Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Akční

Recenze (1 545)

plakát

Smolaři (2009) 

Nevím, proč se takové filmy vůbec točí... Sledovat každodenní život bandy primitivů, kteří bez milosti stáhnou zpět každého, kdo se snaží v záchvěvu pudu sebezáchovy alespoň trochu odpoutat z toho zničujícího prostředí, je čiré utrpení. Nevím, asi jsem se díval na jiný film, když se tady v komentářích dočítám, že se jednalo o "tragikomedii". Já tam žádné komické prvky neviděl, mně zrovna chlastací tour de france nebo sprosté písničky moc vtipné nepřijdou. A na nic jiného, co by alespoň z velké dálky mělo připomínat humor, si nevzpomínám. A když "oficiální distributor" píše, že se jednalo o "typicků veselů flámsků rodinů", tak to mně tedy podrž voči, do Belgie radši nikdy nepáchnu.

plakát

Hospoda (1996) (seriál) 

Jo jo, jak se člověk mění... před patnácti lety v raném mládí mi tento seriál připadal nesnesitelný. Divil jsem se, jak může někdo takhle zbůhdarma trávit čas v hospodě, proč radši něco zajímavého nedělá, něco netvoří? A Kanyzovy a Menzelovy řeči mi připadaly nesnesitelně rádoby intelektuálské a rádoby nad věcí. No a roky se sešly s roky a já se teď při sledování výborně bavím, zejména dialogy mezi Nárožným a Dvořákem, příp. panem domácím, jsou geniální. Potměšil a Poloczek působí tak přirozeně, ti snad už za školku chodili sem. I ta nechuť k doktorským výrokům se výrazně zmírnila. Na to, že něco v životě dokážu, jsem už totiž taky rezignoval...

plakát

Prodavač humoru (1984) 

Nejvíce zkonzumovaných párků na délkový metr filmu, buben, co toho hodně zažil už u majora Zemana, Satinského antierotický knír, který znechucoval veškeré scény se sekretářkou a tou čechofrancouzkou, a to není zdaleka všechno. Děj poněkud nelogický - Satinský se bojí, že ho vyhodí z onoho skvělého místa obchodního zástupce, "protože by nic jiného nesehnal" (v socialismu? s jeho univerzální větou "nejsou lidi"? kdy větší plat než on měla i prodavačka na benzínce?). A proto uplácí i tisícovkou, aby udal představení, za které dostane tak maximálně stovku ve výplatě. A bojí se výhrůžek člověka, který ho chce udat pro přijímání úplatků, které mu sám dával. Poněkud směšné. A nenapadne ho nejjednodušší řešení, když nemůže za boha nikomu prodat skvělé představení "Humor na cestách", proč s ním nejde k čertu? V pekle by tuhle produkci brali ďáblíci všemi deseti, minimálně 60 představení do měsíce by pořádali, protože jen máloco dokáže nešťastníkům dále zpříjemnit pobyt v kotlech jako toto.

plakát

Neviděli jste Bobíka? (1944) 

Futurista je pro mě vzorem, jak se vypořádat se životem, Hrušínský už poněkud méně, ovšem nad vším ční Kohoutova kongeniální věta: Však vy kdybyste byl jen o trošku hezčí, tak byste nebyl tak ošklivej!

plakát

Stav ztroskotání (1983) 

Jednoznačné zklamání. Na to, že mládež vděčně brala sebemenší záminku k vyklopení z kánoí, bylo ve filmu hodně málo svlíkaček. Navíc jsem až do konce nepoznal, která z těch holek byla Brožová. A to přitom moc možností nebylo, když abstrahuju od kluků, zbyli podezřelí asi tři, z toho navíc tu krátkovlasou vyvinutou bytost šlo poměrně jednoznačně vyloučit.

plakát

Nezlobte dědečka (1934) 

Divím se, že se Burian ještě nepřevlékl za malé batole, vždyť vtipy v této komedii většinou nepřekročily dětskou úroveň... Ale zároveň nebyly ani fousaté, aby musel předvádět dědečka. Jediné, co mě fakt pobavilo, bylo experimentální potvrzení, že hlava stojí na stupnici tvrdosti výše než vajíčko, Šléglova rázná reakce na plynulý Jonášův proslov v buriangličtině a dále taneční kreace Hermanové. Vítová opět hrála svým nepříjemným afektovaným způsobem, zato Mandlová nehrála tradičně vůbec nic.

plakát

Experiment (1943) 

Film mi připadal poněkud divný, ale když se zde dočítám, že byl natočen podle předlohy Matěje Čapka-Choda, který si kvůli odlišení od Josefa Čapka udělil další jméno Karel, jeho zvláštnost se mi rázem objasnila. Od tohoto autora jsem totiž kdysi nešťastnou náhodou přečetl Antonína Vondrejce a to mi úplně stačilo. V tomto snímku si postarší doktor léčí své mindráky z mládí a kompenzuje svou stařeckou neschopnost v sexuální oblasti tím, že psychicky tyranizuje dívku, kterou mu náhoda přivedla do cesty, pod záminkou vskutku velmi logického "vědeckého" experimentu na téma "zkazí zkažená duše i tělo, nebo zkazí zkažené tělo i duši?". Fakt nevím, jak si Čapek představoval Chod lidského organismu. Jak může duše zkazit tělo? A on si snad myslel, že prostitutky podléhají touze svého těla, že to jako dělají rády, že z toho mají požitek? Že tu svou činnost povětšinou nevykonávají pouze mechanicky, bez nějakého kladného vnitřního pocitu, pouze kvůli obživě? No zkrátka, Štěpánkův doktor je hodně nesympatickou postavou, Korbelářův malíř taky nenadchne, protože jediné, co mu na doktoru vadí je, že se po sebevraždě uzavřel do sebe a nezvyšuje tak blaho společnosti prací, Vejražka ohromí tak maximálně drzostí, že se svým vzhledem vezme roli donchuána (a doopravdy ne, pane Vejražko, homeopatický knírek pod nosem to fakt nezachrání), jedině proti Matulové nemohu říct ani ň. Ve filmu se mihne i František Filipovský, který pouhých pět let předtím ještě točil studentské komedie, v epizodní roli pána středního věku, a ta vzhledová proměna je neuvěřitelná.

plakát

Poslední mohykán (1947) 

Říkal si Mohykán, muž jako žádný jiný... sanitka vzlétla s ním, kdyžsemuvcirkustalanehodaapřitomonbyl nevinný... Marvan tradičně výborný, Dagmar Frýbortová ke krásnému vzhledu už přidala i velmi přesvědčivé a zkušené herectví. Zápletka s dvojčaty více uvěřitelná než vycpaný panák v Posledním muži. Skvělý byl vtip "mám pro tebe ženicha, sice je menší než ty, ale ne o moc, tak o hlavu. Taky má břicho, ale zato velkou hlavu", zato u scénky s věšením obrazu mi trochu vadila zřejmá inspirace Jeromovými Klapkami Jeromovými Třemi muži ve člunu. Film má u mě další nezanedbatelné plusy navíc za to, že poskytl tolik prostoru nádhernému automobilu Aero. A několik mínusů za to, že snažil vsugerovat, že se jedná o nespolehlivý a poruchový dopravní prostředek. A také za to, že protesty proti týrání zvířat nakonec považuje za pošetilost.

plakát

Říct si to můžeme... (2009) (studentský film) 

Myslím, že se ten kluk mýlil, jeho partnerka určitě hysterkou nebyla, když se dokázala uklidnit a smířit s jeho nevěrou po pouhých dvou minutách... My zkušenější víme, že k tomu leckdy nestačí několik velmi dlouhých prodebatovaných večerů i nocí. Několik málo vět bylo vrcholně skutečných, např. to její "doufám, že mi teď dokáže, jak mě miluje" potom, co mu přizná nevěru, a "stejně si za to můžeš sám, protože se mi nevěnuješ", ovšem jinak děj a hlavně konec se zdály býti poněkud nereálnými.

plakát

Lucie (1963) 

V podstatě se jedná o čs.filmový týdeník, jen protažený do hodiny a půl a s lepším, mnohem realističtějším dějem. Budovatelské nadšení vyprchalo, horníci slyší pouze na šustění bankovek a když jim vezmou naturální požitek v podobě uhlí zdarma, neštítí se ani vyvolat stávku. I vyšší komunistický funkcionář, kterého hraje Höger, není zrovna kladnou postavou, ve vypjatějších situacích se snaží zbavit odpovědnosti a převalit vinu na jiné, nejlépe prvorepublikové inženýry. Ve filmu překvapí Moučka jako horník s nevelkými morálními kvalitami, Brzobohatý mluvící slovensky a Matuška do práce se nehrnoucí, zato hodně zpívající.