Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (719)

plakát

Ruka zabiják (1999) 

Hulení a honění velmi účinně provětrává hlavu. Doporučuje se odborníky. ___ Nositel Nobelovy ceny Francis Crick se pídil po sídle svobodné vůle v mozku. Objevil nakonec, že to, co pokládáme za svobodnou vůli, zřejmě bezprostředně souvisí se smyslovými vstupy i s motorickými reakcemi na ně, za které zodpovídá Brodmanova oblast 24 na vnitřní ploše mozku. "Tato část mozku je v případě svého poškození také (spolu)zodpovědná za tzv. syndrom odcizené ruky, kdy člověk nedokáže svou vůlí přimět ruku k žádanému pohybu. Reflexy typu ucuknutí z rozžhavené plotny přitom fungují dobře. Zajímavé je, že ruka někdy sama spontánně chňape po předmětech položených do její blízkosti, tj. i tato činnost je nevědomá (to snad vzdáleně připomíná kleptománii). V některých případech člověk nedokáže ruku ovládat vůlí, ale dokáže to v kombinaci s jazykem - tj. odcizené ruce třeba nahlas přikáže "pusť tu věc" a ruka poslechne (tento bizarní jev by člověk nejspíš čekal v nějakém béčkovém hororu)".

plakát

Mulholland Drive (2001) 

Krajina snů, o které si Nolan může nechat jen zdát. Tomu, jak Lynch vystihl zvláštní logiku lidského mozku při snění, mohl by závidět i Freud nemluvě o vykladačích snů. Všechno je substituční, všechno je zástupné. A navíc Hollywood - jak příznačné. Kolik lidských snů se již tam naplnilo i ztroskotalo. Jednou ten film prostě vidět nestačí.

plakát

Imaginární lásky (2010) 

Zamilováváme se do vlastní představy toho, co chceme cítit a co budeme cítit, až potkáme toho pravého, a pak, když potkáme toho, kdo v nás vyvolá aspoň některé z těch představovaných námi pocitů a citů, milujeme právě ty své vnitřní pocity a city, které prožíváme - milujeme sebe, jakými jsme v té zamilovanosti a lásce, milujeme tu svoji chemickou intoxikaci, své vnitřní drogy - adrenaliny, endorfiny, aminy, oxytociny ... To je podstata zamilovanosti, lásky - milujeme sebe, jakými jsme ve vztahu k jinému - milujeme svoji citlivost, jemnost, přejícnost, starostlivost, chápavost, vlídnost, vstřícnost, otevřenost, nadšení, vytržení, jihnutí, tavení, slast ... V lásce jsme jak drát, přes který proudí oživující elektřina - vše má energii, děj a smysl. I spojení - snad s vesmírem. A pak ... asi někdo nahoře otočí vypínačem. Anebo se jednoduše naplníme či vyčerpáme. Prostě život je delší než naše city. Anebo vítr života vytváří vlny - vzedmutí, pokles, stoupání, sestup, jednou nahoře, jednou dole - nikdy to není stejné. A během staletí se frekvence zvyšuje. Dnes rychle žijeme, rychle milujeme, rychle se učíme. Za jeden rok prožijeme a poznáme tolik, kolik dříve lidé prožili a poznali za 3, 5, 10 let. Kam to povede? K předčasné únavě? ___ Dolan, pacholek, bezpochyby má smysl pro krásu a estetiku - a je nutné mu přiznat, že ne jen vůči sobě, ale vůbec, obecně. Imaginární lásky jsou vystavěné na principu dokumentárního filmu, ale dokument to není, je to obraz malovaný v čase. Můj zrychlený mozek se nudil - krásně a s prožitkem poznávání viděného - tohle se mi přece dělo také. Oběma protagonistům bych na místě dala Oskara - ne za herectví, ale za vystižení. Nezbývá, než čekat, až zas cvakne vypínač.

plakát

Důkaz (2005) 

Nejedná se o důkaz matematické věty, ani o důkaz autorství a dokonce ani o důkaz toho, že se (některé) ženy vyrovnají mužům v logice :-), ale o důkaz, že genialita není bláznovství - přinejmenším ne vždy.

plakát

Repo Man (1984) 

Nadhled, skepse a ironie v tomto světě mají něco do sebe. A největší zločiny páchají ti, kdo řádně platí za suši.

plakát

Vicky Cristina Barcelona (2008) 

Mnohem lepší než Match Point. Přinejmenším původnější. Woody Allen by se měl držet vlastních příběhů a scénářů a nepřimazávat se ke slávě takových literárních velikánů jak je Lev Tolstoj a Theodore Dreiser, protože si tím jen posiluje vlastní intošskou depku z nemožnosti být tím Dreiserem Tolstým. ___ Pro Američany, jak je vidět, jakákoliv jiná země kromě USA je buďto odpočinková destinace, bitevní pole, zdroj surovin nebo říše zla - jiné varianty neexistují. ___ Poučení z filmu zní: není radno před vstupem do manželství prožit bouřlivý románek a tím spíše zamilovat se - partner se pak může zdát být ještě fádnější než původně.

plakát

Zvrácený (2002) odpad!

Nechuť se mne tenkrát zmocnila již při prvních scénách a vygradovala při pohledu na znásilnění a ničení. Zvedla jsem se a odešla - demonstrativně ve vztahu k režisérovi, který byl tak neinvenční a ubohý, že na mne chtěl zapůsobit svými přímočarými kameramansko-režisérskými fintami na čistě fyziologické úrovní. Nejsem přece deprivant ani debil, do kterého je nutné bušit kladivem pro dosažení alespoň nepatrné reakce. Mám city, rozum, fantazii a představivost. Uměním není zapůsobit na diváka útočíc na jeho smysly sílou tanků a raket a strkajíc ho nosem přímo do krve, ale schopnost dovést ho ke katarzi přes jeho vlastní duševně-mentální domyšlení, vidění a procítění. Dříve to režiséři uměli, dnes vylévají hektolitry krve, ale výsledek je skoro zcela opačný - zvrácená otupělost. ___ Ovšem rozlišuji mezi žánry a Tarantinovi a Rodriguezovi žádný teror exploatace nevyčítám, ba naopak. Hlavní je dodržovat pravidla hry. Noé je jednoduše porušil, primitiv jeden. A diváci, kteří jsou ochotní nechat se sebou tak lehce manipulovat, zapomínají, co je opravdový filmový kumšt.

plakát

Horečka pařížských ulic (2002) 

Tento film nebere sám sebe vážně a totéž nabízí i divákovi. Takže uvolněte se prosím a užijte si té krkolomnosti - hip hop a breakdance je přece stokrát lepší než balet. Myslím to vážně a proto dvě hvězdičky za maminku na jedné ruce a dvě za všechny ostatní taneční kousky. Něco se prostě líbí i jen tak - z čisté radosti.

plakát

Legendy z Dogtownu (2005) 

Tak takhle to bylo! Skateboard, surfing, suché léto, prázdné bazény a partička kluků, tenkrát bez počítačů, které nelákalo učení se. A ten Tony Hawk stříhnuvší roli chlapíka, který se neudrží na prkně - to bylo fakt vtipné :-)

plakát

Velká láska (1969) 

Takové filmy se již dnes netočí - nikdo totiž nemá skutečně hravou fantazii. Řekla bych, že v charakteru hravosti Étaix souzní s Monty Pythony a v něčem připomíná i Bustera Keatona. Ostatně a v celku tento film je nekonečnou pastvou pro filmové teoretiky, kteří se zabývají vztahem mezi obrazem, příběhem a představou a řeší objektivitu a subjektivitu času. Ovšem každý adept východní filosofie by na to řekl jen jedno - existuje pouze TEĎ. ___ And now - postelová scéna - snění o mladičké sekretářce: http://www.youtube.com/watch?v=n8EXmAoadsA&feature=related