Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Dokumentární

Recenze (1 101)

plakát

Malé ženy (1994) 

Příjemný film určený spíše ženskému publiku. Zajímavý příběh, skvělá dobová výprava a kostýmy, špičkové obsazení a tomu odpovídající herecké výkony.

plakát

Noční přepadení (1957) 

Průměrný klasický western s jednoduchým příběhem. Chyběly v něm napínavé momenty a akční scény. Zajímavé na něm bylo jenom to, že je méně známý, má krásné přírodní exteriéry, hraje v něm James Stewart, a že ho vysílali na TV Barrandov.

plakát

Nezapomenutelný tanec (2018) 

Taneční filmy mám ráda, ale tento mne zklamal. Je totiž na rozdíl od svého názvu snadno zapomenutelný. Má velmi slabý příběh i herecké obsazení, o tanečních výkonech a jejich choreografii nemluvě. Nemá napětí, spád ani příjemnou hudbu. Byla to nácviková hodina středoškolského kurzu tanečních, horší než naše Star Dance. Vzhledem k tomu, že je to poměrně nový film, napadá mě otázka. Že by amíkům docházely peníze? Budu milosrdná.

plakát

Slunečná - Jak se do lesa volá (2020) (epizoda) 

Zařekla jsem se, že se nenechám zatáhnout do sledování nějakého našeho nekonečného seriálu, ale dávám každému z nich šanci, abych měla přehled, odtrpěním jednoho nebo dvou prvních dílů. Jsem zemědělec rodinným původem i duší, tak jsem doteď vytrvala, a s ironií sleduji, jak se naše milionářská mládež činí. Ať nikdo netvrdí, že toto není kapitalistická propaganda, a to stejná, jako byla ta socialistická. My to prostě jinak neumíme. Je to telenovela slušně herecky obsazená, ale co se výkonů týče, tak odfláknutá. Nejlepší jsou tam ty kozy. A to nemluvím o morálním a výchovném přínosu, s ohledem na mladé sympatické herce, kteří by měli k obrazovkám přilákat mládež. Pokud jsou toto idoly budoucí generace, tak potěš koště. Ocenit se dá jen to, že Nova a Prima každodenně něco nového točí, zatím co ČT si celoročně vystačí se starými dobrými scénkami z Bakalářů.

plakát

U řeky (1952) 

Westerny nejsou můj nejoblíbenější žánr, ale mám ráda koně a tak se občas na nějaký podívám. Tento se mi docela líbil, protože ani po letech neztratil napětí a tempo, prostě nenudil. Příběh byl klasický, boj čestných mužů s darebáky. James Stewart, krásná příroda - hory, lesy, řeka a koně - to byl bonus navíc.

plakát

Čína z ptačí perspektivy (2015) (seriál) 

Komentuji film převážně v těch případech, když můj názor není vyjádřen v hodnocení ostatních uživatelů anebo mám na snímek jiný pohled. Tentokrát učiním výjimku a přidám se k nadšencům, jejichž názor rovněž sdílím. Doposud jsem v TV zpravodajství slyšela pouze kritiku od politiků, kteří se snaží vzbudit v lidech negativní postoj k této zemi. Je to jen štěkání psa na měsíc, protože nám Čína ani její obyvatelé nic neudělali. To, že spolu soutěží o ovládnutí světové ekonomiky velmoci - USA, Čína a Rusko je akceptovatelné, ale proč se do toho pleteme i my ve snaze zalíbit se amíkům, to nechápu. Je to obrovská a krásná země. Její obyvatelé jsou pracovití, budují nevídané stavby a to by jistě nešlo bez kázně a pořádku. Moje kolegyně tam před třemi lety byla a vyprávěla o cvičících lidech v parcích a vysoké komunikační technice, kde naše nejnovější mobily připadaly místním jako historické rarity. Taky chválila cestování. Kontroly na nádražích před nástupem do vlaku se podobaly našim kontrolám na letištích. Věřím, že se jim časem podaří zvítězit i nad tím smogem. Dovede si někdo představit, co by se stalo, kdyby se po některém policejním zásahu daly miliony nespokojených migrantů na pochod do Evropy? Nevím, jestli bychom jim všem poskytli asyl. Tady by se nikdo nemohl dohadovat o kvóty. Nedrážděme hada bosou nohou. Skvělý dokument.

plakát

Tokio, planeta Edo (2006) (TV film) 

Viděla jsem už řadu kvalitních dokumentů z asijských zemí natočených převážně BBC. Ve srovnání s nimi mi tento snímek připadá průměrný. Nemá žádný výpovědní systém, působí chaoticky, neuspořádaně a amatérsky. Škoda, protože mít možnost natáčet v Tokiu je výsada, kterou nemá každý. Taky náš doprovodný komentář nebyl nic moc. Nesděloval žádná fakta, ať už historická nebo současná. Byla to jen taková barvitá podívaná.

plakát

Když draka bolí hlava (2018) odpad!

Nerada dávám odpad. U našich filmů jsem ale v hodnocení kritičtější, protože vím, že v minulosti jsme i za ztížených podmínek a cenzury dokázali natočit skvělé snímky. Dneska máme tvůrčí volnost a v tomto případě s ohledem na délku a početný kompars, v němž byly krojované folklorní soubory snad z celého Slovenska, zřejmě nechyběly ani peníze, tak se ptám, kam jsme to došli? Tak ještě nějaké zdůvodnění. Proč mluvil Karel Gott tak mizerně slovensky, když paní Magálová mluvila slušně česky. Příběh byl o ničem, Slovenský princ a princezna byli sympatičtí, ale královské děti včetně těch Karlových nebudou zřejmě herecké hvězdy. Draci byli příšerní, což je v době možnosti použití pokročilé digitální animace, trestuhodné. Bylo to dlouhé, zvláště s ohledem na dětského diváka. Přírodní záběry byly pěkné, takže kulisové vsuvky tam nemusely být, hudba byla občas depresivní, spíš z muzikálu pro dospělé, než z písniček pro děti. Zlatý Svěrák a Uhlíř. Přetrpěla jsem to do konce, ale za ten promarněný čas a s ohledem na možnost poškození dětského vkusu bych to svým vnoučatům nedoporučila.

plakát

Talk show Jiřího Ovčáčka (2019) (pořad) 

Stádnost je pro náš národ charakteristická. Dva, tři uživatelé dají odpad a ostatní se hrdinsky řadí za ně a to i v případě, že ani jeden díl neviděli. Nemám tento druh zábavy ráda, ale náhodně jsem shlédla povídání s Josefem Zímou a dneska se Zuzanou Bubílkovou a docela jsem se bavila. Tento pořad se nijak neliší od podobných, které uvádějí ostatní televizní stanice. Pan Ovčáček nechává hosty mluvit a vzpomínat, neskáče jim do řeči a klade jim zajímavé otázky. Jenom proto, že divák nemá rád moderátora, nemůže ho odsuzovat za korektní vystupování ani za jeho hosty. Budu se muset podívat častěji a možná svoje hodnocení ještě zvýším.

plakát

Když muž miluje ženu (1994) 

Dějově jednoduchý příběh v úrovni romantické telenovely na obehrané téma alkoholismu. V souvislosti s ním se mi vybavily naše filmy, zaobírající se stejnou problematikou: Ikarův pád, Tažní ptáci a Dobří holubi se vracejí. Srovnání se vyhnu, protože to bych srovnávala nesrovnatelné. Neodpustím si ale výsledek hodnocení, který u mne v tomto případě vychází 100 procentně ve prospěch naší televizní tvorby a to jak herecky, tak i dramaticky. To je potěšující konstatování. V tomto hvězdně obsazeném filmu se hodně polemizuje a hrají tam věrohodně snad jen ty dvě malé holky. Průměrný, ale docela příjemný film, obzvláště po ránu.