hellstruck

Lehce romantická příručka pro život, která vás zbaví cynismu a přitom ve vás nezanechá pocit, že to bylo příliš cukrkandlové. Po shlédnutí si přeju, abych také pocházela z rodiny spisovatelů a aby mě táta nutil psát si deník. A prožívat život naplno. Lily Collins sedla role cyničky natolik, že bych klidně brala celý film o ní. Její motta, filosofické monology před sexem a cynismus je na Stuck in love bezpochyby tím nejlepším. Ale přestože se film zapíše do mojí TOP 10, jedna výtka by tu přece byla - u tohoto filmu čekáte poněkud silnější konec, než jen nevhodný happy end. Škoda.

Zase se jednou nějakému neznámému filmu podařilo mě dostat a přesvědčit o tom, že ten, kdo říká že z Ameriky pocházejí jen imbecilní prkotiny, neví co mluví. Tři napínavé a neskutečně originální příběhy spojené v jeden unikátní film především o ztrátě důvěry (prostřednictvím internetu) mě přikovaly k obrazovce jako již dlouho nic. Takhle to má vypadat, juhů! Mimochodem, po filmu se může stát, že začnete být ohledně internetu trochu paranoidní...

Další důvod, proč nad hodnocením na čsfd jen mávnout rukou a nenechat se jím zmanipulovat. Stačilo by slovíčko "Německo" nahradit "USA" a film by měl tak kolem 60%, kterých mimochodem většinou ty průměrné romantické limonády mají. A že najít rozdíl mezi tímhle a něčím od Nicholase Sparkse je převelice těžký úkol. Já podle názvu čekala odpadovou kravinu a dostalo se mi sice bolavě předvídatelného příběhu, ale nádherně příjemného prostředí a žádných blbých dialogů. Bez předsudků to jde.

Zase jednou skvělá ukázka toho, jak náboženství (všimněte si, že nepíšu víra) vymývá mozky. Potyčky mezi hlavním hrdinou-ateistou a fanatickým manželem mě neskutečně bavily, jinak mě příběh zpočátku úplně nestrhnul, chvílemi nudil. Liv Tyler naprosto nebyla ve svojí kůži, role puťky jí podle mého názoru nesvědčí. Závěrečné vyvrcholení mě však naprosto vykolejilo a postaralo se o to, že o filmu budu přemýšlet ještě dlouho. Do těch sta procent mi ale chybí trochu rychlejší tempo v první polovině.

Film absolutně nevhodný pro pány kritiky. Příliš sentimentality, příliš zvířecí lásky a žádný pseudointelektuální význam. Prostě jen sympatické a místy dojemné dobrodružství. Zajímavé je, že u Hachika tohle všechno fungovalo. Asi u Lassie chybí ten přívlastek "podle skutečné události"...Mě to tedy neuvěřitelně bavilo a přála bych si taky takového věrného chlupatého přítele :) Navíc ta britská krajina mi vyrazila dech.

Sledovat typicky české vidláky ze zapadákova (pardon, myslela jsem obyvatele malebné české vesničky..) je docela utrpení. Jediné co stojí za občasné podívání je pubertální Kamila na terapii, ale i scény s ní přetékají trapností.

Jako někdo, kdo má dost peroxidových bárbín (mluvím o pohádkách :) ) jsem si Monster High dokázala (i ve svých dvaceti) zamilovat. Tyhle goticky/punkově laděné příšerky jsou prostě neuvěřitelně zábavné a originální. Takové škole bych snad dala přednost i před Bradavicemi. Co na to říct, za mého dětství prostě tak úžasné pohádky (a panenky..) nebyly, tak si to momentálně vynahrazuju. A navíc by podle mě mohli vytvořit další monster postavičku :D :)

Skvělý film - k usínání. Jedna hvězdička za Edinburgh, přestože jej tedy mohli využít a ukázat mnohem více. Zato lezení po střechách a tichého čumění do oken mělo být daleko méně. Vůbec se neztotožnuji z názorem, že Jamie Bell v hlavní roli byl skvělá volba, protože na mě působil od první chvíle nezajímavě a necharismaticky. Troufám si říct, že Claire Forlani jej zastínila - a to těch scén s ní bylo zatraceně málo. Směsice nevýrazné hlavní postavy a nudného příběhu tady opravdu nevyšla dobře. Fakt by mě zajímalo, kdy si filmotvůrci (a diváci) uvědomí, že dlouhé nemluvné scény samy o sobě hluboký zážitek nedělají.

Na Bling Ring jsem se těšila hodně dlouho a moje očekávání byla víceméně naplněna. Pokud se na začátku přenesete přes osmdesáti stránkový scénář plný "yo bitch" a "oh my gosh", plytké vyznění a duckfacy, pak bych řekla, že vám v dobrém zážitku nic nebrání, protože nic z toho rozhodně nebylo bezúčelné. Povrchnost mladých je tu opravdu vyhnána do extrému, což záměrně budí znechucení nad dnešní facebookovou generací. Nad zveřejnováním ukradených trofejí na facebooku a ledabylým chlubením se přátelům "No jo, byli jsme u Paris, it's chill" zůstává prostě rozum stát. Scény z Parisiina domu byly jednoduše nejlepší, ale možná je to jen můj dojem proto, že ji nemám ráda a taky jsem jí to tak trochu přála. :)) Emmu Watson začínám opravdu zbožnovat, navíc jí to s americkým akcentem a tmavými vlasy sluší. Kromě ní si pro sebe všechny scény ukradl Broussard, hodně zajímavý a neokoukaný talent. Coppole se zase jednou něco povedlo, obzvlášt vezmeme-li v potaz, co tím vším chtěla vlastně říct. P.S.: K českému názvu se radši více vyjadřovat nebudu, bez vulgarit by se to neobešlo.

Kaya, Kaya, Kaya! To jediné, co na tomto videoklipu stojí za povšimnutí. Jinak je to příšerná trapárna. A přitom kdyby se to obešlo bez těch "speciálních efektů", tak by to zase tak špatné být nemuselo.