Ramirez85

Ramirez85

Pítrs H.

okres Jihlava
Nowhere Man

homepage
Twitter: Ramirez0716

51 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    David Brent: Life on the Road (2016)

    Můj asi nejočekávanější film járu 2016, a tak, jak se u jiných současných filmů snažím očekávání srazit na minimum (a u spousty z nich je to stejně zbytečný), tak tady jsem chtěl naopak dostat jen to nejlepší, protože Gervais to ani jinak neumí. Mno a... a? A je to pecka (uuf) :-) A i když z toho spíš "smrdí" Derek, Rickyho pozdější seriál, než originální Kancl, tak je člověk prostě rád, že má toho Brenťáka po letech zase zpátky (a že se za něj může zase cítit trapně :-). Ten film má neskutečnej good feeling, a i když třeba ve vás nevybuchují záchvaty smíchu, tak ten úsměv z obličeje nesleze až do konce. Navíc se přistihnete, že tomu chlápkovi ten úspěch v showbizu fakt přejete (i když Brent kecá, když říká, že je jeho kariéra na hovno, všakže :-). Kurde, a to jsem chtěl napsat nějakej ftipnej komentář, ale člověk se po zhlédnutí cítí tak nějak vesele smutně a smutně vesele, tak jako, a to jsem tohle přízvisko fakt nechtěl nikdy použít, smutnej klaun David Brent po konci Tour. (Velkej dík Perverzovi za titule ;-). "Call me nigga."

  • poster

    Sbal prachy a vypadni (1998)

    Ani nevim proč jsem se tak dlouho vyhýbal filmům od Guye Ritchieho, ale po slušné Rock'N'Rolle přišlo něco ještě mrtě lepšího... Lock, Stock and Two Smoking Barrels (btw ten českej název výjimečně ruluje originál) je takřka dokonalá moderní gangsterka s fakt hustými herci, vychytanými hláškami a vůbec skvěle dotaženým scénářem od "britskýho Tarantina". Každopádně Vinnie Jones rules, největší star filmu. A perfektní soundtrack je už tak nějak standard snímků Made in Britain. Nejlepší z "trilogie" Sbal prachy a vypadni - Podfu(c)k - Rock'N'Rolla, ale není nad to dát si londýnskej maraton plnej sexu, drog a mrtvolek. 90's was cool as fuck.

  • poster

    Králova řeč (2010)

    Film vyloženě postavený na dialozích, ať už se týkají všeličeho, a ty, naštěstí, nešustí papírem a ani nejsou přehnaně sentimentální anebo ještě hůře- nudné. Samozřejmě podstatný podíl na tom, že se na tuhle Královu řeč dobře kouká a že se taky hlavně moc dobře poslouchá (přestože jsem měl po chvíli co dělat, abych nezačal koktat taky), má herecké obsazení, protože to je, dámy a pánové, vysoká škola britského herectví- Colin Firth svojí roli nehraje, on král Jiří VI. prostě je, Helena Bonham Carter nezůstává pozadu, ba co víc, tady excelují i všichni ti ve vedlejších rolích, od Guye Pearce až po Timothyho Spalla, který byl jako Winston Churchill jednoduše uvěřitelný. Nad všemi však ční postava Lionela Logueho, protože to co tu předvádí Geoffrey Rush... tenhle člověk stojí za mým nejsilnějším letošním vánočním kulturním zážitkem! Klobouček dolů (a prostředníček na Akademiky nahoru). Při závěrečné Králově řeči jsem nasadil výraz houpacího koníka a užíval si každé slovo, které Bertie pronesl... Jeden z nejlepších filmů, který jsem v letošním roce viděl.

  • poster

    Trainspotting (1996)

    Drogy jsou pro chcípáky, co nedokážou žít vopravdickej život a fetkama pohrdám, tak kurva jak to, že díky tomuhle filmu být feťákem je tak zatraceně cool?! Carlyle životní, těžko kdy překonanej výkon, Skotsko fuckin' awesome, Born Slippy fajné, ale starej pes Iggy je starej pes Iggy. "Who needs reasons when you've got heroin?"

  • poster

    Soumrak mrtvých (2004)

    Král zombie hororů Džord Roméro se svýho času nechal slyšet, že Soumrak mrtvých je nejlepší zombie film ever. To sic nevím, ale v dokonale vydojeném subžánru se jeví jako takový malý zázrak. A kdybych tolik nesympatizoval s hlavním hrdinou, (ne)mladým a (ne)klidným třicátníkem Shaunem, užil bych si to snad ještě víc, kurde! Každopádně "Queen" scéna rules i po stopadesáté, stejně jako celej zdejší hereckej ansámbl. A Shaun of the Dead nejlepším filmem Cornetto trilogy- absolutelně.

  • poster

    Monty Python a Svatý Grál (1975)

    To, že ty vtipy ani po čtyřiceti letech nezestárly, mluví za vše. Nebudu tu vypisovat jednotlivé skeče, nebo skeče, které mě nejvíc pobavily, tohle se totiž musí vidět jako celek, každopádně scéna s králem, jeho synem a hradní stráží... toto je přesně můj šálek toho nejlepšího anglickýho čaje.

  • poster

    Snídaně u Tiffanyho (1961)

    Představte si Breakfast at Tiffany's bez Audrey Hepburn... Je to právě tato subtilní herecká legenda, kdo povznesl tento snímek ne o patro, ale alespoň o dva mrakodrapy výš. Slovo charisma zde dostává nový rozměr. Dobovou kritikou nepříliš přijatý film se po letech stal doslova kultem. Sofistikovaná krása, humor, elegance, nadhled a romantika si zde podávají ruce. A ten soundtrack...

  • poster

    Zlodějka knih (2013)

    Od mého nejočekávanějšího filmu letošního roku jsem, přiznávám, očekával trošku něco jiného, více takových těch zasněných scén a hlavně holku, co prostě bude krást knihy, když už je to ta Zlodějka... Nevermind, ve výsledku se mi totiž dostala krásná emocionální nálož, která však člověka zbytečně nedusí nějakými srdceryvnými scénami. Film spíše evropského střihu a hlavně film, který ukazuje čistotu a krásu přátelství a to i v tak těžkých dobách, jako byla druhá světová válka. Netřeba se tu rozepisovat o hereckých výkonech, protože ty byly do jednoho jedním slovem úžasné, Geoffrey Rush a Emily Watson tu (nepřekvapivě) své role nehrají, oni je žijí (Emily jsem si doslova zamiloval), naopak kdo překvapil, je Sophie Nélissse, čmuchám tu další výrazný herecký talent. Výprava snímku, přestože se víceméně celý odehrává v jedné ulici, taktéž brilantní (hlavně scéna s pálením knížek měla koule), no a co se týče hudby... ano, i při psaní tohoto komentáře zas a znova poslouchám ženiální soundtrack páně Williamse. Škoda jen, že jsem zhruba od poloviny filmu začal potřebovat ukrutně na záchod a upadal tak do menšího delíria, ale kašlat na to, aspoň jsem i já projevil značnou dávku sebezapření a na vlastní kůži tak poznal, jak se cítil žid Max uvězněný ve sklepě a SPOILER! přežili jsme to oba, tak co ;-) (Knižní předloha je ještě minimálně o level lepší).

  • poster

    Píseň moře (2014)

    Pokud jste odkojeni pixarovskou anebo disneyovskou animací, budete na Píseň moře koukat asi jako na zjevení. Pro mě je tento styl však nehorázným osvěžením, že ne všichni na západě (a v posledních letech vlastně nejen tam) neblázní s těma infantilníma omalovánkama. Protože ať už Brendan a tajemství Kellsu, tak i Píseň moře, to je pastva pro oči, každý jeden záběr by jste si nejraději nascreenovali, vytiskli a pleskli na stěnu, tomuhle já říkám umění. Krásný, napínavý a hlavně zajímavý příběh vás vcucne, ani nebudete vědět jak (pro mě ještě zajímavější než zmiňovaný Brendan). No a psát tu něco o hudbě, to je zbytečná ztráta písmenek, protože ta je jedním slovem úchvatná, byť v případě titulní písně se mi víc než originál od Lisy Hannigan líbí její česká verze v podání Markéty Irglové. A nezapomeňte- bacha na sovy! ;-)

  • poster

    Oasis: Supersonic (2016)

    Oasis jsou poslední rock'n'rollovou kapelou, která fakt za něco stála, dokonalý texty, krásný melodie (obé Noel), skvělý live performance (Liam), prostě The Beatles mojí generace, d'you know, what I mean? Přestože se musím pořád smát, když tuhle partu zmrdů neustále osočují, že svojí kariéru postavili na vykrádačkách Beatlů- páč když už, tak Oasis jsou mix Sex Pistols (vždycky měli punkový základy) a The Who (anžto nejoblíbenější kapely Noela), nic na tom nemění fakt, že si Liam tak moc rád hraje na Johna Lennona, d'you know, what I mean? K samotnýmu dokumentu bych měl pouze dvě výhrady- škoda, že se tvůrci zaměřili i na rodinnou nepohodu Gallagherových (otec sadista a bla bla bla), namísto toho, aby víc kecali o muzice (to, že film končí monstrkoncertem v Knebworthu a úplně ignoruje "nový" Oasis rokem 2000 počínaje a jejich úplným(?) koncem v roce 2009, je na pěst), díky tak Noelovi, který se tomuhle tématu vždycky vyhýbal s tím "že to prostě nikoho nezajímá", d'you know, what I mean? No a pak ještě ten fakt, že Liam i Noel film doprovází pouze audiovizuálně, což je sice fajn, ale zároveň je to takové divné, jsou situace (a vzpomínky), kdy bych moc rád viděl, jak se u toho chlapci tváří, d'you know, what I mean? Jinak dokument se spíš zaměřuje na emocionální stránku historie Oasis, desky tu představí všehovšudy dvě (Morning Glory musela být hrozná prdel nahrávat, hlavně pro Noela, hehe), naopak pocit, jaký to je, být Rock'n'Roll Star, se tu představí v iks verzích, d'you know, what I mean? Ale vlastně proč ne... It's just Rock'n'Roll. "Co? Ptáte se, jestli mám radost? Hele, mám 87 milionů v bance. Mám Rolls Royce, mám tři stalkery, a budu na pamětní desce Manchesteru City. Jsem součást nejlepší kapely na světě. A jestli jsem spokojený? Ne, nejsem! Chci víc!!!"

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace