Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (512)

plakát

Pan účetní jde do důchodu (1988) 

Italské komedie mají v mém filmovém srdci své místo a patřičnou váhu, ovšem co se Villaggia týče by to byla váha až moc a to srdce by mi mohlo spadnout až do slipů. I když gagy v některých částech filmu jsou slabé a ohrané, tak ty ostatní tenhle mínus zcela smazávají. Možná že by film stál takzvaně „za prd“ nebýt dokonalého dabingu Stanislava „Vinetou“ Fišera v jehož pojetí se i v českých krajích obyčejné pořekadlo „ty vole“ stává dokonalým monologem. No a ještě typický úvod před každou částí filmu. Dost specifický druh humoru co neosloví každého a film jako takový nedělá nijak vyjímečným na mě ovšem zabírá.

plakát

Timecop (1994) 

Jeden ze tří nejlepších Van Dammeho filmů. Člověk znalý filmů jako Kickboxer nebo Krvavý sport by čekal řadovou mlátičku, co se scénáře týče absolutně primitivní. Jenže tady to zas až tak neplatí. Cestování časem není teda až tak nic originálního, možná by to bylo stejně originální jako machrovat v Microsoftu že víme co je Windows. Jenže tady nechybí spád, dějově bohatý film s kvalitními speciálními efekty a hodně slušná Jean Claude, kterému přidali do scénáře pár vtipných hlášek. Na čtyři hvězdičky to nebude neb mi film vždycky připadal jako videoprojekt, ale dvě by byly opravdu hodně nespravedlivé, neb jde o kvalitní sci-fi. Takže drazí filmový strávníci fandům akčních filmů doporučuji jako hlavní chod a fanouškům sci-fi alespoň jako předkrm.

plakát

Cena za život (1999) (TV film) 

Já nikdá moc nebyl na dramata ze soudního prostředí. Jenže tady se nehledají díry v armádním systému nebo neodhalují spiknutí, tady jde o život, o životní realitu. Film mi spíš přijde jako sociální studie než jako zábavná podívaná. Možná by se dal použít jako instruktážní video, ovšem krom svého lidského náboje toho zas tolik nenabízí. Herecké výkony jsou vcelku dobré a scénář ucházející. Občas mi připomínal citace novinových článků. Zkrátka pro teenagery záležitost zcela nezábavná (takzvaně totálně out), pro střední generaci ucházející. Prakticky 2 hvězdičky jsou stropem kam můžu maximálně vystoupat aniž bych si namlátil čelo o dřevěný obklad. P.S.: od jedné hvězdičky Cenu za život zachránilo Garciovo srdceryvné vystoupení na závěr, jež v sobě nese hodně z leckdy opomíjené pravdy. Tak dobře, dávám dvě a půl.

plakát

Lebky (2000) 

Heleťte, znáte to, když jdete kouknout na film a nic od něj nečekáte no ale výlsedný efekt je právě opačný? Jako hráč jsem měl v ruce tři karty, na jedné Rob Cohen, schopný režisér akčních filmů, na druhé Joshua Jackson hvězda nejmenovaného teenage seriálu a podivný námět. Jenže Cohen vyždímal z tohodle námětu naprosté maximum, Jackson podal naprosto přesvědčivý výkon a hlavně námět samotnej, co dle mě původně neměl být nic extra byl opravdu hodně dobře sepsanej. Vizuálně bravurně zvládnutý přijímací rituál, dobrá kamera. Zkrátka jestli sem si někdy byl hodnocením stoprocentně jistý pak u Lebek jde o tenhle případ. Takže když jsem s kartama začal, tak s nima i skončím. I kdyř nemáte v ruce hnedka žádnej trumf ještě nelámejte hůl nad celou hrou. I když s Cohenem je do budoucna počítat jako s pořádným esem v rukávu.

plakát

Batman navždy (1995) 

„Filmový labužník zírá, divák jenom vejrá, jak nám zkonil netopejra,“ aneb Joel Schumacher nebyl stvořen pro Batmana tudíž nemohl Batmana stvořit. Po poutavých temných a zvláštně groteskních vyprávěních Tima Burtona přišli (v jeho samotné produkci) s „lacinou“ neonovou fraškou, netopýra udělali víc sexy, mocně vymodelovali latexovou prdelku (já si nemůžu pomoct, mě prostě necharismatický Val Kilmer nesednul), přihodili jeho dávného comicsového parťáka Robina a z padouchů udělali excentrické magory, kdy Jim Carey (nepřehlédnutelná hlavní postava filmu) předkládá svoje gumárenský post-grimasoidní „sežral sem vodpornéj citrón“ a Tommy Lee Jones ala Dvě tváře asi nechtěně parafrázuje Nicholsonova Jokera. Navíc prostor, který odvrácená strana mince dostala, koncentrace hollywoodských stár stejně četná, jako nášlapné miny na předměstí Bagdádu, udělali z hlavní postavy mnohdy pryžového komparsistu. Jeho boj se vzpomínkami tak vyznívá spíše comicsy, teda komicky. Ani pro mě nezajímavý hudební doprovod Elliota Goldenthala, ani slušný český dabing už na mém finálním hodnocení nic nezmění. Batman Forever zůstane v mé paměti jako modernistický paskvil, který ještě sám tvůrce dokázal „vyšperkovat“ v mnohem absurdnější blábol v jeho následném kýčovitém pokračování. Kdysi jsem dával za tři hvězdičky, po dalším shlédnutí ale jdu ještě níž. Sorry for Jim, nesorry for Joel! [4/10]

plakát

Válečníci (1999) (TV film) 

Jednou jsem psal námět na docela slušnou válečnou podívanou, chtěl sem to postavit na citech a emocích a myslel sem, že se mi to celkem povedlo. Ale pak jsem shlédl Válečníky. Všechny prostiválečné nálady mého já tenhle film jenom podtrhl. Surovost a nevyumělkovanost záběrů, naprosto dokonalý scénář který dává naprosto zapomenout na nějaký náznak až kýčovyté emotivnosti. Díky Bohu že se tohle nedostalo do rukou amíků, neb sice by možná přihodili kupu úžasných efektíků, ale to hlavní by pohřbili. Lidskost, opravdovost a reálnost celého děje. Nenašel jsem jedinou chybu, jediný moment díky němuž bych musel zvažovat svoje hodnocení a pokud by bylo možný dát víc než 5 hvězdiček, tohle by byl jeden z mála filmů kde bych neváhal. Zkrátka pokud nemáte zálusk pouze na mega výpravnou podívanou a jde vám spíš o psychologický podtext válečných filmů, pak můžu jedině doporučit. Válka je svinstvo a tahle myšlenka je v každé větě a v každém dilaogu. Absolutní top dámy a pánové!

plakát

Upíři (1998) 

Upírské horory vždy obmotával šátek v podobě temnoty a jistého druhu ponurosti. Carpenter je legendou v hororové branži jenže tady na ponurost drobátko zapomněl. Scénář není a nebyl myšlen špatně, i když spád v některých částech připomíná spíš vesnický potůček nežli Niagaru. Woods není zas až tak špatný, i když oproti upírobijci Snipesovy z Bladea mu chybí svaly a naopak přebývá věk. Celkový dojem filmu spíš odpovídá nadprůměrnému televiznímu hororu než lepší videopodívané. Líbí se mi způsob likvidace upírů, kdy už nevzplanou po každém uprdnutí se, ale naopak dostávají slušnou nakládačku ze samopalů. No tak to podtrhnu ještě dobrou prací na hudbě a mám tu skóre se třemi hvězdičkami. Pokud preferujete horory kde brutalita převažuje mrazivost a napětí, nechť vaše video spočine s VHSkou Upíři.

plakát

Tři životy Sofie (1998) (seriál) odpad!

Tři a půl minuty, wow já se překonávám. Precizní herecké výkony, emoce na vysoké úrovni a ta zápletka, mamamíja to je originál. Takže teď už konec hodnocení reklamy ve vysílání a můžu hodnotit telenovelu. "......................................echm........................." no a to je asi tak všechno co můžu říct. Proč jen to hodnocení nejde do mínusu????

plakát

Esmeralda (1997) (seriál) odpad!

Ano, přiznávám se dobrovolně, zřel sem. Zřel jsem několik dílů této neskonale romantické telenovely od bratrů a sester z Mexika a mou tvář zkrápěla jedna slza dojetí za druhou. A nebo že bych brečel nad tím kam se ztrácí kouzlo filmování? Někdo ho oblékl do zeleného stejnokroje a nehal ho čelem narážet do rohů a stěn mexických chatrčí.

plakát

Beetlejuice (1988) 

Já Burtona žeru! Doslovně. Prostě jeho styl mi sedí, fantazie jako obrovská továrna plná nerostodivnějších nápadů. Dle mě je tohle nejlegendárnější duchařská komedie vůbec. Když jsem jí viděl poprvé, byl jsem malý klučina, ale nešlo na ni zapomenout. A když jsem si jí pak nahrál, pouštěl jsem si ji dokola každý týden. Keaton je naprosto úchvatný a s českým dabingem Přeučila ještě lepší. Navíc pojetí záhrobí, celá ta mapa světa na druhé straně, to prostě nemá chybu. Dal bych i šestou hvězdičku ale tu už sem tu nějako nenašel.