elizabeth_ba

Tvůrce zřejmě inspiroval Waltariho román Jeho království, takže samotný příběh (do něhož přidali císaře Tiberia, uvědomujícího si svůj předchozí hanebný život a obávajícího se smrti a hlavně toho co přijde po ní) považuji za více než dobrý, jenže jeho převedení na filmové plátno (i tv obrazovku) je ještě složitější než převést tam Quo vadis (z něhož si mimochodem pro zatraktivnění vypůjčili jisté prvky - tribuna VII. legie Gemina a barbarského obra, tentokrát nikoli z Polska ale z po za Rýna, z Germánie) a aby byl i film více než dobrý, to by si žádalo mnohem více peněz, k tomu nestačí obsadit do hlavní role pěkného a sympatického chlapa (i když to samo udělá taky hodně) a přidat mu k tomu hezké děvče (ač sestra Penelopy Cruz je skutečně kočka) a podtrhnout pěknou hudbou, to chce, charisma herců v ostatních rolích (a sorry ani slavná Ornela ho tam neměla) a dále, aby se autoři zabývali detaily a s jednotlivými scénami a obrazy se doslova vymazlili, takto z toho máme sice koukatelný, ale celkem průměrný (kvazi)historický film z Judeje prvního století s křesťanskou tématikou. PS: který chytrolín zas psal ten obsah, prý největší římský válečník, to by se asi ti ostatní - Caesar, Agrippa, Antonius, Corbulo, Vespasianus,... mohli uchechtat k smrti přečíst si to...

Konečně zpracování, ve kterém je Vronskij hezčí než Karenin... (přičemž, ne že by ten na svá léta vypadal špatně.) K filmu téměř nemám výhrad, občas mě trochu iritovala Taťjana jako Anna, ale rozhodně méně něž Keira, kupodivu mi nejlépe do této role sedla v tv verzi z roku 2013 Vittoria Puccini, (již jsem málem vynesla v zubech jako Mary Vetseru v Korunním princi), ale snad až v tomto zpracování mi došla tragédie všech zúčastněných a docenila jsem nádherně vykreslené jednotlivé postavy, z nichž každá měla nějakou nosnou vlastnost (zmíním např. lehkomyslnost Vronského nebo zásadovost až upjatost Karenina) ale rozhodně k nim měli i spousty dalších, takže nevyzněly černobíle (např. Karenin se sebou nechal pěkně manipulovat a Vronskij se zase docela ve vztahu snažil), čehož si já nesmírně cením a myslím, že právě tohle odpovídalo i románu (já si ho vážně budu muset přečíst). S Levinem jsem sice také byla nejspokojenější s tím nejnovějším, v podání von Thuna ( a nečekejte, že to nějak racionálně vysvětlím, už z pohledu na něj je to totiž jasné), ale celkově může toto sovětské o nejlepší zpracování soupeřit jen s verzí Garbo, Rathbone, Marc z roku 1935.

Souhlasím s komentářem kolegy DaViD´82, je to rozhodně lepší než jednička, ale zas nijak zvlášť. Všimla jsem si v komentářích, že to někteří srovnávají s jirásko-vávrovskou trilogií, ale já bych to spíše připodobnila k Sienkiewiczovým Křižákům (taky občas prima souboj, jinak příšerná nuda a láska bez jakéhokoli jiskření mezi hrdiny). Taky nechápu, co na Takezovi všechny ty ženský vidí (jelikož dávám přednost středoevropanům s velkýma očima, lhostejno jaké barvy a se širokým úsměvem, již srší vtipem a inteligencí, je to samozřejmě pochopitelné). Souboj v rýžových polích byl prima, vlastně i taková ukázka taktiky, inu dobrá, přece jen by se ty podobnosti s Vávrovými husity daly najít, první díl byl Jan Žižka (ani ne ideologicky, kde se mi z Vávrových líbil akorát Jan Hus a v tomto nějak žádnou ideologii nevidím, ale spíše úrovní), tenhle ještě uvidíme, jestli to bude odpovídat zmiňovanému Janu Husovi (z Vávrovy trilogie ho považuji za nejzdařilejší, i když jsem v něj v 9 letech měla solidní trauma) nebo spíše Proti všem. Zřejmě tvůrci (a já se jim nedivím) nepočítali s tím, že by se Takezův příběh někdo mně podobný (s naprostou neznalostí japonského prostředí a zvyklostí) rozhodl sledovat, ale i přes pocit, který ve mně série zatím vyvolává (totiž, že, když by se měli situaci více věnovat, utnou ji a když by měli jít rychle pryč, tak se v tom patlají a prodlužují to, což je má výhrada především k prvnímu dílu),druhá část se mi už celkem zamlouvala (65%).

Ve fotogalerii je v podstatě shrnut celý příběh...SPOILER Takeza bojuje v bitvě, pak se ukrývá s kámošem u dvou ženských, zažene bandity, pohádá se se starší z žen, uteče, vrací se do vesnice, považují ho rovněž za banditu, tudíž ho honí celá vesnice (což sledujeme strašně dlouho), pak ho chytne budhistický kněz, visí na stromě, uteče do města, přičemž se několikrát důvěřivě nechá stejným způsobem napálit, konkrétně i při druhém chycení knězem už ve městě, pak ho vidíme zavřeného s knihami, střih a je z něj samuraj – uf, co to je, nemohli nám ukázat aspoň kousek té jeho výuky? Prostě, když měli vyprávět podrobněji, neudělali to, když měli naopak zrychlit, neučinili tak rovněž. Nějak mě to nedokázalo úplně vtáhnout do děje, ale třeba to ještě přijde v pokračováních tohoto eposu.

Nevím, jestli je vhodné zfilmovat Posledního Mohykána jako komiks, ale jednak už byl zfilmován jako úplně všechno (takže kde brát další nápady) a druhák by mohl zaujmout mladší generaci... Ale ne takhle. Příběh, až na úvod a závěr, nebyl nejhorší, i když právě jimi (rozuměj úvodem a závěrem) se dost špatným stal, protože pokud někdo zemřít má, tak to není třeba upravovat do jakéhosi pochybného happy endu. Nakreslený je to taky nic moc, Italům se v roce 2004 kresba povedla mnohem lépe. Jo, a Sokolí oko není mladý stopař, rozhodně ne v Posledním Mohykánovi (pokud ho někdo, s prominutím, nez...prasí), a v tomhle zpracování už vůbec ne, když je zde přítelem Čingačgúka (což je velmi správně) a plk. Munroa (což je trochu horší).

Tak tahle sranda nemá 26 minut ale 25*26 minut, tedy přes 10 hodin... Jak převést útlou 200 stránkovou knihu na filmové plátno jako velkofilm nám názorně ukázal Peter Jackson v Hobitovi. Poslední Mohykán je trochu delší kniha a tak je logické (;-)), že tihle tvůrci potřebovali na jeho adaptaci více prostoru... A je jednoznačně vidět, že právě to je pro tuto poměrně pěkně nakreslenou (snad jen Cora vypadá jako cikánská, teda romská, tanečnice) pohádku s přehršlí mrtvých největší problém. Také se absolutně nedokážu ztotožnit s prototypem hrdiny typu zmlazeného (je cca o 15-20 let mladší než v knize) Sokolího oka. Vzpomenu si na Guineveru ve filmu Král Artuš, která slýchala o muži statečném a čestném tak, že se tomu nechce věřit... Ale skutečnost je taková, že nebýt zamilovaného Lancelota byla by dávno mrtvá, jelikož by si na ni Artuš zabraný do svého boje za svobodu ani nevzpomněl...U Sokolího oka (ať už v tomto zpracování nebo ve zpracování z roku 1992) mám přesně týž pocit (tedy, že tomu věřím jako své výhře ve Sportce). A Alice, v knize milá a laskavá dospívající dívka tady působí jako typická ženská, která neví co chce ale nedá pokoj, dokud to nebude mít. Takže se mi nakonec závěr seriálu docela zamlouval, i když jinak do něj zpracovali celou tetralogii o Sokolím oku a nechali veškeré příběhy prožívat těchto pár hrdinů a v každičké situaci udělali něco jinak než v knize (a doplnili ještě událostmi z předchozích zpracování, takže jsme opět nepřišli o spory mezi domobranou a anglickým vojskem, což ve mně evokovalo dojem, že koukám na křížence Patriota s Vinetouem, kam se čistě náhodně přimotali Francouzi). Proto byli na cestě místo pár měsíců několik let a příběh knize vůbec neodpovídal, i když z ní nic nevynechali ba naopak. A tak vkládám naději, že poslední zpracování románu, které jsem ještě neviděla, to anglické z roku 1971 se snad od těchto klišé oprostí a nebude ze svých vojáků konečně dělat idioty (tady jak se vydali Heyward s Munroem hledat Coru bylo skutečně na facku)...

Taky jeden z těch, které inspirovaly tvůrce z roku 1992... Myslím, že už zkusili (když vezmeme veškerá zpracování od roku 1920 do roku 1992) všechny kombinace partnerských dvojic mezi účastníky děje (Cora, Alice, Unkas, mjr. Heyward, o 15 roků omlazený Sokolí oko), tak už je na čase to zase nechat podle knihy samotné, pokud by se teda někdo neotřele nepokusil spárovat třeba Unkase s mjr. Heywardem (vida a já si myslela při sledování filmů z 1936 a 1992, že hůř už bylo...).

Tak tohle samozřejmě není zpracování Posledního Mohykána ale jiné knihy slavného amerického prozaika a romanopisce J. F. Coopera, která na ni (ne ihned ale po uplynutí nějaké doby) navazuje, Stopař. A tady se se Sokolí Oko, na rozdíl od výše jmenované (kde si to do filmu zlovolně přidali) skutečně zamiluje... Příběh samotný, jak tady i ostatní (v diskusi i komentářích) píší, je dobrý, ona taky předloha byla atraktivní a čtivá, zde je zbytečná jen ta druhá časová linie. Horší pak je jeho zpracování, možná ty bojové scény měli zahalit mlhou jako to kdysi udělali tvůrci v Caesarovi. A určitě je film zpracováním horší než všechny zpracování již několikrát zmiňovaného Posledního Mohykána, i když jsem se zase při žádné fázi příběhu nenudila jako v některých částech těch dvou sobě velmi podobných filmů z roku 1936 a 1992. Děj oproti knize zase mírně pozměněn, co se týče věku Stopaře i jinak, ale nevadilo mi to. Také představitel hlavní role byl ze všech dosud viděných nejméně zajímavý a přitažlivý (a to včetně započtení veškerých představitelů mrj. Heywarda, Unkase i Jaspera Sladké vody). Jo, a vidím, že podivný hokej v hodnostech dostal i oficiálního distributora... Otec Mabel je titulován jako major a pak říká na lodi poručíkovi pane, i když ten poručík není kapitánem lodi? Nezdálo se to v dabingu někomu divný? Nejspíš to bude tím, že otec Mabel byl v knize seržant. Celkově je to něco mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale vzhledem ke svým ostatním hodnocením filmů natočených dle Cooperových knih, dávám jen dvě.

Knihu autoři taky viděli jen z rychlíku, např. na začátku jsme se měli nacházet v roce 1740 a pokračovat k roku 1745, tedy v době, jež předcházela ději Posledního Mohykána, ale ve filmu na začátku Čingačgúk svého syna oplakává, přesto se mi to docela líbilo (možná proto, že jsem zrovna tohle taky nečetla) . Krásná Madeleine Stowe v roli Hetty byla kouzelná a jistě tenkrát vůbec netušila, že jí někdo za 15 let nabídne roli Cory v dalším, už jmenovaném stěžejním díle amerického klasika J. F. Coopera...

Zatím viděn pouhopouhý jeden díl, takže nebudu hvězdičkovat. Otevřený konec v sérii 01 epizodě 04 byl zajímavým řešením. No ano, dobrovolně se přiznám, že jsem se koukla kvůli Rothenbergovi, který mě nedávno zaujal v Ripper street, ale tohle bylo něco úplně jiného a trochu jsem si musela na tento typ seriálu zvykat. Rozhodla jsem se, že kvůli souvislostem zhlédnu ty předchozí epizody a pokud to půjde (a nebude to stát za kočku) i některé další, a pak celé ohodnotím a pořádně okomentuju. Zhlédnutá epizoda o člověku, který nevěří ve vlastní charisma natolik, že se dopouští lumpáren, a zásadové doktorce s traumatem z minulosti byla tak na 65%.