marhoul

Orgasmus pro milovníky Florencie. Lepší orgasmus, co se týče Florencie, by byl už jen v samotné Florencii. Mají pravdu zdejší komentující, že filmu jakoby polovina chybí, jenomže... Člověk může městem nad řekou Arno pobíhat týden vkuse a nestihne ani zbla toho, co tam vidět může. Krásný dokument, nádherné záběry na město, katedrálu, vitráže, obrazy i sochy. Kdo má Florencii v srdci, toho film určitě potěší. Renesanční duše by se tam vydala hned, snad i pěšky...

Tohle chtělo čas. Pustit si to v době, kdy budeme slintat blahem nad zábavnými filmy, v nichž hrají ramenatí, dlouhonozí chlapi, kteří vypadají a chovají se jako chlapi, rozkošnou ženu hraje rozkošná, ženskoženská žena, pánové s rachitickými hrudníky hrají slabochy nebo křiváky, všechno to odsejpá na vtipné notičce, je to čisté dobrodružství s filmovou pusou na konci, které se obešlo bez povinných kvót na paletu ksichtů, jak od van Gogha a byl to, sečeno podtrženo: parádní, klasický Hollywood. Když jsem viděla Mumii v 99., div jsem si nad kravinou neodplivla. Dneska? Dneska je to paráda! Zábavný retro biják, který nemá chybu. Rachel v roli naivní, slaďoučké, okouzlující fešandy, oděná do pouštního vánku strčí do kapsy všechny obhroublé sekery, kterým v rozkroku bují varlata ve jménu výkřiku, že každý může dělat naprosto všechno. Jasně, může. Ale pokud mám cvakat někdy v budoucnu za kino, budu si sakra vybírat, kdo se bude předvádět před kamerou. Od továrny na sny si totiž přeju sny. A Erolly Flynny, Gregory Pecky, Seany Connery, Sharon Stone, Julie Roberts, Kim Basinger nebo Rity Hayworth. Apropó dorostla jsem do fáze, kdy vysekávám poklonu Bollywoodu. Točí si tam ty svoje kraviny, baví se u toho oni i jejich diváci, obsazují si tam tváře podle svého gusta, my se taky rádi čas od času mrkneme, když se jim něco povede, nikdo nám to necpe, že ano a funguje to. Nad tímhle by se taky mohlo zamyslet více lidí. A vzít si z toho příklad. Podobně by se mohly realizovat i další etnické skupiny, pakliže každý může dělat cokoli. Tak prosím, scénáře a režiséry si ze svých řad vygenerujte a bude se vidět. Víš, jako točit si svoje filmy pro své publikum, se svými herci, kteří se vám zdají přesní, však když se povedou, my se rádi podíváme a zase obráceně. Cože? Aha. Takhle ne. No tak nic. Tak fajn, že je filmů za těch sto let tolik, že mě vlastně budoucnost kvótové cinema strategie vůbec nemusí trápit, že ano? Mumie je v tomto směru skvělá!

Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma by mohli vykládat. A to měli velké štěstí, že byli uneseni v časech, kdy islámská verbež pořádně nevěděla, jak s nimi „efektivně“, pro své zájmy, naložit. Tři naši novináři si to velmi dobře uvědomují. Měli děsnou, ale fakt děsnou kliku a já jim to štěstí z celého srdce přeji. Stát se to o deset let později…, dál nechci ani domyslet. Jestliže fotoreportér formátu Jana Šibíka jasně řekne, že se do těch končin více nechystá, protože život má jen jeden, únos je reálným, takřka stoprocentním rizikem, musí být každému lucidnímu zřejmé, že pokud zůstávají mimo těchto oblastí bardi takového ražení, něco na tom bude. Daniel byl prototypem naivního blázna, který naprosto lehkomyslně, kvůli traumatu ze zlomeného kotníku, roupama nevěděl co by a tak si sám vyrazil s foťákem do Sýrie. Po bitvě je každý generál, jasně, ale už v té době takovéto výpravy tuze zvažovali i jinačí ostřílení kabrňáci, takže z mého pohledu holé šílenství, svatá prostota a srát na to, že by měl někdo světu nasnímat, co se tam děje. Všechno má své meze. Že se ho podařilo vykoupit, rovná se čistý zázrak. Film je to kvalitní, pointa s Jamesem Foleym skvělá, obsazení taky výborné, scénář, režie, hudba, komplet další velmi vydařený dánský film, který by mohl naivním idealistům naznačit i cosi k zamyšlení. Týká se to náboženského fanatismu, zpátečnické rakoviny společnosti, destrukce a zajímavých zítřků.

Perfektní poklona stavitelům pilířů země. První dáma mezi katedrálami si prošla celou řadou porodních bolestí a ani dospívání nebylo snadné. Animovaný příběh stavby Notre Dame se mi moc líbil. Krásné. Těším se na druhý díl. Katedrály jsou topka.

Lada 79. :))) "..tak já si z toho večera moc nepamatuju.." 😆

Herecky stále výborné, scénář tentokrát slabší. Seriál se mi líbí, sedám k němu s chutí, pěkný počin ČT. David Novotný je skvělý!

Špica! Perfektní! Velmi se mi to líbilo. S touto patričkou bych si Štědrý den nechala líbil. Zábavné, laskavé, vtipné, inteligentní, nádherně nasnímané, peckovně napsané, ukázkově zahrané. Dokonce i dojemné. Humor na entou, těším se na další projekce. Sedlo mi to přesně. Šestá hvězdička za svetry ve finále. :)

Dušana Cinkotu vidím na obrazovce moc ráda, kombinace režiséra Bebjaka se Žiaranovo parádní kamerou také slibuje kvalitní podívanou, Slované jsou velkým tématem, tak proč to, do háje, působí tak lacině? Scénář je totiž na houby, dialogy a lá Panelák taky nic moc, Hru o trůny jsem nečekala, ani Vikingy, ve kvalitu formátu BBC bych si netroufla doufat, počkám si na díly další, ale úvod mě nepřesvědčil. Na to, že se jedná o velký počin Tv JOJ, mohli si odpustit jak reklamní okýnka v obraze, tak i blikající loga, v podstatě i ty reklamní bloky celé, ovšem když zohledním, jaký první díl byl, tak to ani moc nerušilo. :) Dostalo se nám podívané v přítmí listnatého lesa, nebo v přítmí chýše, se zvukovými prvky Maťka a Kubka, která přechází z úsměvných rádoby hororových momentů, do momentů civilně trapných, hudba to opravdu, přestože zajímavá, nevytrhne. Jednotlivé scény jsou příliš různorodé, jakoby je točilo více štábů nezávisle na sobě, následné propojení nefunguje. Maštalír je fajn a hodí se přesně. Některé záběry jsou moc hezké, třeba jezdec na koni v mlze, ovšem jestli to publiku zmlsanému Netflixem či HBO bude stačit? Závěrem lingvistické okénko: Marek Vašut a jeho slovenčina, je peklo. Ve slovenčině se klade důraz na jiné části slov, proto to nikdy nebude ono. Neznám Čecha, který by mluvil slovensky bezvadně. Mohl by v Horních Uhrách žít klidně od císaře pána, vždycky to ucho rodilého mluvčího nebo člověka s hudebním sluchem pozná. Obráceně to jde snadněji, i když ne vždy viz. Babiš. Ale taková sexy Slovenka mluvící buď slovensky nebo i s chybami česky bude vždy pro Čecha magnetem, jako málokterá jiná. Opačně to nefunguje. Slovenčina je krásná, je těžší, měkčí, citově zabarvenější. Rozdíl mezi „Ne“ a „Nie“ není jen ve skladbě písmen. Ž, Č, Š zní v obou řečech jinak. Pokud herec v roli nemůže mluvit česky, měl by být do slovenčiny vždy předabován.

Sdělení důležité, téma aktuální v každé době novověku, bohužel natočeno povrchně, Blanchett vidíme v jiné rovině, než ji známe, popravdě se mi tady moc nelíbila, nejen vzhledově, ale ztvárnění neurotické, otravné štěkny mi k jejímu projevu typově nesedlo, přestože zahrála kvalitně, působila hrubě. A jako osamělá pátrací jednotka v oblastech, kde si batolata hrají s použitými jehlami i vcelku absurdně. Celá reálná tragédie si zpracování zasloužila, film má několik velmi dobrých momentů, konec je fakt děsný, osobně se však domnívám, že by se z příběhu dalo vyrazit víc.

Vydařená kriminálka "severského typu", maďarská, ale točená v Rumunsku, což by mě asi příliš nelákalo, ovšem chyba, protože mě to bavilo od A do Z. Zajímaly by mě i další díly.