Mairiel

"Co to jako mělo být? Film nemá smysl a nikdo neví oč vlastně ve filmu jde? Co tím chtěl autor říci? A navíc ani konec nic nevysvětlí! Je to naprostá ztráta času! Dnes už se opravdu točí jen píčov*ny!" (c) LIVINGDEAD, nejlepší komentář tady :)))

Havíři jako námořníci dnešní doby, boj člověka proti přírodě, lpění podzemních dobrodruhů na jejich práci, pocit smyslu v práci jako luxus, který si málokdo může dovolit a kterého se ten, kdo ho má, nechce vzdát. Tohle jsem z filmu cítila a proto mi to přišlo dobré. Srovnání exkurze filmařů z Prahy se školním výletem na Landeku mi přišel trefný, obracení kamery proti sobě je taky v pořádku - sebereflexe je přece poznávacím znakem Českého žurnálu, ne? Ukázat záměrně svou pozici fyzickou prací nepolíbeného intelektuála, který se ptá hloupě jako dítě, což trochu omlouvá ty debilní otázky. Taky nápad vzít horníky do fabriky byl skvělý, já jsem si na začátku toho filmu říkala, proč by měl být pro horníka problém pracovat někde jinde - tak už to chápu. (Navzdory předchozí chvále mi divácké potěšení snižuje ten pocit trapnosti z filmařů, tak nějak celkově to pro mě nefungovalo.)

Velká očekávání přináší velká zklamání. Moje představa o Lauře tak, jak jsem si ji vytvořila z náznaků v seriálu, se tady trochu minula. Fire walk with me mi z toho vyšlo jako moralitka o nebezpečí drogové závislosti, byť trochu divná, protože Lynch. -- Po třech letech a opětovném zhlédnutí trochu zvyšuji hodnocení, protože tam zase vidím nové věci, ale jedno je stejné - seriálová Laura je jiná než tahle Fire Walk With Me Laura a ta diskrepance mě sere.

Seriály příliš nesleduji, proto se zdráhám Twin Peaks označit za výjimečný počin - nemám s čím srovnávat. Zkrátka je to David Lynch, tedy aspoň do poloviny druhé série, kdy je odhalen vrah Laury Palmer. Pak následuje hluboký propad, díly zalepené jakousi rádobynapínavou vyšetřovací vatou a romantickými propletenci, které jsem měla problém dokoukat, protože to bylo málo bizár a hodně nuda. Poslední mystický díl se pozvedá blíž původní úrovni, ale otevřený konec, na který měla (asi) navazovat neexistující třetí série, vlastně není velká výhra. (Pakliže to nebereme všechno jako metaforu o skrytém zlu v lidech, jak mě poučil známý, pak je určitá nedořečenost na místě.) Navzdory vší kultovnosti a mé příchylnosti k dílu Davida Lynche za to nebyl až tak silný zážitek, jaký to mohl být a jaký jsem vzhledem k pověsti očekávala. -- Po třech letech všechno nakoukáno znovu i s třetí sérií a – OMG TO JE TAK BOŽÍ A GENIÁLNÍ. Nuda druhé série je pořád nuda, ale o to víc v tom kontrastu vynikne Lynchova naprostá genialita, s jakou si je schopný dělat z diváka zároveň srandu a zároveň si ho podmaňovat.

Vzhledem k tomu, že mi náboženská ani politická ideologie moc neříká, jsem příliš nechápala, co se tam vlastně tak řeší, nedokázala jsem se do děje emocionálně vložit. O to víc musím ocenit jisté obraty a myšlenková spojení, kterými hlavni hrdina procházel a které vytvářel. Judaismus je v tomto filmu představen kupodivu jako dost nepříjemné náboženství, kde se moc nepřemýšlí, zato hodně uctívá a striktně dodržuje. Mně by z toho asi taky trochu hráblo.

Ke sledování letošní vánoční pohádky jsem byla přinucena okolnostmi, samotnou by mě to dobrovolně nenapadlo. Bylo to ještě větší peklo, než jsem čekala. Je to tak divné, že od pohádky chci, aby fungovala jako normální film, aby to všechno dávalo aspoň trochu smysl a postavy nebyly všechny do jedné totální idioti? A to už fakt nemáme mezi staršími českými herečkami nikoho jiného než oteklou Bohdalovou? Příklad za všechny: zatčený princ zoufale koulí očima, jak by to všechno strašně chtěl panu králi vysvětlit, ale nemůže, protože má roubík, který mu nikdo nechce vyndat. To, že má dost volné ruce na to, aby si ten posraný roubík sundal sám, ho jaksi nenapadne, takže se jeho a tím pádem i naše zoufalství nad jeho demenci neúměrně protahuje. Celé téhle instituci vynucené vánoční premiéry nerozumím, radši tisíckrát Popelku. To se opravdu nikdo z tvůrců a jiných odpovědných lidí nestydí takovou sračku vypustit do televize, ještě ke všemu jako zlatý hřeb večera?

Příjemná fantasy romance pro teenagery. Dějové motivace byly občas pochybné, ale poměr žánrového přehrávání/ uvěřitelného herectví byl optimální a dialogy byly napsány tak, že je mohl vypustit z pusy skutečný člověk - takže s výsledkem nemám problém. Na laciný televizní film pěkný.

Komunista - nadčlověk.

Podle mě dost pitomý a zmatený film, ale hvězda až dvě navíc patří za precizní hudební doprovod varhanisty László Fassanga.

Takový něžný, ne příliš působivý film.