Hellierer

Tony Gilroy se rozhodl, že někdo ty Hvězdné války musí zachránit, a tak nám naservíroval špionážní drama z tohoto známého univerza, které nabízí parádní atmosféru, špinavost, vizuál, hudbu (člověk si občas vzpomene i na Blade Runnera) a jednoduše přináší přesně to, co si fanoušci už dávno zasloužili a možná v to ani už nedoufali. Zatím nadšená čtyřka a doufám, že se to nezvrtne.

Západozemí a svatby. Záruka nejintenzivnějších dílů.

Vážně jsme na tom tak špatně, že jsme se dočkali vykrádání Úžasňáků?

Skřeti z pohledu designu jedna velká radost. A i linka "tmavého" elfa mě začíná lehce bavit, ačkoliv ta "emocionální" scéna spíše zbytečná. Zbytek zase možná až moc expoziční, Galadriel otravná, Aragorn z Wishe meh, ale Númenor jako celek v pohodě. Hlavně Elendil má charisma. Konečně někdo. Tempo by si to teda pořád zasloužilo lepší, více strhující, epičtější, nicméně v druhé polovině už jsem se nepokrytě bavil. Hobití část fungovala svou poťouchlou pohádkovostí super, stejně jako kung-fu akční scéna, překvapující svou relativní drsností.

Sice se stále pohybujeme ve vodách mírného nadprůměru, ale určitě se jedná o zábavnější epizodu (oproti té první), ve které se už něco děje. Chluponozi mi stále přijdou nejzábavnější, Elrond u trpaslíků taky fajn (ačkoliv Disa trochu bolí), ale Arondir pořád velká nuda. Nicméně značku LotR si to nezaslouží. Bohužel.

Prolog neskutečně navnadil a namlsal (až na wire akci), ale jakmile naběhne úvodní nápis a začne se rozplétat příběh, který nás čeká, tempo nesmírně opadne a docela to začne nudit. Nicméně linka s Chluponohy zatím vypadá nejlépe, Arondir je hrozně meh, Galadriel ok. Co se ale musí nechat, tak je výprava. Prachy na tom vidět opravdu jsou, různé scenérie jsou vyloženě majestátní, hudba povedená (jasné, není to Shore) a efekty nerušivé, dokonce bych řekl že více než povedené. Esteticky také trefené, jenom na kostýmy si člověk asi bude muset zvyknout. No a z pohledu obsazení...k tomu asi není moc co dodat, ale ve výsledku mě až na Arondira (ten herec nemá charisma!) překvapilo, že mě to ani tolik neštvalo. Ale trpaslíci nás teprve čekají.

Pro filmy Jordana Peela mám ohromnou slabost. Ať už jde o oscarové Get Out či za mě snad ještě lepší alegorické Us, v obou případech jsem byl nesmírně spokojen, v podstatě nadšen (v druhém případě jsem patřil zjevně mezi menšinu). A jsem rád, že ani u Nope jsem se nespálil. Možná dokonce naopak. Je tedy pravda, že to snímek měl u mě velice jednoduché, jelikož cokoliv s tematikou UFO jednoduše můžu. Tím spíše, když je to alespoň trochu kvalitní. A Nope rozhodně kvalitní je. Nesmírně podmanivé postupné budování atmosféry, několik velice silných scén, skvěle napsané postavy a pečlivě budovaný vztah mezi nimi, to vše zahalené příjemnou nejistotou a strachem z neznáma, podpořené brilantní kamerou Hoyte van Hoytema, vynikajícím ozvučením a skvělou hudbou Michaela Abelse. Je proto trochu škoda, že finální třetina od onoho tajemna zcela upustí, kdy na scénu přijde jedna velká a výborně natočená naháněčka, která je sama o sobě parádní, nicméně nastavená nálada v předchozích minutách mi seděla přeci jen o něco více. Jako celek jsem si ale film neskutečně užil, kdy si to nejspíše dám ještě jednou v kině.

Asi trochu nadhodnocuju, ale tohle je přesně to, co jsme po těch posledních sériích GoT potřebovali. Návrat do oblíbeného světa, syrového, surového, drsného, líbezně nasnímaného a maximálně atmosférického, navíc zatím zdá se opět skvěle napsaného. Casting na jedničku a rád zase někde vidím Rhyse Ifanse. No a Matt Smith perfektně slizký, kdy je evidentní, že se pro tyhle role narodil! Takže HBO perfektně nalákalo a já už se nemohu dočkat dalších dílů.

Pardon, ale už to tam prostě není. Ani přes pár fajn momentů. Příliš do sebe zahleděné, stále více ošklivější a hlavně mi už opravdu přijde, že se to v sobě čím dál více ztrácí a až příliš si to pomáhá agresivnějším akcentováním různých klasik. Možná by pomohlo si to celé pustit znovu, ale aktuálně převládá natolik silná letargie, že se mi do toho opravdu nechce.

Nesmírně za vlasy přitažená, leč pekelně zábavná stylovka plná moneyshotů, zábavných hlášek, karikaturních postaviček se super castingem, vyvedenou akcí a nějakým tím vtipným překvapením. Navíc s dárkem pro lidi se slabostí pro romantizované neonové Japonsko doplněné o přiblblý, ale překvapivě nerušivý kawaii étos. Jen se ke konci nemuselo zase tak moc zpomalovat.