Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 112)

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

10 let MCU, 18 dosavadních filmů. A přesto se bratrům Russoům podařilo natočit něco, co tu ještě nebylo. Film tak přesně vysoustružený, který i přes obrovská očekávání a megamasivní reklamní kampaň nabízí několik skrytých trumfů v rukávu, které pravého marvelovského fanouška zarazí do sedačky. Ten výčet hereckých osobností je neskutečný, i kdybych vypsal pět nejoblíbenějších, tak je to málo. Takže zmíním jen jednu, proti kterému vlastně všichni ti hrdinové stojí, které už tak dobře známe a tou je samozřejmě Josh Brolin a jeho titán Thanos. Což je charakter přesně tak prokreslený, jak tvůrci hodně a dlouho dopředu slibovali a nechá zapomenout na všechny ty padouchy bez hlubší motivace z mnoha předchozích kousků, na které si nejen nefanoušci na webu stěžovali. Thanos je prostě král, jemuž se dá i porozumět, dá se s ním soucítit a nakonec vám i tak vyrazí dech. A dál je to už víceméně, co známe. Nováčka, kterého neoslovil žádný z předchozích filmů tím spíše nenadchne ani toto obří vyvrcholení, jelikož tady se jede na plný plyn. Je to rozhodně nejakčnější film letoška, trikově přímo prosáklý, mega drahý a zručně natočený po všech směrech, včetně těžkotonážní epické akční stránky, která přináší tolik nových a dříve neokoukaných gadgetů u snad všech minimálně patnácti představených hrdinů. A dále bych to asi nenabaloval, to hlavní jsem už zmínil u předchozích filmů a hlavně týmovek a tohle je "pouze" několikanásobná nálož. Je to sice až možná přespříliš dlouhá marvelovka, ve které se řeší tolik podzápletek a dílčích motivací, že to cca v půlce maličko ztratí tempo, ovšem tvůrčímu týmu se tento megafilm naštěstí nerozpadl úplně pod rukama a my dostali příběh, který i dokonce funguje sám o sobě a rozhodně nevymizí z paměti ještě po dlouhé době od zhlédnutí. A navrch přidá nějaké ty nefiltrované emoce. PS : Vážně jste hledali ve filmu Hawka? :D

plakát

12 hrdinů (2018) 

Zprvu jsem nechápal, koho zase napadlo točit film o 11.září, když už jich vzniklo tolik a snad vše již bylo odvyprávěno. Ovšem kampaň pracovala s trumfem v podobě Chrise Hemswortha, takže jsem si řekl, že to nejspíše uvidím, ale raději od toho moc nebudu očekávat. Což se tak nějak potvrdilo. 12 strong zřejmě rychle zapadne, jelikož to ani v Americe, kde by logicky měl být boom největší, nijak extra netrumfovalo a pokud někdo z producentů zároveň cílil na oscary, tak se mu to krutě nevyplatilo. Pokud bych měl zmínit jedinou “věc”, co mě na filmu opravdu zaujala, tak tím je u mě poměrně překvapivě Michael Shannon, kterého jsem doposud viděl už v opravdu hodně filmech a vím, že je teď mezi diváckou obcí velmi oblíbený, ale mě asi naplno přesvědčil až zde. Sice je divné, že tu slouží mladšímu kapitánovi, ale když si uvědomím, že tím kapitánem je Thor a někdo samozřejmě musí hrdinně zařvat, tak už mi to vlastně tak zvláštní nepřijde. A pokud bych měl zmínit nějaké mínus, tak rozhodně akční pojetí, které se zvrhlo v tupou oslavu hrdinství, přičemž vojáci doslova kosí jednu stojící figurku za druhou a nemůže to snad rezonovat ani v člověku se silně patriotistickým srdcem. Neškodná jednohubka, kterou zřejmě moc lidí nezachytí ani v bedně.

plakát

Nepřátelé (2017) 

130 minutová těžkotonážní projížďka po divokém západě, která mě ale nějakým zázrakem ani na chvilku nezačla nudit a já si naopak užíval každou minutu strávenou s Christianem Balem (jedna z nejlepších rolí) a jeho partou, u níž nemá nikdo nic jisté. Trošku mě mrzelo, že je vlastně takovýhle skvěle napsaný film s prokreslenými charaktery takhle nepředvídatelný, ačkoliv právě onu nepředvídatelnost tak trpělivě vyhledávám, ovšem tady mi začlo na postavách záležet a o to víc mě to pak samozřejmě semlelo. Vynikající dvojkombo se Netflixovským seriálem Godless?..ano, ale Hostilles je větší nálož.

plakát

Legendy zítřka - Série 3 (2017) (série) 

Průměrem to vyšlo na 4*, ovšem poslední díly už byly spíše lehčí nadprůměr, včetně podivuhodného finále. Jsem hrozně rád, že se po tom všem konečně alespoň v pár dílech objevil Constantine a můžeme ho očekávat v příští sérii, kterou bych už možná bez něj vůbec nesledoval. Celkově je to řada ničím nevyčnívající, několik dílů mě bavilo fakt dost (třeba díl, kde byla středobodem Zari , které jsem do té doby nemohli přijít na chuť a pak se vše změnilo). A bude mě i nadále mrzet odchod hned třech postav, které se ze seriálu vytratily po mid-season finále a nahradil je Wally (kterému to tady naštěstí sedne o maličko více, než ve Flashovi , ale kdyby zmizel, zlobit se nebudu).

plakát

Inside Eden's Gate (2018) 

Spíš než cokoliv jiného by mě zajímalo, proč do toho vlastně Amazon narval ty prachy. Aby podpořil prodeje hry na svém shopu? To je jasné, ale zajímalo by mě, jestli v těchhle případech profit prevažuje náklady. Nicméně to není poprvé, co jsme se něčeho podobného dočkali, kdo si vzpomene na časy Far Cry 3 s Vassem, ten má jistě pevnou představu. A já jsem spokojen i z tohoto filmečku. 30 minut uplyne jako voda, herci jsou dostačující a krkolomné přestřelky taky nebijí tolik do očí. Mít to 90 minut, tak ne, ale takto úplně v pohodě.

plakát

Život je krásný (1997) 

Jeden z nejdojemnějších filmů, co jsem kdy viděl!

plakát

Epilogue: Kingdom Come: Deliverance (2018) 

Hry hraju odkajživa, o dění kolem her se zajímám tak sedm let. Sleduji 3 herní podcasty, sleduji data vydání, recenze a jejich výsledky, čtu novinky, koukám (koukával jsem) na herní pořady a čtu herní časopis. Proto mě spousta věcí v dokumentu ani nemohla překvapit. Přesto jsem ale hrozně rád, že něco takového vůbec vzniklo, že to vzniklo o hře, která je u nás nejočekávanější hrou snad až od první Mafie a že to vzniklo s posvěcením a účastí takových osobností, jako jsou Martin Klíma, Dan Vávra a Viktor Bocan. I přes můj výpis jsem snad nikdy neviděl ani zahraniční, natož český, dlouhý dokument o vývoji hry, respektive bezprostředním vydání na světlo světa. A jsem hrozně rád, že se stále relativně (a tehdy určitě) nová parta z Vortexu (samozřejmě složená z matadorů české herní publicistiky) nezalekla, pro ně, nové disciplíny a vydali se natočit dokument s grácií sobě vlastní (doporučuju Vortex č 21 a 23), která dokáže i nehráče nebo zkrátka lidi, co se o herní vývoj blíže nezajímají, zaujmout a i pro mě byl zážitek to, co jen běžně poslouchám nebo o čem čtu, i vidět naživo. A i po technické stránce bych neřekl, že by bylo co zásadně vytýkat, ačkoliv jistě profesionální dokumentaristé nějaké výtky mít pravděpodobně budou. Mě zkrátka uhranul ten konec plný zadostiučinění, úlevy a katarze, který se na mě plně přenesl.

plakát

Nikdys nebyl (2017) 

Pokud je “Good time” excelentní tripovou jízdou, pak je “Nikdys nebyl” precizní, skoro až artově natočenou, sondou do hlubin jednoho muže, který díky svým pochybným prácičkám přijde o všechno, ale má tu schopnost se ze všeho probít. Ne úplně po vzoru Johna Wicka, ale spíše s kladívkem v ruce jako v Oldboy. A je to svižná 90minutová jízda, která leckoho může unudit k smrti, mně ovšem nějakým způsobem totálně vtáhla. Phoenixovi tyhle role sedí jako prdel na hrnec a doufám, že jich ještě pár dostane.

plakát

Dokonalá loupež (2018) 

Triple 9². To je úplně to první, co mi vyvstalo na mysl už po prvním zhlédnutí traileru. A vlastně to i mnoho společných proměnných. Spousta známých herců, ačkoliv ne úplně hvězd (Gerard Butler už má to nejlepší za sebou), ale prostě obličejů, které odněkud znáte, precizně natočená akce a vlastně i schématicky podobná zápletka. Ačkoliv přesné porovnání z hlavy už nedostanu, myslím si, že kdo viděl zmíněný film, ví přesně do čeho jde. A mě i tentokrát mrzí to nízké hodnocení, jelikož na minimálně 70% to rozhodně je (naštěstí se to vyhouplo a snad to vydrží). Překvapilo mě několik linek, díky nímž nafoukne stopáž do 135min a které by se spíše hodily do extended cutu, ale tempo víceméně nepolevilo a tuhle svižnou jednohubku nemůžu jinak než doporučit.

plakát

Fakjů pane učiteli 3 (2017) 

Německá bláznivá trilogie je za námi. Už v podstatě do kina na komedie nechodím, ale jednou za čas na něco tak bizarního a ujetého rád zajdu. Těžko třetímu dílu vyčítat absolutní vypatlanost ve všech směrech, tahle výstavní guilty pleasure vyloženě těží z toho, že se nebere vůbec vážně a je přiznaně debilní, asi to zmiňuju již potřetí, ale na německé prudérní poměry taky dost svěží a vizuálně nádherně natočená. Překvapilo mě, jak i třetí díl vyloženě srší nápady a herr Müller opět řeší dříve nemyslitelné patálie, a co víc, opět je to vtipné, takovým tím infantilně idiotským způsobem, jehož příklon musí mít člověk už v sobě (a nebo nějaké omamné látky). Vynikající trojité kombo na pořádný opilecký večírek, lepších splachovacích komedií aby člověk pohledal..