Ramirez85

Ramirez85

Pítrs H.

okres Jihlava
Nowhere Man

homepage
Twitter: Ramirez0716

52 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

    Nejlepší film všech dob. Tohle je víc než film, tohle je životní styl. (Po zhlédnutí v krásném minikině a díky okolnostem (mrk mrk) se z Pulp Fiction stává nejgeniálnější filmový zážitek, kterého byly mé oči svědkem, howgh).

  • poster

    Snídaně u Tiffanyho (1961)

    Představte si Breakfast at Tiffany's bez Audrey Hepburn... Je to právě tato subtilní herecká legenda, kdo povznesl tento snímek ne o patro, ale alespoň o dva mrakodrapy výš. Slovo charisma zde dostává nový rozměr. Dobovou kritikou nepříliš přijatý film se po letech stal doslova kultem. Sofistikovaná krása, humor, elegance, nadhled a romantika si zde podávají ruce. A ten soundtrack...

  • poster

    Muži, kteří nenávidí ženy (2011)

    Knižní předloha > US verze > švédská verze. Fincherovi se skvěle podařilo (paradoxně více než Švédům) přenést onu mrazivou a temnou atmosféru, která tak dýchá z knížky od Stiega Larssona, už jen za to si Dívka s tetováním draka zaslouží vaši pozornost. Jenže těch důvodů, proč dát i tomuto šanci a neodmávnout to jen kvůli tomu, že už to bylo jednou natočeno, je mnohem víc, od dvojice Craig-Mara (hlavně Rooney Mara je jako Lisbeth Salander jedním slovem úžasná), přes skvělý scénář až po strhující a zneklidňující soundtrack (mj. Trent Reznor z Nine Inch Nails), jenž tak trefně podtrhuje všechny ty nehezké scény na obrazovce (při té znásilňovací jsem se zase jednou zastyděl, že jsem chlap). Velká škoda, že tato Fincherova vize komerčně docela propadla a poslala tak případné pokračování pod jeho režijní taktovkou do kytek.

  • poster

    Klub rváčů (1999)

    Obsahuje spoilery: Těžko se mi hledají slova, za prvé už o tomto filmu bylo nejspíš řečeno vše a za druhé on si s váma tak neskutečným způsobem pohrává, že vlastně ani nevíte, jestli to myslí vážně anebo ne. Nejnekomerčnější hollywoodský film, ukazující celé západní konzumní společnosti vztyčený prostředníček, aby se v něm co chvíli ukazovaly odkazy tu na Starbucks, tam na Pepsi, IBM, Microsoft... Punk a anarchie naruby. Raději po tom nebádat. Stejně tak nebádat, kolik lidí dokázal Fight Club inspirovat, no ale vybít svojí frustraci z toho, jak moc jsme na tomto světě vlastně všichni maličcí, nemusí být tak úplně od věci... Tenhle film bolí, jen nevím, jestli víc fyzicky nebo psychicky. Čemu se však ubránit nedá, jsou neskutečné herecké výkony, Brad Pitt dokázal své herecké umění už ve filmu 12 opic, no tady ho posunul takřka k dokonalosti. Norton a Bonham Carter nezůstávají o moc pozadu, stejně jako masakrózní Meat Loaf a nebezpečně blonďatý Jared Leto. Ještě nad nimi všemi však ční perfektní režisérská práce Davida Finchera. No a závěrečná scéna (teď nemyslím vtipné probliknutí penisu :) za zvuků Where is my mind od The Pixies aspiruje na nejkoulervoucnější konec v dějinách filmu. Tečka, šup s tím do topky.

  • poster

    Trainspotting (1996)

    Drogy jsou pro chcípáky, co nedokážou žít vopravdickej život a fetkama pohrdám, tak kurva jak to, že díky tomuhle filmu být feťákem je tak zatraceně cool?! Carlyle životní, těžko kdy překonanej výkon, Skotsko fuckin' awesome, Born Slippy fajné, ale starej pes Iggy je starej pes Iggy. "Who needs reasons when you've got heroin?"

  • poster

    Všechny moje lásky (2000)

    Knížku od mého oblíbeného Nicka Hornbyho jsem měl přečtenou pomalu na jeden nádech, tak moc mě strhla a hlavně pobavila. O něco podobného se snaží i její filmová verze, která těží především z výtečného hereckého obsazení. John Cusack má charisma na rozdávání a tady ho konečně prodává ve velkém. Jack Black je prostě magor, ovšem magor s velkým hudebním cítěním a dodává tak snímku o muzikálních geeks na věrohodnosti. Možná trošku škoda, že byl děj přesunut do Ameriky, z nálady britské metropole se totiž vždycky dá vytěžit zas o něco víc. Ale to je jen malá piha na kráse. Film pro všechny, kdo cítí hudbu srdcem.

  • poster

    Dunkerk (2017)

    Ten nejintenzivnější válečný zážitek, jaký si jen umíte představit. Nolan z vysoka kašle na americkou masírku plnou patosu a klišé, místo toho vám vrazí do ksichtu tak neskutečně adrenalinem nabitý film, že ze z něj budete sbírat ještě za týden. Velkou, ale jako že fakt VELKOU měrou mu s tímto pomáhá maestro Hans Zimmer, který si soundtrackem k Dunkerk postavil svůj vlastní pomník, soundtrack, který už nemůže nikdy s ničím překonat. Protože tohle je nejvíc. Úvodní scéna na pláži, ale nejen ta, to prostě jen sedíte, zařezaní do sedačky a sotva popadáte dech. Nejednou jsem se přistihl, jak mám nuance se krčit podobně jako vojáci na tej zpropadenej pláži. O hercích těžko co psát, Dunkerk totiž není typickým válečným filmem, kde hrdinové jdou na své výpravě z bodu á do bodu bé, tohle snad ani žádný jakože d.ě.j. nemá, tohle je prostě hodinu a půl trvající inferno o jednom jediném- přežít. Ale Tom Hardy, jak už má dobrým zvykem, potěšil, hlavně jeho poslední scéna B-) Ještě si to budu muset nechat proležet, ale myslím, že jsem právě viděl nejlepší válečný film všech dob, sorry vojíne Ryane :-)

  • poster

    Walter Mitty a jeho tajný život (2013)

    Teda trvalo to, musel jsem si počkat skoro až na konec roku, ale přeci jen jsem se dočkal, on je totiž tenhle Walter nejlepším filmem letošní filmové sezóny, Ben Stiller se dočkal své nejlepší role v kariéře, do toho nám hraje ten nejlepší možný soundtrack... sakryš, není toho nejlepší už nějak moc? No je, ale když ono vám je to tak zasněně krásné... Walter Mitty a jeho tajný život je totiž plný nezapomenutelných scén- skok z vrtulníku na loď, resp. na druhou loď resp... do moře :-), zápas se žralokem, výbuch sopky na Islandu... atd. atd., nebudu to tu prozrazovat, však se do toho kina vydejte taky, rozhodně nebudete litovat. A to jsem tu nezmínil úžasné přírodní exteriéry, jakousi epizodičnost děje (která je v tomto případě jen a jen ku prospěchu věci, posouvá děj snímku kapitolu po kapitole, jako kdyby jste četli nějakou úžasnou knížku) a perfektně trefný závěr s tím nejlepším coverem časopisu LIFE ever. A už tu máme zase to nejlepší... :-) Film o tom, že na snech není nic špatného, špatné je to nezkusit si alespoň některé z nich skutečně prožít.

  • poster

    Zlodějka knih (2013)

    Od mého nejočekávanějšího filmu letošního roku jsem, přiznávám, očekával trošku něco jiného, více takových těch zasněných scén a hlavně holku, co prostě bude krást knihy, když už je to ta Zlodějka... Nevermind, ve výsledku se mi totiž dostala krásná emocionální nálož, která však člověka zbytečně nedusí nějakými srdceryvnými scénami. Film spíše evropského střihu a hlavně film, který ukazuje čistotu a krásu přátelství a to i v tak těžkých dobách, jako byla druhá světová válka. Netřeba se tu rozepisovat o hereckých výkonech, protože ty byly do jednoho jedním slovem úžasné, Geoffrey Rush a Emily Watson tu (nepřekvapivě) své role nehrají, oni je žijí (Emily jsem si doslova zamiloval), naopak kdo překvapil, je Sophie Nélissse, čmuchám tu další výrazný herecký talent. Výprava snímku, přestože se víceméně celý odehrává v jedné ulici, taktéž brilantní (hlavně scéna s pálením knížek měla koule), no a co se týče hudby... ano, i při psaní tohoto komentáře zas a znova poslouchám ženiální soundtrack páně Williamse. Škoda jen, že jsem zhruba od poloviny filmu začal potřebovat ukrutně na záchod a upadal tak do menšího delíria, ale kašlat na to, aspoň jsem i já projevil značnou dávku sebezapření a na vlastní kůži tak poznal, jak se cítil žid Max uvězněný ve sklepě a SPOILER! přežili jsme to oba, tak co ;-) (Knižní předloha je ještě minimálně o level lepší).

  • poster

    Tajemství starého hotelu (2011)

    Ti West je prostě řízek, kašle na všechna soudobá klišé, jde se svými "malými" horory proti proudu, nebojí se zariskovat a nijak netají, že se ve svých filmech rád nechává inspirovat klasikami z let už dávno minulých. Po skvělém House of the Devil svoji laťku nikterak nesnížil a opět nám nabízí ryzí dávku poctivě natočeného hororu. Ovšem i tady platí, že musíte přistoupit na jeho hru, pokud tak neučiníte, bude vás, podobně jako zmiňovaný Dům ďábla, The Innkeepers asi nudit. Já si jej však užil, krásná hudba, skvělé masky, hutná atmosféra a k nakousnutí Sara Paxton (vůbec oba dva hlavní hrdinové jsou fajn postavy, kterým jsem po celou dobu držel pěsti :-). Tenhle rejža ví, co točí a i když si jeho filmy asi jen těžko prorazí cestu k mainstreamovému divákovi, já už se teď těším, s čím dalším přijde Ti příště. Těmi 52 procenty se nenechte zmást (Lidi, really? Jak tam netečou hektolitry krve nebo není přehršel digitálních efektů, tak je to slabota? Fuck it :-/), imho až nechutně podceněný horor zde. Viděno 6x- zatím...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace