy vyplatilo, a to jak na poli scenáristickém, tak překvapivě i na poli režijním. Vypilované dialogy byla radost sledovat, stejně jako závěrečný akční nářez, hlavně při scénách s Hulkem i slzička ukápla... Avengers jsou kvalitativní vrchol současné komerční produkce.

Kult hákového kříže nám dává působivou morální lekci, což je kladem, ale zároveň i záporem snímku. Při poutavém ztvárnění ústřední myšlenky skrze jednoduchý narativ se totiž nelze ubránit hlodání reality, kdy jsem si nebyl jistý, jestli je možné, aby se ústřední postava natolik změnila. Po závěrečné scéně, kdy se kruh uzavře, je pak ještě zjevnější, že postavy (ne příliš komplexně napsané) sloužily spíše onomu vyššímu cíli - morálce a jejímu ztvárnění v jakési moderní americké pohádce. Ta je však odvyprávěna natolik přesvědčivě, že je snadné jí podlehnout i za cenu lehkého ohnutí reality. A ten zlověstný Norton!

Nějak mě minula všude zmiňovaná nadsázka a zbyl jen kýč a scénář hodný průměrné počítačové hry. Vážně - chvilkový briefing 'kde jsou nepřátelé', prostřih a už jsme uprostřed akce a gumoví náckové létají... Bohužel však nejde o interaktivní zážitek a člověk si musí ty zdlouhavé 2 hodiny prosedět. Zkrácení o půl hodiny by tomu slušelo, stejně tak vypilování dialogů, které mi někdy přišly, jakoby na sebe nenavazovaly. Chválím však závěrečné titulky! Z Avengers je Kapitán Amerika bohužel nejméně životnou postavou, což je dané už jen z okolností jejího vzniku. Možná jej měli nechat u ledu.

Nejdřív jsem se hodně divil volbě Branagha jako režiséra Thora, komiksového svěřence Marvelu, ale v průběhu projekce jsem se divit přestal, protože Thor v sobě skrývá na komiksové poměry neobvykle silný příběh s podklady z mytologie, který si je dokonce podobný se syžetem Shakespearova Krále Leara či Jindřicha V. - což už jako Branaghova volba nevypadá tak nepravděpodobně. Co se týče výsledku, tak britský režisér nezklamal. Thor je pohádka jak má být, umně spojující pozemskou romanci s vesmírným světem Asgardu, který působí jako ono fantastické království, kde ještě nevymizel smysl pro čest a spravedlnost, kde král dává morální lekci svému neohrabanému synovi a kde není místo pro zrádce. Vesmírné prostředí točící se kolem cestování Bifrostem-duhou je pak malebným doplňkem. Taky bych rád vyzdvihl překvapivě dobré herectví Chrise Hemswortha či roztomilou Natalii Portman (která mě např. v Garden State spíše iritovala).

Oceňuji Němcovu touhu experimentovat, ale nemůžu si pomoct, Toyen mi příliš nesedl. Filmu uškodil viditelně malý rozpočet, kdy snímek působí spíše jako levný dokument České televize - záběry na kočičí hlavy jsou alespoň pro mě natolik obyčejné, tedy postrádající kýžený ozvláštňující efekt, že mi to k surrealistickému pocitu nijak nepomohlo, spíše mě to od snímku odcizilo, stejně tak 'dramaticky' klikaté záběry v ateliéru. Co se týče surrealismu u Jana Němce, je s čím srovnávat - co třeba povídkoví Mučedníci lásky z 60. let, výtvarně bravurně zpracované grotesky? Ve srovnání s nimi o 40 let mladší Toyen bohužel prohrává. Jako "originální umělecké dílo" bez škatulky podprůměrné, jako experimentální dokument průměr - na ČT2 bych si to představit dokázal. (Dílo a život Toyen jsem před zhlédnutím znal pouze okrajově, ale to by u správného filmu nemělo být překážkou pro plné prožití.)

Trošku mě na film v retro stylu rušily kamerové jízdy a závěrečná ruční kamera, ale jinak se pocta němému filmu víc než povedla. Líbilo se mi třeba ukončení záběru postavou jdoucí "do" kamery. Potěší taky dobré využití genia loci Olomouce.

Líbí se mi, že autor má svůj vlastní styl. Jde vidět, že promýšlel každé postavení kamery, ať už u dialogu či u průchodu polem. Líbily se mi zejména záběry v přírodě - nejvíce cením krásný pohled do korun stromů. Černobílá kamera a styl snímání mi připomněly Bélu Tarra.

Příběh mě docela zaujal, mohli jsme sledovat lehce humornou formou pojaté osudy přeživších holokaustu 2. světové války a jejich traumata, hlavně tedy jednoho kovaného proutníka. Co mi však celý film zkazilo je závěrečné idiotské rozuzlení, které jej pro mě celý obrátilo na ruby. Že měl scénář v průběhu určité nedostatky bych byl schopen prominout, ale nelogické vyústění posílající morálku Hermana tatam a Mášu ještě níž jsem už spolknout nedokázal. Perplex.

Velmi příjemný kousek, nápad setkávání se ve snu se známými umělci 20. let 20. století se Allenovi vyplatil, a jejich ztvárnění bylo většinou více než povedené. Paříž ve svých nejlepších letech vás zde okouzlí, genius loci jak má být. Překvapil mě Owen Wilson, k jehož obsazení jsem byl zpočátku skeptický, ale jeho lehce ňoumovský styl do filmu sedl. Co se týče scénáře a režie, nejde zde o nic inovativního, ale to od Woodyho už nikdo nečeká (i když Match Pointem jistě překvapil mnohé). To, co je fanouškům v jeho stylu tak familierní, tedy vybroušené dialogy, kvalitní herci a smysl pro práci s prostředím a atmosférou, je zde zastoupeno v dostatečné míře, takže já jsem za sebe spokojen.