ainny

Jsou prostě chvíle, kdy není co řešit. Děj se mi líbil moc. Ikuta byl přesně takový jakého ho mám ráda. Jediné, co mě tam rušilo byl fakt, že hlavní hrdinové tam vůbec neseděli věkem. Sedmnáct už jim nějaký ten pátek není a je to na nich vidět. A i jejich chování bylo IMHO moc dospělé, odpovídalo spíš jejich skutečnému věku. Vlastně bych za to měla dát čtyři hvězdičky, ale když ten Ikuta... ten prostě ten pomyslný jazýček na váze přesune k pěti. P.S. Zíze děkuju za titulky, četly se super.

Animace parádní. Dokonale podtrhuje celkovou atmosféru. To je ale asi tak všechno. Na film, docela málo. Jednou stačilo.

Scenérie jak z Travel Channelu, kamera s kterou si tvůrci hodně vyhráli a dala filmu neokoukaný ráz. A to je asi tak všechno. Děj nic moc, žádné překvapení se nekonalo. No a stopáž. Ta stopáž... zbytečně dlouhá, Být to o půl hodiny kratší, tak bych si to možná v budoucnu dala ještě jednou. Takhle to rozhodně nehrozí.

Po počátečním tápání "kdo je kdo" to začalo být zábavný a docela jsme se doma nasmáli. Ona to asi ale parodie nebyla, co? Uprostřed největší vřavy jsem si pěkně zdřímla a přesto nemám pocit, že mi něco uteklo. Navíc takový probrání se při pohledu na polosvlečeného Lee Byun-huna mi za ty tři hvězdy stojí. :^)

Jsem trochu na rozpacích, ale tenhle film ve mně nezanechal vůbec nic. Nenudil mě, to zase ne, ale v životě už jsem viděla mnohem víc smutných filmů a ani ten smutek nemusely mít v názvu. Brečím skoro u všeho, ale teď nic. Nevím proč. Možná pro ten příšerně patetický konec. Možná má na tom podíl Im Su-jeong, která mi prostě nesedí a zatím nic, v čem jsem ji viděla, mě nechytlo za srdce. Sice to mohli vyvážit Jung Woo-sung a Shin Min-a, jejich dialogy znakovou řečí byly pro mě tím nejlepším, co ve filmu bylo. Ale bohužel... Nebýt jich dvou, tak by to bylo za dvě hvězdičky. Takhle ty tři dám, i když si to asi znovu už nepustím.

Rozhoduju se mezi třemi a čtyřmi hvězdami a nevím. Před posledním dílem bych byla pro čtyři. Ale ten poslední mi nesedl. Tím nemám na mysli děj, ale provedení. Navíc ta přepálená stopáž byla IMHO vražedná. Přiznávám se, že - i když to nemám ve zvyku - jsem určité části přeskakovala. Erika Toda není můj šálek kabusé, ale tahle role jí sedla jak p*del na nočník a v roli Nao si nikoho jiného představit neumím. Moc se mi líbila i kamera, která mi připomínala mladší Majo saiban. Oceňuji i to, že tvůrci nesáhli po romantice, protože v tomhle případě by mi tam love story vůbec nesedla. Teď váhám jestli jít hned do druhé sezóny nebo si dát pauzu a pustit si něco jiného. :^)

Kdybych měla hodnotit první polovinu, tak by to bylo "huai", ta druhá se přece jenom už přehoupla na "hao". Sice to bylo o něco záživnější než Come Rain, Come Shine, ale do filmu na jehož konci si řeknu: "to si pustím znovu", má Late Autumn pořád docela daleko. S výjimkou posledních cca 45 minut to byla nuda a já se jenom silou vůle a pohledem na úsměv Hyun Bina bránila spánku...

Pro mě jednoznačně jedna z nejslabších korejských věcí, co jsem zatím viděla. Nebýt tam Hyun Bin, tak jsem asi ani nedokoukala. Jednak mě to nudilo, ve filmu se nedělo v podstatě nic. A druhak typy jako byl hlavní hrdina, studený jako psí čumák a ještě hodný, až to bolí, nesnáším (je jedno jestli jde o chlapa nebo o ženskou). Když se budu chtít podívat na Hyun Bina, tak rozhodně zvolím něco, kde je v něm mnohem víc života.

Tak jsem se včera nalákala na Siworae (ono chce všechno svůj čas) a teď jsem dokoukala. Nádhera! Líbily se mi obě verze. Ale ta korejská víc. Jednak si pointu nechali až na závěr. Pokud se dobře pamatuju, tak Amíci ji naznačili hned na začátku. No a na konci kluci (a holky) šikmoocí dokázali, že mají úžasný cit na to jak vygradovat příběh. Ten jejich konec byl tisíckrát lepší.

Pět dát nemůžu, protože prostě to není můj milovaný TBDAW, kde jsem nedýchala celou druhou polovinu. Tady se mi dech zastavil jenom u jednoho dílu. Taky nejsem milovníkem pětiminutových přestřelek, kde jsou všichni v černém a já vím kulový, kdo je kdo. Chlapi ze zásahovky v ochranných vestách padají jak přezrálé hrušky a hlavní hrdinové v civilu se bravurně vyhýbají kulkám. Když pak jdou proti sobě hlavní záporák s hlavním hrdinou, střílí jako zběsilí a netrefí se, to je na mě docela dost, i když to k žánru patří. Ovšem to ostatní - plánování a odhalování akcí, láska, krapítko humoru i smutek to je špičkové a ty střílečky mi to vynahradilo. A ano, souhlasím s balonem. Těch flashbacků ke konci už bylo docela dost a poslední čtvrthodina byla hodně předvídatelná. A když už se tu srovnává s IRIS, tak já mám mezi nimi rovnítko. Tož Ahena a IRIS jsou za mnou, teď už očekávám únor a IRIS 2.