BoXBe

Mám pro Sommersbyho obrovskou slabost, protože je mi strašně sympatický, stručně romantický a věcně patetický. Vtipný i vážný, mudrlantský i mentorský. Vyvážený, vybalancovaný a po všech čertech dobře natočený snímek.

Chvíli zábava, pak patetický americký komerční slaďák. Sto tisíckrát okopírované schéma...

Pět hvězdiček, které nemusím vysvětlovat a těm co to neviděli ani nebudu. To se musí zažít...:-)

Viděno v kině ve třinácti při premiéře. Speed byla a pořád je nadupaná, napínavá a skvěle natočená a napsaná akční paráda, jejíž jednoduchost spočívá jen ve hře na kočku a na myš, kde zloduch má ve většině případů navrch. Neřinčí zbraně, nelítají končetiny a hektolitry krve vzduchem a přitom je to nervydrásající. Jak díky efektnímu střihu a fascinující bezchybné kameře zaznamenávající splašenou jízdu autobusu Los Angeleskými ulicemi ze všech správných úhlů, tak díky pečlivě vybudované atmosféře od které se nedá odtrhnout. Divák od prvních minut nevydechne a do konce neodtrhne oči. 2024: Pořád jeden z nejnapínavějších filmů jaké kdy vznikly, když se mu člověk poddá, dá si ho v původním znění a zvuku bez reklam a nevěnuje se přitom mobilu a TikToku.

Intouchables je nejen nutné vidět, ale hlavně nechat se jím okouzlit i bez ujištění marketingových mágů, kteří jej budou propagovat jako obrovský minulý i budoucí komerční úspěch a zapomene se na to, že jde prostě a jednoduše o dobrý film. Nezklame, nadchne, rozesměje, potěší. Je to svěží francouzský vánek mezi někdy až monotónní americko-českou závějí v kinech a důkaz, že se vyplatí bránit hollywoodskému monopolu na video entertainment a hledat aktivně i tam, kde nás ještě miliony recenzí a filmových cen neujistilo, že právě Intouchables musíme vidět. Je to jedno z největších překvapení, o kterém jsem dopředu nevěděl vůbec nic a vrátilo se mi násobně.

Nedoporučuji. Nejemotivnější scéna byla, když Kevin Costner posunul židli. Kdyby z něj v té chvíli vylezl Mr. Nobody, tak je ten film dneska klasika. Namísto toho je první půlka filmu nuda k uzoufání = prolog, který měl trvat třicet vteřin, druhá půlka brutální béčko, hraničící se sebeparodií nějakého laciného amerického seriálu, který se pokouší o strašidelné historky v jedenáct večer na Nově v devadesátých letech. O ničem. Ani hezký to v ničem není. Koncept, že to má být pomalé, tomu ani za mák nepomohl, spíše to vede k úvaze, proč to netrvalo celé půl minuty, protože asi tolik toho v tom filmu je. Synopse jsou bohatší na významy, kterých se filmu nedostává.

Chvílemi napínavější než kdekterý hraný film. Skvělý střih, narace, dynamika. Ty barvy to umocňují. Povedený dokument s nadhledem a dobrou odbornou přípravou se spoustou zajímavostí.

FIsh eaten by the fish eaten by the fish eaten by the fish. Třicet, čtyřicet let zpátky by tenhle film plnil kina. Kina by v té době netahala diváky na vymývárny mozku a diváci by měli dvě hoďky na úvahy o tom, že zjenodušeně nejde nahlížet na nic. Poctivá práce, sofistikovaná manipulace s divákem, postupně se otevírající mozaika příběhu, perfektní vyvrcholení na závěr. Make the world the safer place.

První dva tři díly mě iritovala seriálová rozplizlost a pocit zbytečně nafukované práce mě neopustil. Na druhou stranu je to prostě potřeba vidět a mluvit o tom. Vědět o tom, kdo napsal předlohu, že jsou to vesměs až na výjimky fakta a že je to hnus a jak Crowe hodně válí v tom, jak ten hnus šplíchá na obrazovku. Jako celek dobrý, mohlo být kratší, ale těch důležitých sdělení je tam tolik, že to nakonec uběhlo rychle. Kdyby to byly dva delší filmy, vůbec bych se nezlobil.

Žánrová lahůdka. Připomnělo mi atmosféru při čtení Života sira Winstona od Jaroslava Matějky. Ten taky uměl vypíchnout to co historicky nejvíce zarezonovalo. Bez kontextu může film zklamat, je dost komorní a konvenční. Na tom mi ale nevadí zhola nic, umím se nechat dojmout a nadchnout a rád :) 2020: Podruhé už si nemyslím, že je to taková pecka, ale Oldman si to očividně fakt hodně užíval. 2021: Oldman perfektní.