AndreyCSFD

Další z mnoha filmů, který se okatě veze na vlně obliby Indiana Jonese, a to pěkně z gruntu, kdy ani typický jonesovský font písma nezůstane nedotčený. Bohužel spadá však do kategorie těch méně podařených - sice je to částečně vinou malého rozpočtu (triky a animace jsou mizerné) ale především zvoleným žánrem. Těžko ale říct, jestli tvůrci hned zpočátku uvažovali o filmu jako o parodii, protože technicky vzato už samotný Indy parodií je. Pokus vytvořit hrdinu, který vládne stejně dobře mozkem jako bicepsem a bude ještě dělat vtípky a kukuče do kamery ale prostě nevyšel - Noah Wyle je sympatický asi jako pojišťovák, kterého nečekáte, a jeho femme fatale jakoby vypadla z filmů pro nevyzrálé dospělé. Celý snímek působí dojmem, že režisér si ukousl větší sousto než zvládne a do jakžtakž zdárného konce jej upoceně dotáhne jen s velkým úsilím. Nadruhou stranu jde jenom o béčkový film na DVD, takže k domácím pracem je to ucházející kulisa.

Nicolas Cage si koupil hrad. A provoz takového hradu stojí hodně peněz, což ví asi každý kromě Cage, který ted bere každou příležitost jak si vydělat. Ghost Rider je film s velkými ambicemi a Cage se opravdu snaží - po celý film se tváří stašně útrpně a výraz postřeleného srnce prakticky nesundá ani když mu hoří hlava, proto na něj nelze svalovat vinu za to, že je Ghost Rider jeden z nejhorších komiksových filmů. Scénáristé měli k dispozici námět, který zkazili debilními dialogy a situacemi, které nechtěně vyvolávají smích. Scéna, kde bok po boku jede motorka a cválá vraník, je jeden z nejvtipnějších momentů filmu. Snímku, jako komiksové adaptaci, naví chybí potřebný nadhled. Další podstatnou slabinou filmu jsou souboje a především ten závěrečný, kdy si řeknete ,,a to jako bylo všechno?" Tolik diskutované triky působí nakonec celkem lacně, čemuž zdatně přispěl nezručný kameraman. Výprava snímku je na komiksový film nebývale skromná až vyloženě čekáte, kdy spadne nějaká papundeklová kulisa. Film je ale dílem režiséra a tak hlavní kritika padá na Johnsona, kterému evidentně komiksová adaptace nesedla a navíc byl obklopen lidmi, kteří měli stejný problém.

Glee je vlastně High School Musical pro dospělejší diváctvo. Je to stejná přehlídka umělohmotných (ne)herců, stejně ulítlé příhody, stejně chápaví lidé a stejná atmosféra. Je to takové až odporně sladoučké, že mnohdy nejde vydržet ani do konce epizody. Muzikálová čísla jsou sice super, ale to na kvalitní seriál nestačí.

Moc příjemná hororově laděná pohádka, která patří do vánočního programu hned vedle Popelky. Jen mi vždycky bylo záhadou, proč ji dávají v telce tak pozdě v noci. Nikdy mi totiž nijak strašidelná nepřišla. Spíš jsem si přála mít taky takového malého Gizma. Snímek je typická osmdesátková produkce pro mládežníky, ovšem u nás to byla společně s Critters v raných devadesátých pecka. Dnes už je na Gremlins sice patrný zub času, ale právě díky tomu mají pořád kouzlo poctivých osmdesátkových filmů zobrazujících atmosféru Émeriky přesně tak, jak jsme si ji představovali.

Není fér házet Hanku hned do odpadu. Dětem se to líbí, a proto se na ni musíme dívat dětským pohledem - Hančin svět je plný barev, sama Hanka je milá, úspěšná, oblíbená, bohatá, má milujícího tatínka a plno hadříků a navíc je úspěšná zpěvačka - prostě tenhle seriál ztělesnuje sen každé malé holčičky. Dospělým pohledem Hanku hodnotím jako lízátko -prva sladké a potom koušete ten umělý špalek a až ho vyhodíte, máte v puse jen tu umělou pachut. Seriál má sice mírně vzestupnou tendenci a najdete v něm i pár povedených hlášek především od papa Cyruse, ale pořád se nedostává z podprůměrnosti. Haně ovšem nejde upřít jednu podstatnou věc - učí děti, především děvčata, starat se o sebe, a to se taky počítá a dost. Takže stokrát raději Hanku než Kotka s Mádlem.

První film o Harry Potterovi natočený podle knihy, která prý opět přivedla děti ke čtení. Nebudu zastírat svůj názor, že úspěch díla paní Rowlingové je postaven na velmi velmi zdařilém PR obsahující i téměř popelkovský příběh o tom, jak chuděrka psala knihu po kavárnách na ubrousky. Ke knize jsem se shodou okolností dostala dříve než vypukl celý mumraj okolo a o její existenci nevěděl v té době asi ani pan Medek, Kniha byla relativně čtivá, ale nezapůsobila na mě příliš pozitivně - děti v ní totiž nejsou dětmi. Ve vztazích, emocích i dialozích chybí takový ten naivní dětský prvek. A takový je i film, který se drží (dle pokynů Rowlingové) až příliš křečovitě předlohy a ani ostřílený Columbus nedokázal vytvořit plnohodnotnou uvěřitelnou pohádkovou fantasy. Sáhodlouhé repliky a detailní nájezdy kamer jsou až otravné a zbytečně film roztahují. Absence humoru a uvěřitelných dialogů ve filmu pro děti také zamrzí. Obsazení hlavní trojky se také příliš nezdařilo - Radcliffe je toporný a repliky odříkává jako básničku od Hrubína a Emma je zas afektovaná. Jediný Grint má jiskru a snaží se. Z celého filmu se mi líbily tak dva záběry, ostatní byla kvalitní ale rutinérská práce.

Alfonsa vystřídal Mike Newell a potterovská série upadla opět do apatie. Humor, uvěřitelnost jsou opět pryč a milý Harry a spol. se opět plácají s dětským rozumem v dospěláckých resp. až osudových záležitostech. Radcliffe začal opět polenovatět a Emma s Grintem se omezili jen na naučené a osvědčené kukuče. Samotný film balancuje neuměle na hranici filmu pro děti a odrostlejsí mládežníky, což však není jen Newellova vina. Ono samotná knižní předloha se právě tady definitivně vyřadila z oddělení literatury pro děti a Rowlingová zahájila likvidaci kladných postav. Literatura pro děti může být o tom, že dětství není vždy veselé, ale nepamatuji si, že by některý autor nechal dětského kladného hrdinu odejít za světlem, a to bez nějakého vážného důvodu. Takový Neil Gaiman byl celý špatný z toho, že ve Stardust nechal uhořet jednorožce. Film je proto dost rozpačitý, Newell jako by nevěděl, pro jakou cílovou skupinu jej točí.

Předposlední díl potterovské ságy a příprava na velké finále byla sterilní jako operační sál před transplantací srdce. Film byl až příliš komorní - většinou byli v záběru jen Emma, Radcliffe a Grint. A tahle trojka není rozhodně tak herecky vyzrálá, aby takovou situaci utáhla. Scénář jim navíc nedává ani možnost více se rozehrát. Co se týče humoru, tak je to jako obvykle - funless. Přes rádoby vážné vyznění filmu je zde ale pramálo silných scén, resp. jsou tu scény, které mají takový potenciál, ale jsou natočeny civilně a emočně ploše filmem jen nevýrazně prošumí. Snímek navíc postrádá jakýkoli dramatický oblouk, pořád se putuje a v podstatě nic z toho. Pořádná výprava se nekoná, neboť exteréry jsou vyloženě hnusné anebo je obraz přes tmavé filtry tak ponurý, že vytváří pocit nějakého tunelu v Gotham City. Ústřední trojka je otravná - Emma neustále háže nešťastné kukuče a rozumuje jako pětatřicítka, Radcliffe je toporný a Grint dávno ztratil klukovskou jiskru a jenom se filmem povinně plouží. Jejich herecký projev nejednou připomene Stmívání a viteál na řetízku je jedna velká kopie Pána prstenů. Zodpovědnost kladená na mladého Harryho mi však chvílemi příjde až úsměvná, v každé fantasy vede kroky mlaďochů starší mentor a tady nic, mládežníci si poradí sami.

Další díl, tentokrát o tajemné komnatě, ve které přebývá bratranec žížaly Jůlie a není radno se s ním střetnout pohledem. Film je opět o trochu víc roztáhlejší a Columbova režie o hodně víc znuděnější. Dětští herci se od prvního dílu příliš ve svém hereckém umění nezlepšili, jen trochu povyrostli. Jejich neumětelství ale vyvážil Kenneth Branagh, který si svoji postavu narcistického Zlatoslava vyloženě užíval, někdy až příliš. Filmařsky však dvojka trpí stejnými neduhy jako jednička - absence humoru a dětského pohledu. Silně pochybuju, že by si britské děti nedělaly legraci z učitelů, neříkaly si přezdívkami a občas jim neujely nervy. Filmu chybí právě ty odlehčující momenty a vedlejší linky, díky nimž by byl uvěřitelnější.

Konečně díl, který si pustím klidně i podruhé. Alfonso je borec, Rowlingovou odstřihl v nejvyšší možné míře od scénáře a filmu to jenom prospělo. Konečně aspoň nějaký humor a nějaké emoce. Radcliffe konečně hrál a nepůsobil jako poleno, Emma zklidnila projev a stala se z ní sympatická mladá dívka. Zlepšila se i kamera, kdy detailní záběry podbarvené filtry vystřídala tradiční kamera využívající tyto filtry pouze tam, kde bylo třeba. Casting byl taky mimořádně povedený - taková Emma Thompson byla přesně podle mých představ. Alfonso zkrátka umí natočit film o dětech, které nemají příliš šťastný osud, bez zbytečného patosu či budovatelských keců a přitom tak, že přesně víte, co daná postava cítí. Perfektně to předvedl už v Malé princezně. Jen je škoda, že tohle byl jediný potterovský díl, na kterém se podílel.