Freemind

Chápu, že dost často sem píšou lidé, kteří se k danému filmu dostali omylem - uznejte ale sami, že psát o Ceylanově filmu, že se tam nic moc neděje a že by děj vystačil na 45 minut filmu, je jako stěžovat si u Upíra Nosferatu, že zvláštní efekty jsou nic moc nebo naříkat, že Twilight je fajn, ale Anthony Hopkins by Edvarda zahrál líp. Vesmírná odysea je taky nuda, stejně jako celá Bergmanova tvorba. U Antonioniho děj nedává smysl, Woody Allen zase nedokáže natočit zcela vážné drama. Ech. Three monkeys je dílem vyspělého tvůrce, který už přesně ví co chce a jak to udělat. Paradoxně je to trochu na škodu, protože ve srovnání se staršími filmy jsou Tři opice vcelku standardní, trochu jsem postrádal tu podprahovou symbolika, ambiciózní lyriku, výlety do podvědomí. Utopený chlapeček, ze kterého si tady několik lidí učůrává, je přece jen trochu přímočarý tah. Ceylanovi se podařilo vytvořit vlastní, smutný mikrosvět, prošpikovaný neustálým napětím - zatažená obloha, teskné výkřiky racků, tmavé filtry, velmi blízké, nebo naopak ztracené, vzdálené záběry. Filmařsky je to krásná práce, která v kontextu dnešní tvorby převyšuje průměr, Ceylan má ale na víc. Počkejme, uvidíme.

Ale jo - přes počáteční nedůvěru mě film nakonec dostal na svou stranu. Výtečně obsazené, poutavé drama o manželi, který se rozhodne obětovat vše, aby dostal svou milovanou ženu z vězení. Mám pár výtek - dokážu si představit mnohem lepší gradaci napětí a naopak - logičtější a plynulejší zborcení hodnot zoufalého učitele, ke konci si už děj začal trochu šlapat na jazyk a samotný závěr trochu banálně vyšuměl do prázdna. Je to ale určitě jeden ze zajímavějších akčních filmu, které jsem v poslední době viděl. A na čtyřku to nemá, protože jsem v poslední době viděl spoustu starých thrillerů a nastavil jsem si laťku o něco výš. Tak.

Bohužel jen slabý odvar silné jedničky - i když zde lze najít několik působivých akčních scén, děj je viditelně nastavovaný a díky hyperaktivitě páně Greengrasse dost zmatený a nesmyslně roztříštěný do chaotických obrazů a pablesků.

Snímek, který udal směr celému žánru, ale po více než deseti letech už začíná trochu zapáchat, ne-li přímo smrdět devadesátkami. Přesto se jedná o nejlepší díl celé série - nejen proto, že zde není ani slovo navíc, ale také díky tomu, že na režisérské židličce seděl normální, slušný řemeslník, a ne Paul "piju-kafe-s-amfetaminem" Greengrass, takže celý film nevypadá jako epileptický záchvat, ale jako solidní akční trhák s inteligentní dynamikou.

Překvapivě vtipná a dynamická akční komedie. Nenáročná, neurážlivá zábava, kterou kazí hlavně čím dál tím mrtvolněji vyhlížející Diazka. Tu potkat v nějaké tmavé ulici, tak si asi učůrnu.

Mám pocit, že se někdo snažil kopírovat remake Italian Jobu - pokud ano, tak vcelku neúspěšně, protože filmu chybí jiskra, spád, třenice mezi jednotlivými postavami. Ale co - čekal jsem, že to bude mnohem horší. Nenáročná, zábavná kravinka.

Dám tomu čtyři hvězdičky a příští týden zajdu na kontrolu k lékaři, jestli nemám nádor na mozku. Predátoři jsou - sám nevěřím, že to říkám - slušně natočený akční film. Od začátku až do konce film nemá jediné prázdné místo, děj šlape, postavy jsou sice až komicky šablonovité (velké to překvapení v žánru akčních filmů), vše je ale okořeněno decentním nadhledem. Evidentně špatné byly jen CGI efekty - pejskové, brouci, vesmírné krajinky etc., posledních 20 minut hloupých soubojů a zvratů už bylo na hranici hloupého béčka, ale úplný závěr mi tu chuť trošku spravil. Dokonce mi ani nevadila hloupá představa, že Predátoři infiltrovali lidskou společnost natolik, že si jsou schopni vybírat a unášet oběti podle jejich zaměstnání (!) či životní situace. Technicky dobrá práce, herci neurazí, hezký vizuál ... Spokojenost.

Je mi to líto, ale i kdybych chtěl dát víc - nemohu. Nemám rád americké komedie ze 40tých let a nemám rád naprostou většinu filmových adaptací divadelních her - obě tyto kategorie mi vadí svou toporností a užvaněností, zde to tedy bylo na druhou. Grant, Stewart, Hepburne - všechno ok, našlo se dokonce i několik vynikajících gagů (Stewart v knihovně - "Thank thee"). Celkově jsem to ale odzíval.

Na začátku jsem se bál, že to bude nějaký teenage/high school horror, ale naštěstí jsem se spletl. Hezky komorní drama bohužel nepřináší totálně nic, co by utkvělo v paměti - dojem ze slušné střední části smazal nenápaditý, nudný závěr. Nadprůměrný nápad zpracovaný lehce podprůměrnými prostředky do průměrného produktu.

Pokud je tohle citlivá, moderní pohádka, pak jsem asi necitlivé, nemoderní hovado. Ondine je příjemné dílko, kterému nelze upřít určitou éterickou atmosfru, je moc hezky natočené, moc hezky zahrané, líbivě poetické - ale v té poetičnosti vlastně banální a předvídatelné. Další obměna něčeho, co jsme tady už stokrát viděli. Miluju Irsko a hudbu Sigur Rós, to mne ale k lepšímu hodnocení nezviklá.