Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (1 180)

plakát

Skrytá identita (2006) 

I'm a sailor peg and i've lost my leg..climbing up the top sails,i've lost my leg! Co tenhle snímek vyzvedává k tomu nadprůměru je právě skladba I'm shipping up to Boston, podobně jako u filmu jsem nevěděla, co si o tom sakra myslet, až jsem dospěla k názoru, že se mi to vlastně líbí. The Departed se dá charakterizovat jako svižný, ukecaný napínák;tedy já osobně měla nervy v kýblu a po celou dobu jsem přála Damonovi kulku do hlavy (hehe). Děj fungoval po všech stránkách.. jen ta policie byla až naivně naivní a Nicholson zrovna tak. Na hlavního záporáka hrál navíc až moc vedlejší housle, dvojka Dicaprio+mnou neoblíbený Damon si ukradla celý film pro sebe. A hlavně závěr! Vera Farmiga jako neschopná psychiatrička byla takovým tím doplňujícím prvkem, aby se neřeklo, že tam není žádná ženská a romantika, ale paradoxně mě bavila po Dicapriovi asi nejvíc..Stručně a jasně skvělý film, svá procenta si po právu zaslouží.

plakát

Na mol (2012) 

Love is the easy part.It's the rest of this shit that's hard.. Zapomeňte na Mary Elizabeth jako na sex symbol, protože tady je spíše symbolem babských sukní, chlastu a čůrání. Čůrání všude. Uvědomuji si, že je to pouhá role, ale to jak působila odpudivě je vážně zneklidňující. Každopádně na svých bedrech nesla obtížnou roli a zvládla ji uvěřitelně. A k tématu..smutné drama (rozhodně ne komedie) o tom, že když jste stále na mol, může to být zábava, ale když vystřízlivíte, uvědomíte si, že ten člověk vedle vás, se kterým se dělíte o flašku i postel vás jen táhne ke dnu..Celkem uvěřitelný film, jen ty emoce jsou na bodu mrazu. Smashed u mě apeloval na nejlepší film roku a to se bohužel nestalo, ale i tak stojí za povšimnutí. Mimochodem nalitá ženská je asi vážně to nejnepřitažlivější na světě.

plakát

Ahoj, musím už jít (2012) 

Sometimes it's just easier to let yourself be what everybody wants you to be.. Závěrečné titulky doznívají a já přemýšlím nad tím, jak zdárně vystihnout to, co jsem viděla."Hello I must be going" je tak trochu nekonvenční nezávislý film o lidech, kterým jejich společný vztah pomůže otevřít oči a uvědomit si, co od života vlastně chtějí a že by jej měli žít podle sebe. Taková cesta k dospělosti, až na to, že hlavní hrdinka je tak trochu tragédka a není to žádná puberťačka. A přestože si právě prochází rozvodem a prožívá milostný románek s mladším klukem, řekla bych, že je to o srovnání sám se sebou, než o tom, jak se vyrovnat s rozchodem. Škoda pomalého tempa, protože u tohohle filmu jen přihořívá, ale nehoří. Zkrátka to není špatné, ale ani výborné.. Přesto mi trochu připomíná nedávno viděný The Oranges , náladově mi to připadá skoro totožné. A ta hudba? Tak ta je jako vystřižená ze Skins...Where the motherfucking fuck is motherfucking bottom?!

plakát

Bloomington (2010) 

Má očekávání se nenaplnila a druhé Loving Annabelle se bohužel nekonalo. Zatímco LA je především o snaze odolat a o sebezapření, v Bloomingtonu se na sebe studentka s profesorkou vrhnou již v patnácté minutě. Což o to, nemusí být všechno dělané podle jedné šablony. Jenomže tenhle film nehraje zrovna na napjatou strunu a neláme si hlavu s detaily, žádné podrobnosti o jejich vztahu se tedy nedozvíme. Tedy o jejich pocitech především. Hlavní hrdinka (která mimochodem působí dost děcky,až to celému tomu vztahu přidává na úchylném vzezření) zaslechne klepy o profesorce, která svádí studentky - a tak, když se setkají na jednom večírku, odejdou spolu rovnou domů.. žádná skutečná chemie, ono napětí, nebo jiskření - prostě tam nic nebylo. Ani se nedá říct, že by to bylo skutečně drama, zvrat aby člověk pohledal. LA mi připadá navíc daleko uvěřitelnější, realističtější a především hlubší. Nad dějovou linkou se "slavnou hvězdou" raději více nepřemýšlím, protože to působlo neskutečně tupoučce. A vzhled a hudba televizního béčka k dobrému dojmu taky nijak nepřispívá. Na druhou stranu téma "student+učitel" je zajímavé samo o sobě a pocitově je to prostě takový průměr.

plakát

Top Gear: Apokalypsa (2010) 

Spíš jako speciál mi to připadá jako že se kluci opravdu hodně nudili. Z toho, že tam nebyl Clarkson se jako valná většina tady nezblázním, ale je pravda, že chyběl. Zrovna tak by to ale bylo, kdyby se neukázal Hammond, nebo May - prostě jsme zvyklí na všechny :-) Tenhle díl mě nebavil tak moc, jako všechny ostatní, ale šílenosti opět nechyběly a pobavila jsem se. Obzvlášť při počáteční jízdě do práce v nukleární zimě.

plakát

Top Gear: Bondovský speciál (2012) (TV film) 

Z Bondovek jsem příliš neviděla, ale to málo mi stačilo k tomu, aby mi bylo jasné, že by se mi to v žádném případě nelíbilo. Trochu jsem tedy odolávala se na tenhle speciální díl Top Gearu podívat - nakonec to nebylo zase TAK strašné, ale k mému zklamání se ukázal jen Hammond, takže žádné blbiny kluci tentokrát s auty nedělali. Až na to potápění na závěr, což vidím jako jedinou opravdu světlou stránku tohoto dílu. Samozřejmě mám na to takový náhled proto, že Bonda prostě ráda nemám a ukázky zde viděné mi můj názor potvrdily ( ty zkázy světa, co Bondovi tvůrci nachystali.. né, vážně nechápu ten úspěch filmů!). Samozřejmě být fandou, tak jsem nadšená. A přestože nejsem - ba co nejsem, patřím víceméně mezi odpůrce- musím uznat, že ty kaskadérské kousky a zjištění, že tvůrci Bonda se se vším paplají na živo a počítač k trikům používají minimálně, jsou pozoruhodné..

plakát

Jdi, žij a někým se staň (2005) 

SIlný a zároveň pro mě i poučný film, o tajném stěhování Falašů (etiopských židů) ze Súdánu do Izraele jsem (zahanbeně přiznávám) nevěděla a tak si ráda nějaké ty mezery ve vzdělávání doplním skrze film. Jdi, žij a někým se staň - tahle věta odstartuje příběh devítiletého etiopského chlapce, který od této chvíle musí zapírat svůj pravý původ a předstírat, že je žid, aby se dostal do země zaslíbené. Dokud byl "Šlomo" dítětem, děj mě doslova přilepil k obrazovce, všechno je ukázáno velice auntenticky a realisticky, žádné tlačení na pilu, divák si jednoduše udělá názor sám. Není to žádný prázdný film, naopak je to velice hluboký příběh. Při scéně s odtékající vodou se snad každý musel zastydět za to, jak plácá vodou při sprchování, nebo mytí nádobí.:-) Jenomže jakmile se snímek přehoupne do druhé poloviny - tedy do jeho cesty k dospělosti, není to tak zajímavé, dokonce bych si půlku filmu dovolila nazvat překombinovanou, unáhlenou, jednoduše podivnou. Dokud se Šlomo adaptoval v novém prostředí, mělo to spád, kluka mi bylo líto. V dospělosti ho vystřídali dva nesympatičtí a nevýrazní představitelé a jednoduše mě to chvílemi dost nudilo. Navíc ten konec..to mělo být co?! .Je to opravdu škoda, protože první hodina a půl je opravdu skvostná. Achjo.

plakát

Strom života (2011) 

Asi nejsem cílová skupina tohoto filmu. Oprava: Asi určitě ne. Nejsem příliš umělecky a poeticky zaměřený člověk, to otevřeně přiznávám. Kdybych si dopředu přečetla žánrové zařazení, tak filmu nevěnuji sebemenší pozornost - ale bohužel. Zpočátku mě odradily věčné řeči o Bohu ("Pánbůh dal a Pánbůh vzal", "Teď je v božích rukou"), ale budiž. Když přišel na řadu Sean Penn vzhlížející k nebi, už mi bylo jasné, že budu tímto filmem naprosto znuděná. A po chvilce sledování záběrů vesmíru (ano,jsou krásné,ale..) a dinosaurů provázené šepotem,jsem to jednoduše musela vypnout. Já jsem prostě milovnice příběhů, ve kterých se něco skutečně děje..Opravdu stěží chápu Pitta, který odmítl účast ve Fontáně a dal zelenou tomuto.

plakát

Veronica Mars (2004) (seriál) 

Along time ago, we used to be friends.. Kdysi dávno, když měl tenhle seriál ještě červené hodnocení, jsem každé odpoledne po škole sedávala k tomuto úžasnému seriálu. Nevadilo mi, že nejsem venku s kamarády, hlavně aby mi neutekl jediný díl! :-) Teenagerovská záležitost říznutá krimi nádechem. Hlavní postava je v podstatě taková Buffy bez upírů. Blond, křehce vypadající, ale ve skutečnosti s pěkně prořízlou pusou :-) Jednotlivé případy i tajemství, které se táhne celou sérií dávají tomuhle seriálu něco, co běžné záležitosti z americké střední školy (dosti vyždímané téma) prostě nemají. A obejde se to i bez tupoučkých momentů. Kristen Bell moc v oblíbenosti nemám, ale to jen kvůli směru, jakým se po Veronice Mars vydala, každopádně tady hraje výborně a Jason Dohring v roli Logana ( Our story was epic, you know? ) snad ještě líp. Takže zápory? Představitel Duncana, neumí hrát a pokaždé se zmůže jen na tupý a prázdný pohled. Účast Paris Hilton (více, doufám, netřeba dodávat.) A třetí série, pokaždé, když v nějakém seriálu vymění středoškolské prostředí za univerzitu, je to průser. VM bohužel není výjimka. Přesto, při vzpomínce na má všední odpoledne s Veronicou Mars, na vyrábění hudebních videí a na fandění páru LoVe nemůžu dát jinak, než pět hvězd. Nebudu pokrytec :-) A když už jsme u toho, jdu si seriál sehnat v původním znění..(Mimochodem, na imdb má VM 82%, tak kde se stala chyba?:)) ) Can't you talk on the phone and paint your nails like other girls?

plakát

Precious (2009) 

Precious pochází z nezvladatelného sociálního zázemí a aby unikla realitě všedního dne, oddává se snění.. V podstatě souhlasím s negativními i pozitivními názory. Co mi vadilo, tak byla ta opravdu viditelná snaha získat zlatého plešounka. Jednoduše se tvůrci řídili heslem "čím víc, tím líp", ale na mě to skoro nezapůsobilo. Samozřejmě, že to, co se děje ve filmu je příšerné, ale jen kvůli tomu dobré hodnocení nedám, když mě to nevtáhlo, chvílemi vyloženě nebavilo. Film může být depresivní, pokud jste dost citliví a empatičtí, ale i povznášející, jestliže potřebujete vědět, že se někdo má mnohem hůře ;) Na mě připadají oba pocity. Na jednu stranu je skutečně temné a smutné, jestliže se něco takového děje a na druhou si po takových filmech setsakramentsky začínám vážit toho, co mám. Kromě tempa a snahy o ocenění mi docela vadila vyžitá Mariah Carey s knírkem. Zato musím povznést výkon Pauly Patton, ta jediná mi byla skutečně sympatická a předvedla dobrý výkon.