Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Rodinný
  • Dokumentární

Recenze (2 393)

plakát

O nosaté čarodějnici (1984) (TV film) 

Opravdu nevím, jak bych se na to tvářil dnes, ale ve své době to byl kult, nad kterým čněla jen nedostižná ráčkující princezna. Také to z těch papundeklových pohádek bylo téměř nejčastěji reprízováno. A proč ne. Minimálně tehdy to na mě působilo jako hodně zábavné. Ostatně, Havelka s Kozderkovou, to nemohlo nikoho nechatna pochybách, že to bude ujeté a zábavné.

plakát

Hříchy pro diváky detektivek (1995) (seriál) 

Pokus o navázání na kultovní Hříchy pro pátera Knoxe se moc nezdařil. Dáša na tom asi nějak zásadní vinu nevede, byť v roli hostitelky byla taková nemastná neslaná. Ale kamsi se ztratila ta hektičnost první série a celé to působí takové bez šťávy.

plakát

Dynastie Nováků (1982) (seriál) 

Viděno spíše útržkovitě, sem tam nějaký díl. Vinu za tyto mezery však nedávám sobě, nýbrž tvůrcům. Seriál poslouží celkem spolehlivě jako pohodová kulisa i jako skanzen vzpomínek na reálie z dětství. Celkově je mi však celý rod Nováků nějak ukradený, proto nemám potřebu stát se voyerem jejich seriálových osudů.

plakát

To nám byl čert dlužen (1988) (TV film) 

Když už se uzavírá smlouva s čertem, dalo by se získat víc než pes čertovské vizáže. Ale i taková maličkost, může mít dalekosáhlé následky. Výchovná pohádka vedoucí diváka k tomu, aby ve smlouvách četl i poznámky pod čarou.

plakát

MOST! - Epizoda 2 (2019) (epizoda) odpad!

Zatímco promo materiály mluví o gejzíru politické nekorektnosti, výsledek je další naivňočkou převýchovnou propagandičkou, jak to umí dělat jen dnešní pokrokoví tvůrci. Víte, pokud by šlo o odvážný nekorektní seriál, sypal by hlášky všemi směry a s ničím by se nepátral. Tady nám ukazuje člověka chrlícího tyto hlášky nikoliv jako neutrální (či sympatickou) postavu, nýbrž jako někoho, nad kým by měl slušný pokrokový divák ohrnout nos a na veřejnosti se projevovat přesně opačně.

plakát

My všichni školou povinní (1984) (seriál) 

Tradici českého dětského filmu se rozhodla Markéta Zinnerová zúročit rovnou v celém seriálu ze školního prostředí. A řekl bych, že úspěšně. Dialogy sice šustí papírem, ale to není na škodu. Seriál i přes své soudruhování překvapivě nezavírá oči před ničím. Melouchaření, zjišťování, který rodič osmáka, co potřebuje na školu, by se mohl hodit a další. Navíc bych řekl, že spousta herců se tady opravdu překonává. Naprosto skvostnou Vránovou a Šimáčka chválí každý, ale jedno ze svých nejlepších představení tady předvádí i Bohdalová (takhle ztvárněné následky rozvodu, to se jen tak nevidí). Nemluvě o dalších v čele s klasickou kamarádkou Fišerovou, mentorem Sovákem (here nesnášející natáčení s dětmi, ale hrající snad ve všech filmech a seriálech pro děti), nervózní důchodkyní Bohdanovou, pozitivní Medřickou, tradičně výbornou Havelkovou, excelentním melouchářem Augustou, starostlivou mámou Syslovou, naivní Praisovou (ve scéně na třídních schůzkácn naprosto fenomenální), budižkničeu Štěpničkou a spoustou dalších, kteří se zde mihli třeba jen v sotva epizodních rolích. A výhrady nemám ani ke zde občas v komentářích kritizovaným Vladykovi a Žilkové, kteří jsou spíše oběťmi skvěle napsaných (a ještě skvěleji zahraných) vedlejších postav. Trochu jsem nepobral roli Jiřiny Švorcové, která akorát přizvukuje na poradách, ale když chce ředitelka něco důležité řešit, tak to řeší s Hadrbolcovou. Co mi vadí, je ústřední melodie, která je sice moc pěkná, ale jednoho by poslala do deprese, přestože seriál, i přes řešení mnoha vážných a neveselých problémů, má i veselou stránku. Takže hudba se podepisuje na jeho extrémně pochmurném vyznění, které, jak je vidět, vadí i mnoha komentujícím zde.

plakát

My všichni školou povinní - Výbuch (1984) (epizoda) 

Při dialogu Augusty a Bartošky jsem si říkal, jak je to typologické herecké obsazení ještě důležitější (a tedy práce režiséra při výběru herců) než samotné herecké výkony a jejich vedení. Představte si, že by Bartoška hrál toho elektrikáře a Augusta toho soudce :-)

plakát

Čundrcountryshow (1994) (pořad) 

Mládek namíchal dokonalý koktejl z panoptika svých muzikantů a dalších spolupracovníků (a že to byl opravdu výkvět), zálesácké atmosféry a humoru 4. cenové skupiny, který je však podáván s tak neodolatelnou samozřejmostí, že jsem se opravdu dobře bavil.

plakát

Country estráda (2001) (pořad) 

Formát, který se snažil navázat na Čundrcountryshow, ale uvěznil se ve vlastní monotónnosti. Pitkinovo koktání, Plačkové zmatenost, Srstkův zesilovač, to jsou jistě povedené gagy, ale jejich trvanlivost se zřídka přehoupne přes druhé či třetí opakování. Pak už je to křeč, stejně jako monology Luďka Soboty, který, jestli se nepletu, po Country estrádě pověsil svou dráhu komika na hřebík. Silnou stránkou tak zůstává samotný Mládek a samozřejmě scénky. Humor 4. cenové skupiny, ale podaný s neuvěřitelným nadhledem :-)

plakát

Hogo Fogo (2000) (pořad) 

Ale jo, občas možná mohly ty nachytávky člověka pobavit.