Recenze (1 882)
Vyšetřování nočních můr (2006)
Film, u kterého vyvolává mrazení v zádech a menší srdeční příhody především skvělá zvuková/ruchová/hudební stránka (snad až na závěrečné titulky, při kterých běží nějaký nepříliš pěkný popík) a občas hodně dobře hysterická kamera - což má po chvíli za následek, že divák se proti dalším brutálním útokům na své ušní bubínky tak nějak obrní a jednoduše už se nebojí - a to je samozřejmě špatně. Přitom zezačátku měl snímek slušný náběh na nemálo zajímavý mysteriózní horor - jenže ten se zanedlouho ukáže být až moc průhlednou podívanou "na efekt". Škoda, tak trochu promarněná šance.
Bez slitování (2006)
Už od samého začátku velmi zábavný film o němém nájemném vrahovi, jeho obdivu k matadorům, snu o operaci, po které by mohl mluvit, jedné osudové ženě a koneckonců i o tom, co si při tvorbě snímku přál režisér vyjádřit - totiž fakt, že kdyby k sobě lidé byli otevřenější, jejich vztahy by nemusely tak často končit špatně (či dokonce tragicky). Skvělý dojem ze slušného spádu a spousty vtipných momentů (občas vskutku perel téměř na hranici záchvatu smíchu) trochu kazí pár hluchých, a ke konci i snad až příliš patetických míst. I přesto se jedná o film, který stojí za zhlédnutí. (necelé 4*)
Hukot (2007)
Lehce mysteriózní snímek s pár pěknými scénami a slušnou hrstkou vtipných momentů, avšak celkově příliš rozháraným a nesourodým dějem, který diváka ve výsledku spíš irituje, než aby mu přivodil zajímavý filmový zážitek. (2,5*)
Anténa (2007)
Výrazně stylizovaná a nápaditá vizuální stránka na pozadí jednoduchého příběhu s množstvím společenských metafor. Vskutku nevšední a více než důstojná moderní pocta němému filmu se spoustou odkazů, ve kterých i nepříliš zkušený divák pozná minimálně Langův slavný Metropolis či Mélièsovu Cestu na Měsíc. Originál každým coulem.
Není to tak vážné (2003)
Omff, Alejandro!
Dr. House (2004) (seriál)
House je kruťas jak noha, ale čeho je moc, toho je ze 4* na 3*.
Vražedná pole (1984)
Silná výpověď, patos, silná hudba, patos, silný obrázky, patos.
Banáni (1971)
Spousta až příliš prvoplánovitých (třebaže vesměs dost trefných) vtípků s pár světlými a Allenem geniálně zahranými výjimkami ("sklenička", "ještěrka") - a za Silvouše, prznícího nemohoucí babičky v metru, dík!
Impresionisté (2006) (seriál)
Po prvním dílu trochu rozporuplné pocity - s tím, že ty pozitivní převažují. Zbytečně patetické a předramatizované některé scény a až příliš polopaticky sdělované rysy samotného impresionismu - avšak na druhou stranu, méně znalý divák dostává možnost seznámit se s konkrétními obrazy slavných malířů (vždy ukázka díla, jeho název a rok vzniku) a může vidět i pravděpodobné situace, za kterých tato díla tvořili. No a koneckonců, když se občas někdo z nich nadšeně rozpovídá o tom, jak chce malovat svět "právě tady a teď", člověka přepadne podivný pocit, že impresionismus je snad i něco víc, než jen umělecký směr... (mým nejoblíbenějším směrem vždy byl a je surrealismus, avšak teď jsem zjistila, že i dříve pro mě nijak zvlášť úchvatný impresionismus má vážně také něco do sebe)
Buenos Aires Zero Degree (1999)
Velmi netradiční film o filmu - možná vůbec ten nejzajímavější, jaký jsem zatím viděla. Prokládán vypuštěnými záběry a scénami a především prodchnut podivnou atmosférou samotného snímku, třebaže povětšinou o něco optimističtější. Největším kladem, který nelze neocenit, je fakt, že člověk po zhlédnutí tohoto dokumentu dostane chuť podívat se (znovu) na Šťastni spolu a možná se i na chvíli zamyslí nad výší svého hodnocení...