KafuR

Sympaticky nápaditý scénář devalvuje to nevyrovnané balancování mezi snahou o navození deprese a ponuré atmosféry a odlehčenými vsuvkami s takřka idylickým zobrazením fungování blázince, které navíc nepůsobí zrovna dvakrát věrohodně (fakt by na to z venku nikdo nepřišel?). Daleko zajímavější se tak jeví spíš ukázka dvou protipólů ve vedení ústavu, z nichž jeden právě v poklidu léčí své pacienty, zatímco druhý hnije v místní kobce a u nichž je patrné, že správný postup není ani jeden. Vypointovaný konec je už pak jen "překvapivá" třešnička na dortu. Ale přejme jim to.

Tak blbé až je to americké. Anebo spíš naopak. Tak tu máme malého ambiciózního klučinu, který se za pár tréninkových lekcí, patetických výrazů a zvuků epické hudby, za to však bez jediného klopýtnutí dostává až do vedoucí kasty armády proti dalším z řady mimozemských nebezpečí pro lidstvo. Zachraňuje to však zajímavá nadstavba v podobě pacifistického konce a jeho docela neortodoxního poselství. Na Ameriku a jeho politiku ála hrr na ně a po nás potopa věc nevídaná.

Ono s filmy podle jakž takž skutečných událostí je ta výhoda, že se člověk nutně nemusí dočkat povinně hřejivého konce. Tento film má navíc do hřejivých emocí daleko. Krásné exteriéry a výborná kamera tvoří kulisu ani ne tak výjimečnému, ale spíše zdánlivě rutinnímu příběhu, který v peklo obrátí zima a nadmořská výška. Postav je tu příliš mnoho na to, aby tu některá z nich dostala dostatek prostoru, to hora tu hraje hlavní roli a ta má nakonec i poslední slovo. Film, který dokáže strhnout ne jednotlivými střípky, ale mozaikou, která vyústila v konec jedné éry himalájského horolezení.

Zatímco dvojka nám už sevíruje přesně to, co jsme od pojmu "zlatá osmdesátá" čekali, jednička je spíš vytvořená metodou pokus a omyl, a tak nás tu čeká klasická béčková akce, kterou uživí i podprůmětný scénář, stříhač ve studiu zas stříhal jako o život, takže člověk spoustu času jenom hledí a snaží se z té změti obrazů vytušit, kdo teď právě dostává na prdel a jaktože to ten druhý zase všechno přežil, když před chvíli to vypadalo, že v márnici už je pro něho přichystaná krabice s jmenovkou. Nicméně herci jsou sympaťáci, dialogy také nešustí papírem víc než je zdrávo, takže kdo tomu dokáže odpustit tupý scénář a naprosto tuctové vyvrcholení, bude určitě spokojen.

Nevím, jestli mám vyčítat filmu něco, o co tady vůbec nešlo. A to scénář, jehož jediným účelem je pouze vytvoření kostry, na kterou je možné naskládat hromadu mrtvol, výbuchů, drsňáků a jejich hlášek. A to je přesně to, co dělá tento film výjimečným. Béčkových řezničin s tupým scénářem je totiž ve filmových archivech plno, ale taková koncentrace zestárlých akčních ikon v jednom filmu, parodujím všechno, co je kdy proslavilo, posouvá film na úroveň, kde není možno se pozastavovat nad nedostatky, které cílová skupina tohoto žánru nebere vůbec vážně.

Přechod do vážnějších vod a snaha o spojení hrdinů z let osmdesátých a současných žoldáků do jedné velké mely se může přičíst tendenci posunout tuto akční sérii někám dál, přiblížit ji současné generaci a tím si i přitáhnout další zdroje financí. Škoda, že trojka se vzdala nadhledu, hlášek a vtipu, které z druhých expendables vytvořily potenciální kult, a ponechala si jenom tupý scénář a povrchně načrtnuté postavy, takže z celého projektu zbyla tuctová řezničina s třešničkou v podobě akčních ikon, což je však po nostalgicky vtipné dvojce příliš málo.

Žánrová jednohubka, u které se ale nesmí moc přemýšlet. Největší devízou tohoto bijáku je pohled do poměrně netradiční subkultury městských pouličních cykloposlíčků, k tomu odpovídající tempo a zběsilý střih, díky kterému je to záležitost, která nenudí. Alespoň napoprvé.

Film, který si neláme hlavu s logikou ani na té nejelementárnější úrovni, napsaný podle ohraného scénáře aneb jak svérázný učitýlek uklidnil bandu bezhlavých fakanů díky svým kontaktům v podsvětí a velice smutném dětství. Plus jako bonus slouďoučký konec s nápravou všech těch bakaných hošíků a slečinek. Veškerý potenciál bijáku je tedy vložen na kartu komedie, která ovšem neplní svůj účel zdaleka tak často, jak by se na svůj žánr slušelo.

Tak obyčejně jsem vůči výtvorům Marvela celkem smířlivý, ale v tomto případě jsem cítil průser už od začátku. Já vím, ono furt točit filmy o superhrdinech je jedna věc, ale superhrdina s originálním scénářem, tak na to už Hollywood nemá peníze a radši tam prostrčí nějaký univerzální cajdák, který moc nestojí a od kterého nemůžete čekat nic víc, než skvělý zážitek pro malé děti.

Tak nevím. Dívat se na to dá, ale všechno je tam takové dětinské, bez dějového zvratu či jakéhokoli snahy o filmařskou inovaci až má člověk pocit, že celý tento film je jenom taková rutinní přehlídka, která má dokázat to, že se pan scénarista celou dobu za ty prachy nehoupal na židli. A že Silver Surfer, nejsympatičtější postava filmu, dostal jen tak málo prostoru, je také ostuda.