higuain

Výrazně horší, než předešlé díly a to ze tří zásadních důvodů: chybějící Taggart, nudná zápletka bez vtipu a Murphy za zenitem. Především ta absence humoru je těžko pochopitelná, když se režie ujal Landis, který už dříve prokázal, že komedie točit umí.

Foley pod vedením Tonyho Scotta přitvrdil. Přibylo akce, ubylo nadsázky, Faltermeyerův soundtrack byl opět vynikající a sbírka necenzurovaných vulgarismů mi připomněla Posledního skauta.

Axel Foley je bezesporu stěžejní a rovněž nejlepší role v Murphyho kariéře. Už v dětství jsem ho miloval, ty hlášky a šílený nápady (viz banány) jsou jedinečným Foleyho rukopisem a dělají z Policajta v Beverly Hills kultovní klasiku, ani po 30 letech neztrácející nic na svém lesku.

Úplně první věc, co mě na tomhle filmu zaujala? Hned od první minuty vedly postavy uslzené dialogy a vydrželo jim to celé 2 hodiny. Přesto není důvod ke skepsi, Will Smith v poměrně těžké roli podal prvotřídní výkon. Ač to místy hraje hodně na city, jako celek je to hutné komorní drama o zaviněné tragédii a vypořádání se s oprávněným pocitem viny, jenž vede až k příjemně nepřeslazenému konci.

Sci-fi klenoty americké kinematografie v roli lifesavers! Aneb jak Planeta opic inspirovala agenta CIA k provedení do jisté míry sebevražedného plánu na záchranu nevinných obětí vyhrocené politické situace. Kritika fanatismu nejen na té islámské straně a pocta charakterovým vlastnostem jako je odvaha a ochota riskovat krk za druhé. Affleck by se měl vykašlat na herectví a naplno se začít věnovat režii, protože v této pozici má nesrovnatelně větší potenciál.

Sebeironie je dneska v módě a Strážci galaxie na tento trend sází poměrně dost. A i když to není vyloženě nuda, jen soundtrack nabitý klasickými hity a pár velmi vtipných momentů z jinak průměrného filmu nadprůměrný neudělají. Ve výsledku jde o jednu z těch slabších Marvelovek.

To se vám takhle stane nemilá věc. Od puberty máte nejlepší kamarádku v roli nejlepšího kamaráda, trávíte s ní víc času, než s kýmkoliv jiným a když si najednou vzpomenete, že jí vlastně milujete, tak ona si přivede snoubence a zřejmě se těžce zamilovala, že po několikatýdenní známosti už má prsten na ruce. Ale žádný strachy, ono to s tou její zamilovaností nebude tak horký, stačí jí dát pořádnou pusu s jazykem uprostřed nějaký předsvatební oslavy, rozbrečet jí, odjet pryč, mít na poslední chvíli prozření a pak hurá heroickým sprintem na svatbu, tentokrát s přídavkem v podobě jízdy na koni. Tohle je zkrátka šíleně předvídatelný, patetický a celkově pitomý i na žánr "romantická komedie podle předem dané šablony".

Nikdy jsem tomu seriálu příliš neholdoval, je však třeba uznat, že role Columba udělala z Petera Falka nezapomenutelnou legendu a já když čas od času odchytnu ve vysílací čas Columba v televizi, tak většinou porozumím, proč tomu tak je. Opravdu charismatických detektivů televizní produkce stvořila jen pár a ať už Columbova postava vzbuzuje kladné, či záporné pocity, svoje charisma prostě má a to je z velký části právě Falkova zásluha. Dnes již nebožtíka Falka většina lidí stejně nezná pravým jménem, ale pouze jako Columba.

Čeho je moc, toho je příliš. A bůh ví, že jsem s Bayem u TF vydržel dlouho v dobrém, jelikož ještě trojku jsem přijímal docela s nadšením - ačkoliv je otázka, do jaké míry to byla práce wow efektu z kina. TF 4 je film, jenž zkrátka neměl vzniknout. Nebo přinejmenším už za ním neměl stát Bay. Protože ač jsou jeho schopnosti jakýkoliv, téhle sérii už nemá co dát a dost očividně ho to už ani nebaví. Počtvrté roboti a pořád ta samá pohádka. Nedělám si iluze, že kdyby to režírovala nějaká nová krev, že by to byl prvotřídní film, ale snad by to alespoň nebyla tisíckrát opakovaná, patetická a dokonce už i neefektní ultranuda s nesmyslně přepálenou stopáží, kterou tentokrát nezachrání ani hudba, protože Jablonsky oproti minulým dílům soundtrack značně odflákl. Wahlbergova postava nemá absolutně co říct, což se koneckonců dá říci o všech, snad s výjimkou Tucciho. Pro dobro Michaela Baye doufám, že tohle jsou poslední Transformers, který režíroval.

Dojmy po první (IMAX) projekci: Ten chlap to zase dokázal. Pravděpodobně nejsugestivnější zážitek od TDKR s upgradem v podobě únosného množství zvratů v poslední půlhodině. Interstellar na rozdíl od předchozích filmů nejlepšího režiséra současnosti nejede do cíle ve vyloženě zběsilém tempu, i přesto je ale nabitý dějem a ty bezmála 3 hodiny utečou, jak voda. Kdo má nutkání srovnávat Interstellar s 2001, tak i zde je jeden ze zásadních rozdílů, protože Nolan nemá zájem léčit svými filmy nespavost, ačkoliv o ní kdysi film natočil. Je rovněž zajímavé sledovat vývoj režisérova rukopisu. Jak reaguje na kritiku ohledně údajné emoční prázdnoty jeho filmů zasazením prosté rodinné zápletky skrze vztah otce a dcery do výpravného intergalaktického megafilmu nebo jak nechává při výběru cesty uvažovat jednu z postav podle základních pudů lásky, přičemž ona neprosazená snaha se nakonec ukáže jako správná. Prvotřídní poctivá filmařina, které zdatně dopomáhá strýček Hans a jak už je u Nolana zvykem, kvalitní soubor herců. Plně se ztotožňuji s Civalem v jeho první větě. Nolan je prostě jinde. _____ Dojmy po druhé projekci: Nolanovy filmy jsou jako skládačky, člověk to potřebuje vidět víckrát, aby si poskládal všechny detaily. Interstellar je ale nejstravitelnější skládačka od Batman Begins, kde mi téměř všechno do sebe zapadalo hned na první pokus. Druhá projekce tak nabízí "pouze" možnost opětovného vychutnání si vynikajícího filmu, který ani podruhé nemá hluchá místa a ty 3 hodiny opět utečou, než bys řekl Nolan. A jestli něco druhou projekcí speciálně vynikne, je to Hans Zimmer, silně se hlásící o nějaký to ocenění. Možná film roku, nicméně Fincherova Gone Girl je hodně silným konkurentem.