Recenze (737)
Malé ženy (2019)
“Pokud bude protagonistkou žena, musí se na konci vdát. Nebo zemřít.” 99% sure I am Jo. Brečela jsem od začátku do konce. TOP 2019.
Ledové království II (2019)
Druhý díl nastoluje řadu dalších nosných témat a poselství spjatých nejen s Elsou a Annou, ale i s ostatními postavami (zejména s Olafem a Kristoffem). Elsa si sice v prvním díle prošla důležitým procesem sebepřijetí, ale v závěru svou svobodu (ledové království) stejně opustila a znovu se podvolila svazující funkci královně Arendellu. Příběh druhého dílu je proto odvíjen od opětovné nutnosti Elsina osvobození se z okovů povinností a návratu k vlastní podstatě. V hledání odpovědí na existenciální otázky se pohádka posunuje do roviny filmu–terapie. Jelikož Elsa nechápe, co se kolem ní děje (slyší volání hlasů) a ztrácí vnitřní klid, musí se podvolit psychoterapii ve smyslu návratu do minulosti za účelem objasnění jednání v přítomnosti. -- více v mojí recenzi na 25fps.cz
Ledové království (2013)
I am 99% sure I am Elsa.
Pašerák (2018)
Clint byl vždycky můj favourite guy a respektuju ho, ale tady už na mě toho patosu bylo fakt moc. Jestli mě něco irituje, tak fakt, že se lidi xx let nesnáší a nejsou schopni najít společnou řeč, aby se pak usmířili u smrtelné lože. Come on! Závěrečné sázení kytek už ten cynik ve mně fakt nedal.
Vlastníci (2019)
Film o stereotypech, který ty stereotypy bohužel jen utvrzuje. Paleta schematických karikatur hraje divadlo pro ty, kteří nepotřebují žádný přesah a komplexitu. Že jsme národ blbců, víme všichni. A dál?
Meruňkový ostrov (2011)
Patetická reklama na iracionální jednání a neotesanou maskulinitu, pod níž prostoduchá ženskost ve své limitované omezenosti vlhne. Kam můžeš narvat hudbu, narvi ji dvakrát. Ještě, že se tehdy nepoužívaly drony. To by byla každá třetí scéna - samoúčelně - z ptačí perspektivy.
Payday (1973)
Brilantní charakterová studie jednoho arogantního muzikanta na pozadí amerického Jihu a všeho, co k němu patří. Svým způsobem připomíná Altmanův Nashville.
Joker (2019)
"Na duševní nemoci je nejhorší to, že od vás ostatní očekávají, že se budete chovat jako zdravý."
Jeanne Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel (1975)
Chtělo se mi brečet, už když začala škrábat ty brambory.
Štěstí (1965)
Věta za větou, perla za perlou. Co záběr, to obraz k zarámování. Pověsit si je všechny na stěny domu a žít s nimi každý den. Široká paleta emocí. Krevní tlak nahoru a dolu. Vrstva za vrstvou, význam za významem. Film skončí a hned si ho dáváte znovu. Masterpiece. LÁSKA.