My všichni školou povinní

Tradici českého dětského filmu se rozhodla Markéta Zinnerová zúročit rovnou v celém seriálu ze školního prostředí. A řekl bych, že úspěšně. Dialogy sice šustí papírem, ale to není na škodu. Seriál i přes své soudruhování překvapivě nezavírá oči před ničím. Melouchaření, zjišťování, který rodič osmáka, co potřebuje na školu, by se mohl hodit a další. Navíc bych řekl, že spousta herců se tady opravdu překonává. Naprosto skvostnou Vránovou a Šimáčka chválí každý, ale jedno ze svých nejlepších představení tady předvádí i Bohdalová (takhle ztvárněné následky rozvodu, to se jen tak nevidí). Nemluvě o dalších v čele s klasickou kamarádkou Fišerovou, mentorem Sovákem (here nesnášející natáčení s dětmi, ale hrající snad ve všech filmech a seriálech pro děti), nervózní důchodkyní Bohdanovou, pozitivní Medřickou, tradičně výbornou Havelkovou, excelentním melouchářem Augustou, starostlivou mámou Syslovou, naivní Praisovou (ve scéně na třídních schůzkácn naprosto fenomenální), budižkničeu Štěpničkou a spoustou dalších, kteří se zde mihli třeba jen v sotva epizodních rolích. A výhrady nemám ani ke zde občas v komentářích kritizovaným Vladykovi a Žilkové, kteří jsou spíše oběťmi skvěle napsaných (a ještě skvěleji zahraných) vedlejších postav. Trochu jsem nepobral roli Jiřiny Švorcové, která akorát přizvukuje na poradách, ale když chce ředitelka něco důležité řešit, tak to řeší s Hadrbolcovou. Co mi vadí, je ústřední melodie, která je sice moc pěkná, ale jednoho by poslala do deprese, přestože seriál, i přes řešení mnoha vážných a neveselých problémů, má i veselou stránku. Takže hudba se podepisuje na jeho extrémně pochmurném vyznění, které, jak je vidět, vadí i mnoha komentujícím zde. (07.01.2019)

Vzhledem k tomu, že se jedná o často reprizovaný seriál a viděla ho snad většina obyvatel Česka i Československa, je zajímavé, jak se na něj rozcházejí názory. U většiny mého okolí narozené po přibližně r. 1972 jde o sentimentální vzpomínku na dětství, kdy jej sledovali v televizi a tudíž k němu mají sentimenální vztah. My, jak se trapně říká "dříve narození" si většinou vzpomeneme na své zážitky ze ZDŠ a své učitelky "Gabriely Vránové" a jde nám husí kůže ještě dnes. Jinak normalizace se vším všudy s Jiřinou Švorcovou v čele! (05.08.2007)

Socialistické školství v celé jeho "kráse", aneb seriál o typech učitelů, jejich žáků a také rodičů. Starší generace jistě zavzpomíná, jak realistický seriál je. Mladší by mohla ocenit, jací jsou dnešní učitelé, ve srovnání s těmi minulými. Mnohé dějové zápletky jsou sice poněkud obsahově přestřelené, ale zajímavá plejáda herců nahrazuje někdy unylejší děj. Doby, kdy učitelé byli vážení, jsou prozatím pryč...dívám se s nostalgií a hodnotím přešlapy učitelů a nevhodné vstupy rodičů do školního procesu...nicméně, na rozdíl od současnosti je tento seriál natočen s láskou k učitelskému povolání a určitým obdivem tohoto profesního stavu, podle mého také pravdivěji, než pohled na dnešní učitele. (15.03.2014)

Joklovi, Hrdinovi, Povejšovi a Olivovi aneb život rodin v 80. letech, ve kterých se nacházejí studenti jedné základní školy. Nikdy bych si nepomyslel dokud jsem neviděl tento seriál že to s námi v éře komunismu bylo až takhle špatné. Spousta problémů, spousta hnusáren a podrazů a hlavně ta dramatická depresivní hudba alá Star Wars mě bude děsit ještě dlouho. Nepředpokládám že si tohle pustím někdy znovu, protože té radosti zde mnoho není a člověk si nechce nutně kazit náladu když nemusí. Překvapilo mě že ve školních lavicích toho času zase tolik nestrávíme. Herecky zde dominuje moudrý Bartoška a samozřejmě Milan Šimáček v roli Jirky Olivy. 50% (14.02.2019)

Prekvapujúco dobrý seriál, ale treba na neho pozerať očami tej doby, čo sa mohlo natáčať, potenciál bol obmedzený. Páčilo sa mi zobrazenie vtedajšieho školstva a v podstate človeka chytí až nostalgia, že kedysi to bolo inak, normálnejšie, v škole mal učiteľ autoritu, dnes je za handrového panáka a chodia ho buzerovať rodičia. Školské prostredie bolo dobre rozvetvené do jednotlivých rodín a ich problémov, všetky boli svojrázne a neopakovateľné. Hlavne sa mi zdalo, že všetko bolo natočené autenticky. Z hercov bolo najpríjemnejšie sledovať pána Sováka či Menšíka a taktiež pani Žilkovú, o ktorej som až teraz zistil, že ona vlastne bola kedysi kočka. (02.02.2021)