Ilicka

Centrální příběhová linka je velmi nosná, bohužel je násilně natažena na devadesátiminutovou stopáž nedůležitými situacemi a otravnými ffigurami. Film se pak drobí, především v expozici (cca první třičtvrtěhodina). Jsme v roce 1940, různé náznaky se dají číst různě, ale v celku se jedná o protiněmecký protest, vyzdvižení houževnaté a srdečné české muzikantské povahy. "Můžou nám zaplatit, ale naši muzikantskou čest si koupit nemůžou..."

Opravdu jsem se to snažila vidět celé... Ale nezvládla jsem.

Hezký film o propojení člověka a přírody a o mladické lásce Pavla k Pepičce. Na rok 1933 má téměř parametry němého filmu a množství scén je komponovaných jako němé. Disponuje výbornými herci a nádhernou kamerou, ale brzdí ho poněkud pozvolný tok děje, kterému chybí silnější závěr.

Po několika prvních scénách jsem měla dojem, že půjde o krojové drama o skupině lidí, kteří nejsou moravští slováci, ale snaží se mluvit jako oni a moc jim to nejde. Pak film nabere spád a místy bere dech. Strhující drama, které se vydává i kousek za konec stanovený Mrštíky.

Mé první a relativně pozdní setkání s předprstenovským Jacksonem provázejí mírné rozpaky. Kate Winslet debutující, s Melanií Lynskey excelující, Peter Jackson exhibující, kamera poletující, divák zírající. Vážné téma, pohádkové zpracování, podivné fikční světy a pro Jacksona možná zklamání, že do filmu nemohl propašovat nějakou vraždící příšeru. Ačkoli chladnokrevná akce děvčat v závěru (doufám, že se nejedná o spoiler) je hodna pořádné příšery. Jen se obávám, že až se mě za pár týdnů někdo na film zeptá, vybavím si především odvážné bláznění s kamerou.

Tak to je film jen pro nejtvrdší kluky a holky. Tvrďácký soundtrack s nesnesitelně vřískající Bílou, drsné soubojové sekvence a brutální kritika společnosti. Spolu s Kanárskou spojkou perfektní svědectví o době svého vzniku, kterou znám jen z vyprávění, což je patrně dobře.

Nadšenecké, leč amatérské. Lov na Gluma se mi líbil o poznání víc. O tolik, že jsem ho dokonce viděla celý.

Tak trochu osudová romance, tak trochu Město andělů, tak trochu podvod. Anebo tak trochu od všeho. Základní rámec vyprávění je zajímavý, ale nakládá se s ním občas trochu svévolně. A taky se děje opravdu všechno důležité 15. července. Jim Sturgess s Anne Hathaway tvoří vynikající jiskřivou dvojici, z hlediska kostýmu a výpravy je to slušná přehlídka jemných změn v období 1988 až 2011, atmosféru hezky dotváří hudba Rachel Portman (a to měla snad jen jediný výrazný motiv!). Akorát těch posledních 20 minut pro mě ten film dost devalvovalo a posunulo mě od nadprůměru k lepšímu průměru...

Dva bratři, jeden ring a spousta zlé krve v rodině. Rozbouřené emoce uklidní až okamžik, kdy se hoši na konci filmu porvou. To se i Tommy Connoly (přesvědčivě násilnický Tom Hardy) nechá obměkčit silou rodinného setkání. Ten film se dá charakterizovat jako "napůl" - napůl oscarové drama, napůl akční nářez, napůl Rocky, napůl Cinderella Man. Moc mě zaujaly soundtrackové hrátky s Ódou na radost.

Nenáročná oddechovka v kulisách pozdního 19. století, s mírným nájezdem na problematiku nezáměrného incestu. Výrazně mě zaujaly stylové prvky, především dobrá práce s kamerou.