papuchalk

5.díl Dvěma popravami vyšperkovaný díl snad nemůže mít hustčí atmosféru. A o tu šlo především. Dokonale vykreslené prostředí elitního vedení strany, kde nikdo netušil na koho padne vina příště. Stalin chtěl hlavy, musel nějaké dostat. Paranoia a nedůvěra vzrůstá. ############################# 4.díl. Na tento díl jsem se těšil asi nejvíc (spolu s pátým) a bohužel mne lehce zklamal. Vypadalo to jako běžná politická krize, které tu máme každý měsíc už několik let. Až Sedláček natočí krizi, kerá nedávno skončila pádem vlády a odstoupením Nečase (a to se opravdu chystá, mluvil o tom na radiožurnále že už píše scénář..) bude to vypadat uplně stejně "nudně", ale tak to prostě je, taková je politika. A to prosím ještě v té naší současné krizi k jisté zajímavosti dopomohla Femme Fatale Nagyová, díky které si bude moct Sedláček ve filmu trochu zapřehánět. Přecijen uvedu jedno plus - Vynikající role Gottwalda!!! Ten si vzal celý díl pro sebe, a ostatní tam byli trochu do počtu. Ale na tento díl se asi znovu už nepodívám, tak nějak mi nedal nic co bych nečekal, na zadek mě to neposadilo. Ale jak už jsem napsal, lépe to natočit nešlo. ############################## 3. díl. I tento díl nabízí mnoho podnětů k povšimnutí, zamyšlení. I přestože plynul asi nejpomaleji ze tří uvedených dílů. Zaprvé - velmi věrohodné zobrazení exilu. Zadruhé - bezvýchodná situace pro německého demokrata Jakše, se kterým Beneš projednává odsun němců. Jejich dialogy patřily k tomu nejlepšímu v tomto díle. Zatřetí - najednou v kontextu událostí pochopitelný Benešův příklon ke Stalinovi, jelikož v průběhu války vůbec nebylo jasné, jaké hranice nám budou po válce uznány, takže se Beneše celkem pochopitelně klonil na tu stranu, se kterou měl největší jistoty uznání předmnichovských hranic. Začtvrté - postavou Moravce a jeho monologů byla velmi dobře vysvětlená důležitost našeho odboje, a to zejména po politické stránce globální, tedy zase z pohledu Beneše, a zároveň byla dobře vysvětlena jeho nedostatečná aktivita. Shrnuto> Velmi dobrý díl plný podnětů... Trochu mě zamrzelo, že byl jednoduše odbyt poslední rozhovor Beneše s paragány těsně před jejich odletem, to by byla velmi emotivní scénka. I když nebyl tento rozhovor asi nikde oficiálně zaznamenán, bylo to vlastně naposledy kdy s nimi hovořil někdo, kdo mohl o jejich postojích a názorech později informovat. Dál už hovořili jen s lidmi v čechách, a většina z nich nedožila konce války :-/ #######################2. díl Zvyšuji hodnocení na 5 hvězd. Myšlenkově totálně nabušený díl. Do této stopáže nešlo narvat více argumentů pro a proti, myslím tím pro obranu a pro kapitulaci. Líbilo se mi, že dostal dost prostoru Beneš pro svou obhajobu, protože dnes je velmi moderní říkat, že jsme se měli bránit (a to i podle "zasvěcených" vojenských analýz). Přesto bych ještě na Benešovu stranu přidal, že správně přepokládál, že Německo zase válku prohraje, až spojenci rozjedou svou válečnou výrobu naplno. No a pokud bychom se bránili, byli bychom považováni za toho, kdo válku způsobil, a po válce by se s námi jaksi nikdo nebavil. Bohužel, tak jak se stalo to muselo být, abychom nakonci války byli na straně vítězů, a ne poražených. No a v neposlední řade, ale to zmínil i Beneš ve filmu: "Ale vy válku BUDETE MÍT, generále, to vám slibuji!", tímto řešením umožnil našim nejlepším vojákům odejít do zahraničí a bojovat tam, kde to mělo smysl. To považuji za geniální vojenský tah, který pro své velké ego dokáže udělat málokterý vojevůdce. Ještě bych vyzdvihl nádhernou gradaci, zakončenou vynikajícím rozhovorem Moravce a Beneše. To byl zatím jeden z nejlepších okamžiků série. Mohli ještě nakonci zmínit, že Moravec zakončil svou kolaboraci sebevraždou v den pražského povstání, ale to je jen maličkost, přecijen bude tato postava vystupovat ještě v dalším díle. ############################ 1. díl mne velmi překvapil a přitáhl k celé sérii. Tento styl historického dramatu - ukážeme radší méně, delší záběry zadumaných postav, pozvolnější tempo, při kterém má divák čas si třídit děj s tím co ví, skvělé dialogy - mám velmi rád a k tomuto tématu se hodí. Dokonce tleskám nad skokem z roku 1916 do roku 1918!!! Masaryka totiž v té poslední scéně v anglii britský premiér totálně rozebral na atomy s tím Sámem a jeho hradem, TGM odchází jako poražený a totálně zesměšněný. Kdyby to v této chvíli vzdal, nikdo by se nedivil - a najednou skok do roku 1918 a na nádraží přijíždí vlak s prezidentem !! Plné nádraží, a vítá ho např. Alois Jirásek. Velkolepé, nádherný skok, vzbudilo to ve mne velké emoce, ten kontrast se Sedláčkovi moc povedl a ještě tak zvýraznil Masarykovu nezdolnost. Byl to jistě tvůrčí záměr, nikoliv že se tam toho víc nevešlo!!! Masarykovo tažení ruskem a amerikou bylo omnoho úspěšnější, a tak by prakticky do konceptu konce filmu nezapadlo, a navíc každý ví co bylo a jak to dopadlo. Takhle to bylo omnoho lepší, a donutí to celou řadu lidí včetně mě, přečíst si více. Pan Huba v hlavní roli - nářez !

Viděl jsem jen chvilku, ale jakmile tam začaly jezdit jakože německ tigry II, což však byly zcela zjevně americké tanky poválečné éry, tak jsem to znechuceně přepnul. Tanky takových tvarů do filmu o druhé světové válce prostě nepatří, to měli radši najít nějaké starší vykopávky. A ještě si ve filmu navzájem do rádia říkají: Pantere, Tigře, Lve... fakt výsměch. Co ta "pouštní, letní" krajina? To má být ten zasněžený hustý les v zamrznutým prosinci 1944? Bohajeho, a to je ještě jen maličkost. Nedivím se že ten film kritizoval Eisenhower pro jeho nepřesnost.

Zkusil jsem tento kultovní seriál začít sledovat a bohužel mne to příliš nechytlo. Jeden díl jsem sice dokoukal, ale dost často jsem u toho kroutil hlavou. Počkal jsem tedy na nějaký další díl z druhé série, a ten jsem po 10ti minutách musel vypnout. Nejsem příliš seriálový divák, ale ty opravdu nejlepší mne vždy nadchly. Srovnání se nabízí s červeným trpaslíkem, bohužel v Pánu času to jaksi nefunguje. Málo humoru, málo nadsázky, příliš mnoho hloupých scénáristických výmyslů, divné dialogy !!!, divné vztahy hlavních postav, velmi laciné až směšné grafické triky, a dokonce mi vadilo, že je to až příliš "britské".

Nerozumím proč se Pitt zaprodal tak obyčejné utíkačce před zombíkama, kterou jsme viděli už tolikrát. Oproti jiným zombie filmův opravdu nepřidává nic nového, (např. 28 dní poté mě zasáhnul daleko víc). Aspoň dětský zombíky tam mohli dát, přidalo by to na horrorovém ladění. Film má tak jednoduchou pointu s nápadem jak zombíkům čelit, že mohl být vyřešen během 20ti minut a dále se mohl servírovat hlavní chod, protože tohle byl tak maximálně předkrm. Když už mi Pittova ne příliš pěkná manželka (mohla hrát zombíka bez masky..) solidně lezla krkem s těma nucenýma úsměvama, když už mi lezla krkem jeho celá rodina i s přechytralýma dětma, když už Pitt obletěl bezcílně a s námahou půlku světa, aby nakonec havaroval v letadle, jsem Pitta upřímně litoval a divil jsem se, jakto že ho nenapadlo stát se taky zombíkem!!! Vždyť v těch chvilkách, kdy zombíci jen tak lelkovali v laborce, měli proti němu docela pohodovej neživot :) A proti nám ostatním, kteří se pořád za něčím honíme jak trotlové a chodíme do kina na kraviny, samozřejmě taky :) Tak o tomhle jsem v kině při filmu přemýšlel. Bejt zombík nemusí být tak špatný :)

Naštěstí to není tak politické jak to podle ostatních komentářů vypadá. Je to hodně civilní, alespoň do půlky je to hodně i o lásce a o vztazích. Nejlepší fóry jsou přímo ze života. např. ti rodiče chirurgové, jak chtějí po svém synovi aby byl jako oni, a předají mu právě rozdělanou operaci, aby to dokončil - to mě pobavilo snad nejvíc :) Horší je že to od určité doby ztratí soudržnost a vezme to takový styl na sebe nenavazujících skečů. Proto nedávám za pět.

A pro mě je Salieri i Mozart jedna a ta samá "hudba" plná bezduchých stupnic a klišé. Těchto tvůrčích neduhů byla tehdejší "hudba" doslova přesycená. Geniální neni ani jeden, to pardón! Samozřejmě z dnešního pohledu. Proto mi dost vadilo to zbožšťování Mozarta, které mi bylo onou ubohou postavou doslova vnucováno. Jinak velkofilm se vším všudy, bohužel i s historickými výmysly.

Král braku je zpět! Ovšem tentokrát mě překvapil, a první třetina byla opravdu kvalitní film, po všech stránkách. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Vzdělaný vtipný Němec, jemuž nerozumí tupí otrokáři, čili typičtí američané, tedy jižané. Hmm zajímavý a slibný začátek ! Vzdělaný vtipný Němec zastřelí místního šerifa a ostatním šikovně vysvětlí, že mu mají poděkovat a zaplatit 200 dolarů. Zůstávám s otevřenou pusou, stejně jako všichni na tom náměstí :DDDD Potom jsem nevěděl co to ta Waltzova postava je vlastně zač?? Je to podvodník, který si zatykače píše sám a šikovně vydělává černý prachy?? Nebo je to spíš takovej dobrák Sam Hawkins z Vinetua?? Bohužel se vše velmi brzy vyjasní a ukáže se, že je všechno přesně tak plochý jak to vidíme, a to pro další vývoj filmu není nikdy dobře, protože tím film skončil. Asi tak od končící zimy ve filmu, kdy se rasisticky a sociokoulturně orientovaný CHYTRÝ film změní na pouhou hledačku manželky, si Tarantino uvědomil, že jedině on je král braku, a ten film naprosto bez lítosti zabil... Prostě Kventine, když máš scénář asi na hodinu filmu, tak netoč tříhodinovej film! Narozdíl od panchartů, na toto se už dívat podruhé nebudu, protože opravdu není proč.

Tohle je tak prázdný film jako reklama na hrábě. A taky uplně zbytečný. Directors cut je o 12 minut kratší než verze co šla do kin... to je snad jediný film u kterýho si režisér uvědomil, že aby potěšil fanoušky tohoto filmu, tak to musí zkrátit :DDD

Vynikající psychologický film. Nevím proč v žánru chybí toto označení, protože v prvé řadě je to film psychologický, a až potom drama, historický, válečný atd. Říkám to hlavně proto, že mezi válečnými (historickými) filmy mnoho těch ryze psychologických nenajdeme, a tím je vyjímečný. Většinou se jedná o akční, agitační "hrdinovky" viz Vojín Ryan. Tolik k úvodu. Jak si pročítám zdejší diskuzi a komentáře, jsem překvapen, kolik lidí je dodnes poděláno z Hitlera, a prakticky ani na tento film se neumí podívat s nadhledem a "nechat se jím poučit". Myslím, že je to způsobeno brutálním nedostatkem informací, ale chápu, že ne každý měl na střední čas číst si knížky o ádovi. No vám se zase nejvíc líbí šílenec Goebbels, který je asi nejméně realisticky ztvárněn. Podívejte se na dobové záběry (dokonce ozvučené!!) Goebbels byl usměvavý a velice společenský člověk, žádný monstrum s uhrančivýma očima ďábla! Ale nakonec, nejsme na tom ještě tak špatně, jako v jůeséj, kde někteří studenti ani nevedí kdo to byl Hitler, nebo si dokonce myslí, že byl na straně spojenců. Lidi, kteří nevědí co vlastně Hitler (a celé jeho politické hnutí) dokázal, z jakých kanálů vyhrabal Německo na ty nejvyšší místa kultury, techniky, inženýrství, a vědy, si nedokážou uvědomit a pochopit, proč ho lidi tak slepě následovali a proč mu tak věřili. Většina věcí, které němci za války vymysleli, se používají dodnes, jen se trochu modernizovaly. Film jsem viděl už několikrát a pokaždé mě nechává v úžasu, a po skončení filmu mívám dost dlouhé chvíle mlčení. Na to prostě nejde nic říct. MASTERPIECE

Zatímco Kungfu Pandu od Dreamworks zbožňuju (viděl jsem ho se synem už asi 20x a považuju ho za nejlepší novodobý animák všech dob, který každým dalším shlédnutím zraje), tak Shreka skoro nesnáším (díky otravným postavám a otravným vtípkům, nelíbí se ani synovi). Dragon stojí někde uprostřed, ale to je vlastně dobře, protože střední cesta bývá zlatá:) Velmi jsem uvítal, že do Draka NEcpali ty otravné pseudozábavné postavičky a trapné fóry, které mají zabavit jen ty nejmenší. Můj 2,5 letý kluk se často smál, což je důkaz, že tyto věci nejsou ve filmu pro děti vůbec potřeba. Takhle ten příběh plyne bez různých zbytečností a trapností naprosto přirozeně, nic netrčí, nic nepřebývá, nic nevadí, což je super. Zezačátku jsem si trochu hůř zvykal na zjev některých postav a draků, ale ono je dnes těžké přijít s vlastním originálním "designem" postav, což je u animáku docela zásadní, pokud se má natrvalo etablovat ve světě animaného filmu, případně si vynutit pokračování. Dále bych trochu vytknul okatou inspiraci Avatarem :) Rád se podívám znovu.