marhoul

Moc pěkná kamera, hudba, obsazení, historická výprava a příběh, který by mě jinak asi moc nebavil, natočený tak, že mě bavil. V současné filmové "okurkové" sezóně solidní počin. Pomalé, komorní, vcelku předvídatelné, což ale nebylo na škodu. Mně se to líbilo. C. Mulligan mi typově spadla do obrazu mé oblíbené Jessicy Lange a na to já slyším, v minulosti na mě působila tak nějak nijak, ale tady mě velmi přijemně překvapila. Ralph jako stárnoucí vykopávka- senzační jako vždy.

Síla. Ano, stále se bavíme o seriálu na osm v pátek večer... Ovšem o vydařeném seriálu. Všichni hrají jako draci. Naštěstí mám týden na vydýchání, protože i Petr Kostka....

Šestiminutové pohlazení po duši.

Picassovští Jerry a Terry mě ohromně zaujali, nečekaný pixar-majstrštyk, který bych i v jinak překrásné animaci nečekala. Tohle není pohádka pro děti a obávám se, že ani pro řadu pragmatických dospělých. Často tady spíláme, že je animák příliš infantilní, však většinou jsem z těch, kterým takové pojetí nevadí. Má to být pro děti, tedy v klidu. Soul ale není pro děti. Hodně zjednodušeně bych filosofickou atmosféru přirovnala k čemusi ne příliš vzdálenému Exupérymu, přičemž celé jiné…, zkrátka dítě z toho chytré nebude. Já byla spokojená, se zájmem jsem čekala, co z toho vypadne. Možná i proto, že mám ráda jazz, černošský jazz, že jsem přesvědčená, že k ryzímu jazzu černoši patří a navíc, taky mám sny, plním si je a sleduji, kolik lidí se ve svých životech hledá. Tohle mi sedlo. Přestože jsem otrávená povinným obsazováním herců tmavé pleti do rolí historických, kdy nevidím jediný důvod, proč by v Bídnících musel hrát Javerta herec tmavé pleti nebo proč by to na dvoře Kateřiny Veliké muselo vypadat jako na autobusové zastávce v Senegalu, tady jsem spokojená. Takto má vypadat film, kde se realizují Afroameričané. Pasáže s kocourem mě moc nebavily, zbytečně film prodloužily, záměr je jasný, ale za tohle srazím, ovšem jinak moc pěkná záležitost. Ráda se na Duši mrknu opakovaně. Nevím, co je na tom pravdy, ale prosáklo ke mně, cosi kolem dabingu, jakože někde se snad trvá na černoších.. Nemáme. Tedy něco málo máme, ale nejsem si jistá, jestli by to Rey dal, aniž by to znělo, jako večerní zprávy pro lopaty a Dominik má svých aktivit taky dost, takže nevím. Navíc mi tento ultimativní požadavek přijde spíš jako totálně ustřelený… Už se těším, jak to vyřeší Japonsko.

Má poklona.

S takto vyobrazenou BN bych se obrátila na prof. Höschla. Počin má vyvolat diskuzi, je zajímavý v mnoha směrech, nejprve zhodnotím seriál a následně přihodím grafomanský elaborát stran dojmu z osobnosti Boženy Němcové. K seriálu: nepustíme ho menšímu dítěti, jinak v klidu, taky souložím. Spousta lidí odvedlo kvalitní práci, Jan Hájek byl senzační Němec od A-Z, moc se mi v roli Němce líbil, Anna Kameníková výborná, přes dívčí vizuál, takto nějak si představuji éterickou mladou Němcovou. Anna Geislerová sympatií do žil Němcové příliš nenatankovala. Je vhodná na vyčítavě mlčící Olgu Havlovou, za kterou Anně přeji Lva. V Boženě jí chyběl na krku tranďák a Cimrman mohl ožít jedna báseň. (ANO taky nevolím, aby bylo zřejmé, že ne každá kritika A.G. je spojena s aktuálně tolik populárním, však mnohdy mylným, názorem.), představitel Nebeského- skvělý, Lukáš Melník a Jan Budař rovnež, Dana Morávková- famózní! Rettigová v podání Veroniky Freimanové-perfektní, té mělo být víc! Zbytek castingu byl také zajímavě zvolen, oceňuji obsazení méně známých herců, hudbu, kterou si neumí na svých smartTv část národa nastavit, aby hrála jak má, kameru, kostýmy, kulisy, výpravu. Je dobře, že seriál vznikl, otevřel debatu, diváky zaujal, takže i přes výhrady chválím a doufám, že případná erudovaná psychiatrická rozvaha možná vnese do života Boženy další kontext, v jehož světle by ze své šlamastyky vyšla poněkud lidštěji. Být na hlavu není ostuda. Být líná jako veš a ještě k tomu vyčůraná? …ale co.., Steve Jobs byl taky sviňa a stále jej bezmezně uctívá kdejaký zaslepený naiva.. ;) K vyobrazené Boženě: Co to bylo? Bipolární porucha? Rakovina duše? Primitivnější chlap v sukni? Syfilis v pokročilém stadiu či snad gen šlechtický, vhozený do prachu tehdejší reality? Povaha nepustila, tak se do háje poslal pud sebezáchovy i pud mateřský, odešli za ruku společně s úrovní a demonstrativně se nedělalo nic smysluplného, dokud se nepošlo? Holky a kluci feministky progresivně vnímají manýry BN jako ušlechtile férové, jenže Němcové muži imponovali, učila se od nich, byla bez nich nerada, čili na tom jejich vize padá, ale gratuluji. Těch ženušek, co se vybralo na takřka posvátné tažení vstříc nové sexuální revoluci v měsíci prvním roku páně 2021 na českém fb nikdy tolik nebylo. Bravo! Tak nechť i vaši mužové zvesela obskočí, co se jim zamane a vy si své názory hrdě udržte i v hodině pravdy, drahé Amazonky spravedlivého pokroku! Pánům tvorstva opěvující BN nymfomanské chování, vinšuji stejně. Zatněte zuby otcové jednoho až čtyř dětí, fanděte drahé, když slehne s každým, který ji upoutá víc, než vaše znavená figurka či mysl, neboť partnerství je natolik přízemní záležitostí, že nemá smyslu se jím zaobírat. Ani tím, že se fešanda vybodne na vaše společné děti jako toulavá kočka záhy po porodu a místo jejich krmení a láskyplného vychovávání, se bude nadšeně mrouskat s prvním zleva, nejlépe na vašem loži, protože ona to tak ráda, přičemž kariéra se jí dělat nechce. Chce se jí jen tak být a jako taková chce být děsně milovaná a svobodná! Buďte nad věcí, respektujte její vyzrálé psyché! Ráda se mrknu, kterak psychologické poradny, rozvodoví právníci i opatrovnické soudy balí krám. Chování Němcové mi drhne už na samotné motivaci. Co čekala? Poměry znala, bez práce nejsou koláče. Jenže vždycky se našel nějaký trouba, co jí dal prachy, že ano? Čertíkům z krabičky předesílám, že nejde o odsuzování. Naopak by se mnohé dalo vysvětlit. Totiž takto se běžně prezentují drogově závislí, matky alkoholičky, ale hlavně duševně nemocní. Problém přežít ze dne na den, štěstí ani smysl nenacházejí v ničem, krátkodobě maximálně v provokaci, urvou si, co chtějí, nehledí vlevo-vpravo. Absence sebereflexe i svědomí, proloženo útoky na vše, co se hýbe a tak okolí dříve nebo později adekvátně zareaguje, jejich odříznutím. Seriálová BN byla stejná. Nelze vše zamést pod nešťastné manželství, poměry, nemoderní zabedněnost lidí, perzekuce. Kromě práv existují i povinnosti. Božka nebyla žádná Františka Plamínková. Její tvorba neovlivnila reálně k lepšímu životy žen její doby, ani generaci nadcházející, socialistický odér vnesli kolem jejího díla až Fučík a spol. Měla čtenáře pohádek a povídek, soukromými názory zaujala jednotlivce a svým polehčím elánem osvěžila obroditele, ti ale řešili problémy vlastenecké, nikoli postavení ženy. Byla inteligentní, okouzlující, minula se dobou, dokázala upoutat, pobavit i krásně napsat, ale jen pokud se jí chtělo. Nepředřela se, za dost problémů si mohla sama, ovšem tahali ji z nich jiní. Přehlížela situaci přátel, ale byla to vlastenka. V soukromé rovině zavařila kde komu, ženským fikla chlapy výměnou za obnošené šaty, nevracela dluhy, do cizích rodin posílala vyhladovělé děti na jídlo, až se ucho utrhlo. I ti laskaví neradi házejí prachy do díry, která se revanšuje všelijak. Po osobní zkušenosti nemá zástup vyškolených zájem hlásit se k osobě nespolehlivé, sobecké, zanedbané, líné, čili ta nakonec zmírá hlady a nemocemi, prakticky osamocena, jen s ideály o Cochcárně a bambulou Němcem v zádech. Na pohřeb se hromadně sice zašlo, ale tím to haslo. Dceru nepřijala nikdy, syna opěvovala, když se coby odrostlejší projevil jako talentovaný. Z toho koukaly mince. Když zemřel, začal být dokonce milován. Jako jediný. Přičemž jako malinký také strádal matčinou netečností a hladem. Promiskuitní, jasně, její věc. „Jedna paní povídala“, že se snad „družila“ i za odměnu, ale i kdyby k penězům přišla jinak (netuším sice jak), zcela iracionálně je rozdala a doma se opět podával vánek flambovaný na vyšší filosofické myšlence o svobodě jednotlivce. Pokud je nepěkná fáma založena na pravdě, psychická porucha se nabízí. Víme, že děti nechtěla. Jednou je ale měla, do rodičovské zodpovědnosti nedorostla. Planeta Boženino představ nebyla z jiné doby, nýbrž z jiné galaxie. Depresívní, konfliktní, imrvere v opozici, nehla prstem, za dvacet let namastila kvanta dopisů, v těch se hnípala sama v sobě, pohádky napsala nádherné, její práce je výjimečná, Babička- budiž, ačkoli sama si z rad Babičky vzala akorát, že má zůstat zlobivou holčičkou na věky věků, o čem silně pochybuji, jelikož bába razila moudra třeba o skoku, plotu, hospodyni a peří. Možná by si to levičáčtí opěváčci mohli konečně přečíst. Zajímavá je i informace, že formát Babičky vlastně obšlehla (viz Pěstounka od Mošnera), ale ok, vnímejme to jako inspiraci. Jestli by té nešťastnici, místo mlácení prázdné feministické slámy, spíše nepomohlo nazývat věci pravými jmény, tedy pochválit medicínský pokrok formou pomyslného nasypání antidepresiv mixnutých antikoncepcí do jejího koryta a především jí, jako vyšinuté matce, odebrat potomstvo. Chvíli by vymetala večírky, pochlastávala a válela se s každým, kdo by byl ochoten snášet povýšenecké vrtochy, jejich zlaťáky by se rozkutálely, než by nad hašišovou šlukovkou rozebrali V zámku a podzámčí, no a hlady a zimou by na ulici pošla možná ještě dřív. …nebo by skončila jako bláznivá Viktorka, ve které se shlédla a věřila, že pro lásku je třeba přijít o rozum a následně i o život.

Pochvala za to, že byla vykreslena tak, jako ji vnímám já. Jan Hájek excelentní!

Sabina Remundová je excelentní! Já ji měla vždycky moc ráda, ale v Kukačkách mě rozsekává, to se jen tak nevidí. Objala bych jí, plakala bych s ní. Druhá maminka je také vynikající, tatínci rovněž. Celé dobré, chválím, bavilo, líbilo, zajímalo. Stále platí, že jsem zvědavá, jestli to půjde, udržet laťku jestě deset dílů, ale teď už jsem ve fázi, kdy si moc přeji, aby ano! Dneska výborné.

První dva díly mě bavily, pak to bylo jako na houpačce. Podle mě příjemná oddechovka, Omar Sy je sympoš, pohled na něho neomrzí, scénář byl v závěru slabší a zbytečně se točil, kolem toho, co mě až tak nezajímalo, být to epizody jednotlivě uzavřené, bez nitky celým počinem, asi by mě to chytlo víc.

Má oblíbená záležitost. Ani po letech neztratila šmrnc a lehkost, sice televizní, přesto moc fajn. V popisku je napsáno válečný, ale to je blbost. Je to film o reportérech a situacích, do kterých se se svými štáby dostávají. Víc od toho netřeba čekat, protože ohňostroj je jen čurda, tam kdesi vzadu, v rohu jeviště. Helena je boží, s Keatonem jim to klape jedna báseň, vydařený scénář, film, který odsejpá a baví mě skoro dvacet let. Líbí se mi tam každý, kdo se na scéně mihne. A jako bonus David Suchet.