Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 490)

plakát

Kimssi pyoryugi (2009) 

Nenechte se odradit plakátem! Kimssi Pyoryugi je velmi příjemný, originální příběh, na jaké příliš často nenarazíte. Vadila mi naivita děje a chování hrdinů, křečovitý humor a několik menších nechutností, vše ale zachránila opravdu vynikající kamera a střih a hlavně opravdu úctyhodná kreativita tvůrců této podivnosti. Film kličkuje mezi romantickou a absurdní komedií, v pozadí můžete vycítit snahu o zasažení vážnějších sociálních témat, když si zvyknete na trochu exaltované herectví mnoha zúčastněných, určitě si to užijete. A nejdojemnější byla kachnička, tak.

plakát

Den Šakala (1973) 

Ono to vlastně není nijak skvostně natočený biják, ale ... Michale Lonsdale, 150 Citroenů DS, honička přes celou Evropu. Žel, nemohu jinak - čtyři.

plakát

Volavka (2002) 

Kvalitka. Coby jedinec chronicky zapomínající obličeje mám sice z asijských filmů trochu hrůzu a první půlhodinu jsem jen bezmocně sledoval záplavu nerozeznatelných postav, brzy jsem si ale zvykl. Zcela zodpovědně mohu říct, že se to povedlo mnohem víc, než Scorseseho remake - nechápu, proč děda Martin vyhodil ze scénáře takové perličky jako např. komunikace morseovkou a z původně velmi zajímavě strukturovaných hrdinů udělal pitoreskní , černobílé postavy. Volavka je kus velmi záživné, napínavé a inteligentní akce. Jsou to šikulové, ti kluci hongkongští.

plakát

Anatomie vraždy (1959) 

Těžko hodnotit. Jak již bylo řečeno, film je to nesmírně ukecaný a rozvleklý, za sebe bych dodal, že mě mírně zklamal tak nějak narychlo uplácaný závěr bez konkrétní pointy. Slovní přestřelky jsou plné jazykových nuancí a pentliček, takže se vyplatí sehnat si verzi s opravdu dobrým překladem. Jamese Stewarta a George C. Scotta si s každým dalším filmem vážím víc a víc, tady se skutečně dokonale doplňují. Buď jak buď, rozhodně je to jedno z nejlepších soudních dramat, jaké jsem kdy viděl.

plakát

Skleněné peklo (1974) 

Tenhle film má asi jediný mínus - pro dnešního diváka přece jen trošku příliš dlouhou stopáž. Jinak to je ukázkové zvládnutá akční podívaná, od které by se většina dnešních blockbusterů mohla učit. Představte si, že by někdo dnes uvedl takovou bombu - napínavý, skvěle napsaný thriller s celou tlupou krásně rozpracovaných postav a postupně narůstajícími dramaty ve vztazích mezi nimi. A nakonec ještě do všech těchto rolí obsadil ty nejdražší hollywoodské herce! Diváci by pištěli radostí jako malé holčičky. Jo, to byly časy.

plakát

Rocky (1976) 

Na tomto filmu je pro mě nejzajímavější to, že vznikl v 70tých letech. Jen díky tehdy panujícími klimatu (Copolla, Lumet, Scorsese aj.) mohl tenhle víceméně tuctový příběh o otloukánkovi s velkými ambicemi dorůst až na úroveň civilního dramatu. Celá tahle sláva samozřejmě neměla dlouhého trvání, protože na dveře už klepaly osmdesátky, které vcelku efektivně pohřbily všechny hezky rozjeté filmové série a - s prominutím - zku*vily i ty nejlepší filmaře. Rocky je epos na vratkém základu velmi kulhavého scénáře mistra Silvestra, navíc nemám rád ani filmy o sportu, ani o bodrých hrdinech pocházejících z lidu (zase to věčné hollywoodské téma "jsem blbej, ale hodnej"). Ale co, jak jsem říkal - mezi slepými jednooký králem. V žánru sportovních dramat "from zero to hero" jde skutečně o nadprůměrný, technicky čistý natočený počin. P.S.Obrovská hvězda za hudbu.

plakát

Rec 2 (2009) 

Rada pro začátek - pokud jste neviděli jedničku, určitě se na ni podívejte, než si pustíte REC2. Scénář je sice plný drobných kravinek, místy se mohli tvůrci držet trochu zpátky, s kombinací křesťanských démonů s biologickými experimenty to trochu přepískli - přesto to na mě opět fungovalo, takže klidně dám slabší čtyři hvězdy. Tvůrci mají opravdu velmi dobrý cit pro detail, nelineární scénář je hezky propletený, postavy hezky plastické, musím moc pochválit masky, došlo i na decentní dávku černého humoru. Sequel krásně navazuje na první část a nakopává původní komorní horror na úroveň adrenalinové jízdy - plně souhlasím se všemi, kteří přirovnávají styl zpracování tématu ke druhému dílu série Vetřelec. Nezapomínejme ale, že Vetřelce pokaždé točil jiný, velmi vyhraněný tvůrce, tady se proto trochu bojím trojky, která nás beztak nemine - riziko upadnutí do schématu už bude příliš velké. Prozatím si ale užívejme tenhle krásný mix horrorových žánrů, než ho amíci zprzní nějakým remakem.

plakát

Tramvaj do stanice Touha (1951) 

Tento film má několik obrovských slabin : tou první je otravná ukecanost a květnatost, která i neznalého diváka velmi brzy ujistí, že jde o adaptaci divadelní hry. Smysluplné dialogy mám moc rád, pokud rozvíjejí postavu nebo děj - zde mi ale přišly strašně plytké a nicneříkající, jednou jasně nalinkované postavy se znovu a znovu projevovaly způsobem, který od nich čekáte. Nejhorším hříchem je ale opravdu příšerně přehrávající Vivien Leigh - ve své roli mohla uplatnit celou škálu výrazových prostředků a "odhalovacích" manévrů, přitom se už od prvních vteřin chová jako zjevně labilní psychopatka, takže závěrečné apogeum ztrácí mnoho ze své účinnosti. Proč tedy dávám tak vysoké hodnocení zdlouhavému, afektovanému dramatu? Jednak jde o velmi pečlivě natočené filmové dílo, samotná kostra děje je překrásně, klasicky vystavěna. Druhak jsem si ucvrnkl z naprosto dokonalého Marlona Branda, který bezostyšně krade každou vteřinu filmu, ve které se objeví. Úlohy přímočarého, autoritativního medvěda se zhostil s provokující jistotou, jde opravdu o jedno ze vzácných zjevení, kdy herec svou postavou žije a dýchá. Suma sumárum - je to povinná četba, na kterou dříve nebo později stejně narazíte a musíte si udělat vlastní názor. Tak do toho.

plakát

Na západní frontě klid (1930) 

Souhlasím s tím, že z dnešního pohledu je již tento snímek trochu nevyvážený - současného diváka bude znervózňovat především afektovanost herců a naivita některých dialogů. Přesto je neuvěřitelné, že tento film vznikl před 80 lety a dokáže dodnes dojmout i okouzlit. Úžasné záběry skrze okno ven na bombardované město, průjezdy kamery z ulice s pochodujícími vojáky na školní třídu, na tu dobu udivující syrovost (i když ve srovnání s knihou je tato adaptace stejně velmi uhlazená) - no řekněte, kdo by si v dnešním Hollywoodu dovolil natočit válečný film s obrazy utržených končetin a nesmyslného vbíhání do kulometné palby. Pokud jsem si ale ještě stále nebyl jist, co s tím, posledních pět minut a zvláště poslední prolínaný záběr mě definitivně přesvědčil. Revoluční dílo.

plakát

Nadaný žák (1998) 

Zřejmě nejlepší adaptace Kingovy prózy - King má totiž náběh k ohraným schématům, které mnoho režisérů svádějí k mdlému, tradicionalistickému ztvárnění. Singer natočil technicky precizní thriller s výborně vygradovanou atmosférou. Jediné výhrady mám k samotné látce - už desítky let se válečné masakry objevují v hollywoodské kinematografii coby vzrušující pozadí pro dramatické, uslzené příběhy charakterních hrdinů, je tedy smutné, že náznaky té skutečné syrové hrůzy z koncentráků musí divákům zprostředkovat zrovna autor horrorů. Co je ale horší - King neodolal a zploštil téma "bestie je v každém z nás" na naivní a alibistické "tohle svinstvo měly na svědomí nenormální zrůdy, dobře, že je to za náma". Každopádně díky za McKellena, Kotease a Třísku, krásnou kameru a svižný děj.