Samurai 2

Utahané, a přesto dobré. Sošné, ploché, a přesto životné. Oč více skřípající režie, o to lepší Mifune a podpůrní spoluherci. Ještěže jsou časy takovéhle filmařiny pryč. Žel, pryč jsou i ti herci. Doslovný přepis románu, minimální zjednodušení, romantika, přímočarost, Musaši je v této fázi už velikán. P.S. s pohrdnutím režií to myslím vážně - režie neznamená jen zvládnout choreografii soubojů... P.P.S. tenhle díl mi narozdíl od jedničky nepřipadal tolik jako Vávrovy husitské epopeje, ale nevímproč jako Hrátky s čertem - rozvernou notou a malovaným pozadím místo exteriérů. Vlastně nechyběl ani otec scholastik. (20.03.2013)

Druhý díl Inagakiho zpracování Musashiho příběhu se z velké části přesunul do studia, kulisy jsou sice špičkové a mají své kouzlo první díl má díky větší porci skutečných scenérií kapku navrch. Děj se v první polovině filmu navíc poměrně výrazně dramatizuje a dochází k mírnému snížení tempa. Film však opět postupně graduje a vrcholí mimořádně povedenou závěrečnou akcí. 85% (04.03.2015)

Lepší než první část, ne však o moc. Po skvostném úvodu je třeba zatnout zuby a přežít střední pasáž, finále je naštěstí opět zdařilé. Překvapivě málo to stojí na Mifunem a jeho charismatu. Navíc exteriéry tu oproti jedničce mnohem více supluje studiový papundekl, což sice není zápor, ale zarazí to. (28.08.2010)

Pokračovanie životnej cesty najslávnejšieho samuraja 17 storočia feudálnym Japonskom je plné nečakaných zvratov, klamstiev, intríg a hľadania. Toshiro Mifune zo zdvihnutým samurajským mečom, je pre mňa hrdina, ktorý dáva filmu silu, epickosť a nesmrteľnosť. Pre takého postavy sa Mifune narodil. Aj keď jeho vnútorné pochody nie sú detailne rozpracované – film sa sústreďuje hlavne na postavy, ktoré ho obklopujú, jeho protivníkov, alebo ľudí s jeho minulosti, a ich vplyvy na jeho rozvoj a na jeho dospievanie ako bojovníka ovládajúceho umenie meča, film tým netrpí. Akčné scény umocňuje často krát Japonská krajina so všetkými ryžovými jazierkami, vysokými borovicami a jednoduchými obydliami. Aj keď na filme badať, zhutnenie takmer tisíc stranovej knihy – čo sa prejavuje hlavne v strácaní sa, medzi rôznymi postavami, film je po dramaturgickej stránke zvládnutý na výbornú. Má skvelé tempo, výbornú hudbu a nezabudnuteľné výkony Japonských hercov, ktorý sa už v prvom diely stali nesmrteľnými. Neuveriteľne sa teším na tretí diel a knihu si objednávam. (15.01.2012)

Souhlasím s komentářem kolegy DaViD´82, je to rozhodně lepší než jednička, ale zas nijak zvlášť. Všimla jsem si v komentářích, že to někteří srovnávají s jirásko-vávrovskou trilogií, ale já bych to spíše připodobnila k Sienkiewiczovým Křižákům (taky občas prima souboj, jinak příšerná nuda a láska bez jakéhokoli jiskření mezi hrdiny). Taky nechápu, co na Takezovi všechny ty ženský vidí (jelikož dávám přednost středoevropanům s velkýma očima, lhostejno jaké barvy a se širokým úsměvem, již srší vtipem a inteligencí, je to samozřejmě pochopitelné). Souboj v rýžových polích byl prima, vlastně i taková ukázka taktiky, inu dobrá, přece jen by se ty podobnosti s Vávrovými husity daly najít, první díl byl Jan Žižka (ani ne ideologicky, kde se mi z Vávrových líbil akorát Jan Hus a v tomto nějak žádnou ideologii nevidím, ale spíše úrovní), tenhle ještě uvidíme, jestli to bude odpovídat zmiňovanému Janu Husovi (z Vávrovy trilogie ho považuji za nejzdařilejší, i když jsem v něj v 9 letech měla solidní trauma) nebo spíše Proti všem. Zřejmě tvůrci (a já se jim nedivím) nepočítali s tím, že by se Takezův příběh někdo mně podobný (s naprostou neznalostí japonského prostředí a zvyklostí) rozhodl sledovat, ale i přes pocit, který ve mně série zatím vyvolává (totiž, že, když by se měli situaci více věnovat, utnou ji a když by měli jít rychle pryč, tak se v tom patlají a prodlužují to, což je má výhrada především k prvnímu dílu),druhá část se mi už celkem zamlouvala (65%). (25.02.2015)