Markussis

Nepochybně opět velmi silný rukopis Quentina Tarantina. Z tohoto jeho snímku mám raději tu část, co se odehrává přímo v terénu, neboť to Tarantinovi sedí. Co ovšem tedy nelahodí mému vkusu, je spojení Tarantina a zákulisí, večírků, romancí 2. světové války. To filmu opravdu ubírá. Vynikající a velmi stylizovaný Pitt nedostává dostatečný prostor k mé spokojenosti. Zajímalo by mne to celé ještě více, kdyby se Tarantino pokusil více o válečný snímek a do něho zasadil všechny své poznávací znaky. Snímek by to byl určitě silnější a zapamatovatelnější.

Jedním slovem nádhera, takový loutkový večerníček pro děti i dospělé. Skvělé jsou snad všechny díly. V závěru se ještě dočkáme spojení loutek a Prahy. Už samotný název slibuje obrovskou dávku té pravé Hurvínkovské bláznoviny.

Snad pouze jednu hvězdu ze soucitu nad lidmi, kterým tato věc v životě pomohla, mohu dát. Ale proboha zábava do televize. Proč? Někdo velmi často oponuje a přednáší názor, že když se lidem pomůže, ať už jakýmkoli způsobem, tak je to dobré. Ale jaký to má dopad na diváka? S tím už si hlavu nikdo dělat dnes nebude. Nacpe se to jednoduše do primetimu, vysoká sledovanost, o kterou jde především, se sama hájí již výše zmíněným argumentem a pocit tumpachovosti dopadajícího na diváka je už vedlejší. Právě to, že divák, niko-li případný zájemce pořadu, je vedlejší, je ta největší odpornost. Tvůrci těchto pořadů už vůbec nepoužívají mozek a podvědomě jdou prvotně především po úspěchu, (zisku) . Chaun mě tímto celkem utvrdil o své povrchnosti. Smrtící kombinace. I té jedné hvězdy je škoda.

Tohle se opravdu nepovedlo. Jedná se o bondovku, která pouze vaří s dozvuku Casina Royale. Snaží se dořešit příběh Vesper. Zloduch trapný, bondgirl, no jakoby nebyla žádná. Příběh a jeho hlavní linie jsou též velmi slabé a celkově film je to bez nápadu i bez náboje. A to je sakra u Bonda špatně. Proti Craigovi nic nemám, ale pokud speciálně on nemá na tělo na míru ušitý moderní akčňák, tak je jeho pojetí Bonda úplně bezduché a zbytečné.

Fim o falešném pocitu bezpečí, o falešném pocitu pevného zázemí, který peníze poskytují. Těžko říci, zda si Gere uvědomuje tu faleš, na které tak sám hrozně lpí. Divákům je ho vlastně líto, jelikož na světě vlastně nic jiného ve velkých uvozovkách nemá. Vládne pomocí svého kapitálu všem oblastem svého života. Když přichází problémy, tak je tak zatvrzelý, že ho touha, své postavení si udržet, přemůže a on se zachová jako zbabělec. Napadla mne jedna otázka. Čím se vlastně liší zlý člověk od dobrého? Tento snímek to docela odkrývá. Lidé nejsou od přírody zlí, žijí jen v iluzi a ve lži, kterou přijali, naučili se ji a nakonec jsou na této lži závislý jako na heroinu.

Bondovka nebondovka, já zhodnotím Skyfall v kontextu s ostatními Bondovkami s Craigem. Naprosto rozumím tomu, že na světlo světa vysvitlo tvrzení o tom, že tato Bondovka je nejlepší v celé padesátileté historii. V tomto filmu je totiž vše, co se kdy v Bondovi objevilo - úderná hudba, honičky, padouchové, večírky s bondgirl, grand finale atd. Přesto si myslím, že výše uvedené tvrzení je dosti povrchní. Skyfall není nejlepší Bondovka v historii, avšak na množství použitých fragmentů a postupů možná jedna z nejrozmanitějších. Díky tomu film opravdu jistým způsobem zhodnocuje 50. letou filmovou historii tohoto agenta a stává se jakýmsi oslavným ohňostrojem, což je naprosto v pořádku. Avšak ta druhá stránka věci tak kladná není. Filmová linie je velmi roztahaná a velmi dlouho se nic neděje, vše po celou dobu hraje na viuzuální stránku věci. To je přesně ta část snímku, která ukazuje přetechnizovanost naší společnosti, chybí zde spirit a hloubka. Kdyby u toho skončilo, byl by to opravdový propadák. Ovšem to by nesměl přijít odjezd starým Astonem do Skotska. Toto grandiozní finále je pro mne samostatným filmem ve filmu, zde se nacházíme na chladném venkově a Bondovka konečně opět dostává kule. Ano moderní produkce, se schopností předvést takřka dokonalý vizuální zážitek, se rozhodla takto vizuálně zobrazit naprosto poctivý, bombastický závěr, který je odkojen tím nejlepším z oldschoolu. Závěr tedy opravdu nezklame, ale je to pouze a jen návrat k tomu starému, ovšem v dokonalém balení. Skyfall jako celek není kompaktním filmem, místy opravdu i hodně nudným. Nebýt toho finále a následného závěru v kanceláři, kdy se Craig stylizuje do Conneryho, tak by film byl snad horší než Quantum of Solace. Suma sumárum Skyfall je takovou jistou kuriozitou. Svým celkovým provedením je velmi neobvyklé a působí novátorsky, to je pouze ten vnější pohled na věc. Skyfall s Craigem je rozhodně větší zážitek než Quantum, ovšem nepřekonává Casino Royale. Casino Royale zůstavá Craigovým majstrštykem, od té doby se James Bond nikam skutečně neposunul. Skyfall je vynikajícím způsobem natočená znouzecnost sloužící především k zakrytí nedostatku současné invence v tomto Béčkovém žánru. Bond se vyčerpal a Skyfall je jeho labutí písní. Název je tedy na místě. Není radno zahrávat si s takovými termíny. Skyfall - Thunderball, přestaňte se už konečně vracet tímto povrchním způsobem k oldies a vymyšlete něco autentického teď a tady.

Další obrovský a téměř zapomenutý klenot francouzské kinematografie. Film má podle mého názoru maličko hluchý úvod, ale to trvá pouze malý okamžik. Poté následuje parádní a obdivuhodně vyvážená krimi - noir jízda, ve které hraje prim jedno z největších a perfektně vystupňovaných napětí kriminálních filmů, které jsem vůbec kdy viděl a cítil. Film nenudí ani oči, jelikož se jeho děj odehrává v rozmanitých prostředích, tu zatuchlá vězeňská kobka ve špinavé městské čtvrti a tu zase pohled do krásné podzimní zahrady na předměstí. Vše podtrhuje výborná hudba. Lino Ventura je ve svém civilním projevu v těchto typech kriminálních filmů o loď ve předu před svým kolegou Delonem. Tohle je zkrátka jeho teritorium. Výborná Lea Massari příběh hlavního aktéra perfektně doplňuje jak scénáristicky, tak samozřejmě v jejím případě i herecky. Lino Ventura zemřel příliš mladý, velká škoda tohoto velikána.

Russel je celkem dobrý. Věřím mu jeho úctu k legendě Elvise, ovšem Elvis je Elvis. Film jako celek bohužel vůbec nefunguje a ztrácí na kompaktnosti. Typické elvisovské scény jsou poté osvěžením, však bohužel i nuceným prostředkem. Nejsvětlejší moment je nejspíš píseň Suspisious mind v Presleyho domě, ta parádní uvolněnost. Nemyslím si, že vůbec lze nějak výrazně lépe natočit snímek o Presleym, a tak dávám tři a půl.

Jo tak v devadesátých letech oddychovky velmi frčely. Ovšem byly to ješte stále hereckým obsazením, taktéž i rovnou příběhovou linkou stále ještě velkolepé filmy, rozhodně se zde tehdy ještě nedalo mluvit o nějakém náznaku alternativního směru. Rok vzniku tohoto seriálu je 1997 a přibližně ve stejnou dobu vznikl pod stejnou režiséskou taktovkou i seriál Ritorno di Sandokan. Z obou těchto děl dýchá takřka stejná atmosféra. Anthony Delon jistě není Alain Delon, ale v žádném případě špatně nehraje. K tomu se přidává jeho vtipný přítel Žako, podmanivá hudba, nádherné prostředí a kopa vynikajících herců. Fabio Testi, Virna Lisi, Jean Sorel, Giuliano Gemma, Claudia Cardinale, Franco Nero, Marie Laforet hrají velmi obstojně. Ovšem nejlepší byl z přehledem prošedivělý záporák Mathieu Carriere. Docela neznámý herec, ovšem s velmi osobitým hereckým projevem. Je faktem, že zde mladšího Delona, herecky co do výkonu, sroloval do ponožek. Co více dodat? Seriál mého dětství, nějakým způsobem ke mně již navždy patří. Ale objektivně i bez tohoto sentimentu musím uznat, že se v rámci lehčího konceptu filmu jedná o profesionálně odvedenou práci. Příjemný seriál středozemního ražení.

Jen pouze další a další výkřiky do tmy. Způsob jakým je dělána tato Talkshow je otřesný. Dvě rychlé otázky, dvě rychlé odpovědi. Jeden host odejde a přijde hned další a vše se rázem opakuje až do konce pořadu. Paní Jiřina nemá dost empatie a jiných potřebných dovedností k tomu, aby se naladila na svého hosta, aby se dostala takzvaně na jeho frekvenci, jemu pod kůži. A tak zcela logicky je společný dialog vlastně taková předem, řežisérskou rukou, obkreslená šablona. Nekvalita se tedy celkově projevuje především naprostou povrchností scénáře a nedostatkem invence.