Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor

Recenze (1 243)

plakát

Vlkodlak (1941) 

Z několika filmů s C. Rainsem jsem si k němu vybudoval docela slušnou antipatii, s vnímáním podobně nafoukaného skrčka jako T. Cruise... Zde mne sice otrávila linearita jako když střelí a průzračná nepřekvapivost děje, mizerně vystavené postavy, jejich nefungující vztahy a stupidní vedení diváka režisérem... ale překvapivě, C. Rains si u mě velmi polepšil přesvědčivým herectvím (Chaney taky prima). Rád bych přidal nějaký bodík filmu za historické zásluhy a podobně, ale výš mi svědomí jít prostě nedovolí.

plakát

Evakuace Země (2012) (TV film) 

Tak já vám nevím, za starých dobrých časů byla produkce National Geographics známkou jisté úrovně. Tenhle filmoseriál je ovšem vlhký sen každého bulvárního novináře: ten se celou svou osobou snaží vyvolat paniku a šířit poplašné zprávy, protože žádná zpráva není tak prodejná, jako špatná zpráva. Nejfrekventovanější řečnický obrat je tedy (parafrázuji z angličtiny): "Jak zlé to vlastně může být? Inu, nejhorší možný scénář je tento:", a pokračuje se nelítostným hubením lidstva a likvidací planety. Úplně mě rozesmál další aspekt. Aby byl seriál sluníčkově politicky korektní, vyskytuje se zde extrémně vysoké procento nebílých američanů coby vědců (jak skutečných, tak herci představovaných), takže celkové vyznění je tak trochu jakoby multikulturní defétistické (usilující o vlastní úpadek) spiknutí. A nechybí frekventovaný obrat "spojené státy nezištně zachraňují celou planetu" -- ó ano, opravdu takto. Jak jen to říci, žánr bych směle rozšířil na dokumentární komedii, přesněji řečeno frašku. P.S. nejde o jeden film, ale sedmidílnou sérii, která nyní stále běží i na NG televizi, viz upoutávky na televizní program.

plakát

Za zvuků hudby (1965) 

Očekával jsem, po zážitku z Mary Poppins (sice rozpačitě přejuchaném, ale srdečném), příjemný zážitek. Nicméně, dojem je odtažitý a trochu křečovitý. Také si nejsem jist, zda hovořit o muzikálu, když jsou tu vlastně jen dvě písně. Herecky OK, exteriéry krásné, Salzburg mám rád... ale zklamán. Slaboučké 3*.

plakát

Most (2011) (seriál) 

Poněkud překonstruovaná detektivka (Hannibal hadr) dovede vtáhnout. Sází na pošmourné severské kulisy (to možná nevědomky, nevím, zda je tak seveřané také vnímají), ale především na perfektně prokreslené postavy. Ke konci druhé sezony už jsem říkal nahlas, co jsem si dosud jen myslel, totiž, že ti Švédové a Dáni jsou asi magoři úplně všichni. Alespoň podle tohoto seriálu :-) Docela jsem na rozpacích, zda nedovysvětlenost je úmyslná ("scénářová"), nebo čistě střihová ("bylo vypuštěno")... např. typu "jak se stalo, že pachatel dostal na mušku vedlejší oběť?" Inu, protože bylo naznačené, že ji kontaktoval způsobem, o kterém se mluvilo či ukázalo mezi řečí nikoli v souvislosti s ním... sice to logicky funguje, ale nevyplývá přímo. P.S. mám doma Sagu, heč!

plakát

Mary Poppins (1964) 

Mohutně přeslazená disneyovka, z doby, kdy Disney obzvlášť přeslazoval a měl s tím úspěch :). Dokonce se z toho nestyděl udělat motto filmu (spoon full of sugar). Dočkáme se moře mechanických aj. triků na dnešní dobu divných, ale i moře dokreslování animací políčko po políčku, nad kterým spíš vydechneme úžasem, že se to dělávalo tak ukrutně pracně. Dočkáme se nechutně přehraného kominíka komika, a "přirozeně" rozjuchaných scén typu "vtipy" u stropu, pro které by si tento film zasloužil vystřelit na Slunce do poslední kopie. Nicméně, krom vynikající Julie Andrews ve velmi přesně zahrané roli má u mě film několik dalších kladů. Jmenovitě v kontrastu s přehráváním, skvěle intimní a civilní prozření Davida Tomlinsona (líbil se mi zde asi víc než J.A.). A krásnou Feed the birds (Tuppence). Vůbec ten cca desetiminutový úsek s dvoupencí je stavbou a myšlenkou vrchol filmu...

plakát

Sestry čarodějky Jojo a Nene (2013) 

Připouštím, že jsem poslední dobou emocionálně trochu víc měkkota a má infantilnost taky věkem neklesá. Takže ano, děvčátko z plně magického světa, které spadlo do toho našeho technického, a zachovalo si "duši" a optimismus a ztřeštěnost, to bylo něco pro mě, přes můj věk. Tohle dílko mě překvapilo nadmíru mile už krásně vymakanými úvodními titulky. Aby film udržel pozornost publika i kolem 10 let, hýří barvami a tvary a divokým dějem. Ale úplně základní poselství o sobectví je překvapivě naprosto v pořádku. Dokonce v jednu chvíli ta bezmoc, že na našem světě, kde si ukrádáme magii, se kvůli tomu umírá navždy, protože jí není dostatek na vstávání z mrtvých, byla velmi působivá. Aspekty, které na anime nemusím, se chvályhodně jen naznačí, ale nerozmazávají. Co se týče nápaditosti a fantazie... je to na plný počet. Nakonec s rozvahou zvyšuji na výbornou.

plakát

8 žen (2002) 

Kdybych šel na tuhle divadelní hru do divadla, po závěrečném pádu opony bych samozřejmě tleskal. Výborné herečky sice neměly zase tak moc co hrát, ale odvedly slušný standard. O co běží bylo jasné od začátku (a už jsem něco s takovou pointou četl i viděl víckrát). Tempo mě moc neuchvátilo (pohledů na hodiny víc než dost) a ani se mi nezdálo, že by filmové zpracování něco divadelní formě přidalo. Takže hodnocení možná až moc nadhodnocuji, na druhou stranu s mým nadržováním ptákovinám by 2 hvězdičky vypadaly jako mizerný film, a to bych zas byl asi až moc nepřejícný...

plakát

Aa! Megami-sama! (1993) (seriál) 

Zjeví se vám bohyně, doslova bohyně... A vy, zcela bezelstně a drze, řeknete jí, ať je vaší navždy. A ona proti všem vaším mindrákům a obavám (ze zbytečného podceňování sama sebe), s uzarděním, souhlasí. Pokud se vám to nestalo ještě dostatečně vážně, berte seriál jako přípravku. Pokud ano, může vás tenhle seriál rozněžnit, rvát srdce, uvrhnout do nostalgie, roztáhnout šťastný úsměv, rozplakat, nenechat spát :)... Inu, bohužel je japonsky melodramatický asi tak 4x přesmíru, má také příliš bezradně nafouklou zápletku a nějakou tu postavu navíc. Dalo by se jít úplně jinudy, ale takhle má své mimózní kouzlo z propojování nepropojitelných elementů (např. skoro veškerá školní a mimoškolní aktivita). 記憶を消して! Přes všechna má shazující slova, nemohu za ten krásný motiv ubrat.

plakát

Dr. No (1962) 

Ursula, undress!

plakát

Jupiter vychází (2015) 

Tuhle počítačovou hru bych rozhodně chtěl hrát. Sestrám W. se podle mě povedl nadprůměr. Příběh zapadal do sebe výrazně líp než Matrix, o Cloud Atlasu nemluvě. Výhrada k dramaturgii scén, po akci by měly být výdechové pasáže - proto dojem hry. Ale spokojenost, z velkofilmů posledních let, jak píši, nadprůměr.