ScreamJay

Když kdysi v sedmdesátých letech přivedl za ručičku pan Carpenter šílence Myerse, vytvořil tak základní kámen pro ten žánr hororů, jenž nese nepříliš pěknou jmenovku vyvražďovačky. Jenže v průběhu 90tých let tenhle druh hororů začal kolísat. Vzniklo několik nepříliš originálních projektů až do roku kdy přišel do kin Vřískot. Klasický systém tohohle typu hororů převedl do moderního svižného kabátu a ve směsi s černým humorem opět oživil usychající odnož. A taky rozpoutal vlnu svých více či méně úspěšných napodobovatelů. Zkrátka Vřískot to je zábava, napětí a akce od začátku do konce okořeněná vtipem, zajímavými zvraty a vším co k hororu patří. Nebál bych se právě Vřískot zařadit mezi pětici nejlepších hororů posledních deseti let. Takže se usaďte, zkontrolujte zámky na dveřích, vypněte mobil a vytáhněte telefon ze sítě (pro jistotu) a dobře se bavte. Čtyři hvězdičky naprosto po právu.

Jeden z nejlepších seriálů všech dob. Žádná přehnaná akce, pouze realistické podobenství takového úplně běžného policejního okrsku. Chvilkami máte silný pocit jakoby jste sledovali nějakou z Reality Show sestavenou s policejních záběrů. Epizodu po epizodě se seznamujete s hlavními hrdiny, prožíváte jejich starosti a to všechno až do posledního emotivně silného dílu. Takže pokud ortodoxně neprosazujete nutnost mega akce s výbuchy na každém kroku, tenhle seriál si zaslouží vaší pozornost. Dobře vykonaná práce.

Ještě než začnu cokoliv rozebírat, musím se oprostit od svého Anti-Potterovství. Takže Tajemná komnata je dost dobře udělaný film. I když by měl být pro mladou a mladší generaci, jeho tajemnost a v jistých momentech až ponurost ovšem zapříčinila jeho zajímavost pro velmi širokou škálu publika. Knížku jsem nikdy nečetl, tudíž nemůžu srovnávat knižní a filmovou verzi. Ovšem filmu nechybí vtip (leckdy až nedětský, třeba v případě odčarování kostí v ruce a její následná gumovitost), zajímavá zápletka a hlavně spousta skvělých vizuálních efektů. Navíc ten roztomile podivínský skřítek, ten mě vážně dost pobavil. Tudíž film u kterého se i přes jeho větší délku rozhodně nebudete nudit a na který hned po jeho shlédnutí určitě nezapomenete. A když vás nezaujme, račte využít kouzelné hůlky a nechce zmizet váš televizor, monitor či jiné zařízení přenášející obraz.

No jo, přiznávám, tanečním jsem se vyhýbal jak čert kříži, jenže u Hříšného tance jsem se vážně nenudil. Tohle není moje parketa, ovšem dnes již legendární hudba a životní role Patrika Swazeho spolu s Jennifer Greyovou v roly Baby, jo tenhle film se právem zařadil k Pomádě a Flashdance. Navíc se nesnaží být za každou cenu nuceně romantický, přesto romantikou přímo přetéká. Zkrátka film nemá být jed dobře oblečený ale musí mít hlavně duši a to tenhle určitě má. A to nejen kvůli hudbě, ale především kvůli lidskosti a síle toho citu, který v civilu pojmenováváme láskou. Takže na závěr, dal bych klidně i čtyři hvězdičky, ale myslím že slova jsou stejně víc než značky. Dámy a pánové račte na taneční parket!

Jo když se daří tak se daří. Znám Jima Careyho, takže jsem čekal zase nějaký úlet, jenže tohle mě vážně hodně překvapilo. Naprosto unikátní nápad, skvěle podkreslený výborným scénářem. Když bych to řekl hodně blbě, pak je to Matrix všedního života. Žijete si svůj život, všechno je ideální a krásné, všechno berete s naprostou samozřejmostí, ale nemáte nejmenší tušení že jste vlastně jenom postavička sledovaná miliony kamer, jejíž existence a vše co se jí přihodí je v rukou režiséra. Jen doufám že je tohle vážně jenom film, protože bych nerad zjistil, že jsem slavný už přinejmenším 19 let, ale ještě o tom vůbec nevím. Co říct na závěr? Tohle je film u kterého se nudit nebudete, film u kterého neusnete a film u kterého se i zasmějete. Takže příjemnou zábavu a pokud vám do pokoje vlítne splašená zebra, tak to jen pan režisér drobátko nezvládl :o).

I takhle se tvoří filmové dějiny. Když se zeptáte fanouška napínavých filmů, který thriller je bezkonkurenčně nejlepší, jedním ze tří zaručených tipů je právě Mlčení jehňátek. Film s naprostou realističností, žádné přikrášlené sekvence. Režijně naprosto brilantně zvládnuté. Skvělá kamera, která nechává vyniknou mrazivé surovosti, neumělosti celého děje. Hudba od Howarda Shorea, která dokresluje ponurost celého děje. A hlavně a především, naprosto uhrančivé herecké představení Anthonyho Hopkinse v roli šíleného kanibala Hanibala. Já jsem si několikrát zkoušel představit v této roli desítky dalších hereckých hvězd, ale nikdo se Hopkinsově podání ani vzdáleně nepřibližoval. Dokonalý scénář nechává vyniknout všem hereckým kvalitám a dělá děj krůček po krůčku tajuplnějším a ponuřejším. No a tohle všechno, celé tohle hlavní jídlo je v závěru doplněno skvělou přílohou v podobě závěrečných momentů v domě šílence Buffalo Billa. Jodie Foster předvedla co to je, když má někdo skutečný strach. A pak už jen ta třešnička v podobě lehkého černého humoru, kterou si Lector neodpustí na adresu svého „přítele“ šéfa psychiatrické léčebny. Takže Oscar je v těch nejlepších rukou.

Já zrovna na válečné filmy nejsem, ale tenhle mě hodně moc zaujal. Naprosto úžasné exteriéry, ten dokonalý kontrast temně modré oblohy a zelených planin. Skvělé herecké obsazení, kde co voják to herecká legenda. Nijak nepřikrášlené scény bojů a naprostá realističnost. Klidně bych dal pět hvězdiček a vůbec by mě netrápilo svědomí, žel třeba v porovnání s Vojínem Ryanem tam ještě malilinko chybí. Škoda že tu není aspoň ještě půl hvězdičky navíc. Zkrátka stručně a jednoduše, tohle je jeden z nejlepších válečných filmů posledních 20ti let a zaslouží si pozornost. Takže přímo hleď, kazetu do videa nebo DVD do přehrávače a ovládání do bojové pozice. Přeju příjemnou zábavu.

Skvělá kamera a zajímavý střih. A v neposlední řadě i tempo dobře skloubené s muzikou. Herecké výkony celkem přesvědčivé jo a sem tam i nějaká vtipná hláška. Škoda jen že nádech po úvodních titulcích nevydrží až po ty konečné. Každý podobný Britský filmeček se holt nevyhne srovnání s už kultovním Trainspottingem, žel toť úděl pokračovatelů v něčem co dokázalo oslovit. Ale dosti tlachání. Klidně na to koukněte a berte to tak, že každá párty svižně začíná, ale pak přesto stejně musí jednou skončit. Amen

Všichni stárneme a tak tomu je i u pana Seagala. Sice už si odskočil od svých „akčních“ ekologických dokumentů, ale k jeho původním filmům má tohle docela daleko. Film nenabízí nic převratného a větší akce se strhne až na samotný závěr. Ale když to vezmu z pohledu nenáročného, jo jasně nenáročného diváka, který nečeká žádné novátorství a jde mu jen o to se u filmu vysloveně nenudit, pak zase musím říct, že úplně nudit se u toho nelze. A sem tam je to i vtipný.

Než jsem to viděl, ze všech stran na mě šly informace že je to podle zkutečné události, že se tohle vážně stalo. A když už jsem to viděl, běhal mi mráz po zádech. Věřte mi, že to se mi u hororů stává málokdy. Možná jeden z nejoriginálnějších a nejpropracovanějších manévrů ve filmové historii, celá ta kampaň kolem ale hlavně samotné pojetí filmo. Žádné bytosti v oblečcích, jen zvuky, jen symboly. A závěr? Tohle dokáže jen malá řádka hororů, opravdu šokovat a to i na druhý krok. Na ten kdy se vám všechno rozleží v hlavě a vy máte možnost znovu přhodnotit svůj zážitek tak, že se snažíte usnout ale nejde to. Pravda, herecké výkony nejsou nic extra ale právě a možná právě tohle dává Záhadě BlairWitch ten půvab. Zkrátka klobouk dolů a všechna čest. Za pár doláčů natočit poctu strachu. Za hororové fanoušky z celého srdce děkuju.