Hellierer

Ještě více marné než první díl. Snaha o hyper-anti-koreknost křečovitá, tah na branku nulový, karikatury nezábavné a podání vtipů vyloženě unylé.

Z návratu Obi-Wana jsem se měl cítit nadšený a unešený, leč nakonec jsou mé pocity poněkud ambivalentní. Je to ok, ale hrozně mi tam chybí nějaké to srdíčko, drive, dynamika a emoce. Nevím, jestli Disneyho dojení ze mě nedostalo poslední zbytky nadšení, ale když i seriál o takové postavě působí dojmem spotřebky, je něco špatně. Navíc zlé straně chybí jakékoli charisma a působí spíše směšně, nehledě na různé humorné scenáristické kotrmelce. PS: Když to porovnám se startem čtvrté série Stranger Things, tak jenom po režijní i technické stránce to je jako nebe a dudy.

Evil Dead potkává Noční můru v Elm Street. Staré postavy opět táhnou, nové zase skvěle zapadají a hororová část šlape na jedničku. Jestli v tomhle duchu bude pokračovat celá sezóna, máme se na co těšit.

Osmdesátkový blast from the blast! Ale nikoliv v sebeparodickém stylu, který je v posledních letech v trendu, nýbrž přesně tou optikou, kterou si filmy z této doby pamatujeme! Tedy jako ty nejlepší věci, jaké jsme kdy v životě viděli. Kosinski nám tak za dozoru Christophera McQuarrieho a Toma Cruise servíruje jeden z nejlepších blockbusterových zážitků posledních let, který vyloženě s láskou navazuje na svého už staršího předchůdce, kdy si stále zanechává tu nepokrytě přímočarou, avšak tvrdošíjně poctivou filozofii, upgradovanou dechberoucími akčními pasážemi, které vám svou fyzičností nedovolí dýchat. Příběhově prosté, leč emoce to ždímá měrou neskutečnou. Napínavé, bez zbytečných digitálních kejklů, svižné a ještě jednou mistrovsky poctivé! Tohle přesně chceme!

Bartošová mě až na faux pas na sklonku jejího života minula (jsem mladší generace), ale tenhle zasněný a příjemně lidský projekt, respektive jeho start, mě za to srdéčko přeci jen chytil. Herecky vybrané precizně, retro-atmosféra svou mířenou vyumělkovaností skvělá a celkově takové hladivé, leč i občas nepříjemné (z tohoto pohledu doufám, že další díly trochou přitlačí na pilu). Jen škoda, že Křenková tentokrát moc nezapadla.

Mělo to být super, ale nakonec je z toho zase marvelovský kastrát, který veškeré zajímavé věci pohřbívá pod nánosem nekontrolované zmatečnosti, zkaženého konce i klasickými proprietami, které od těchto komiksů už moc dobře známe. Takže zív!

Barry je zpátky v plné formě a po předchozím rozehřátí přichází s epizodou plnou silných scén a vynikajícím závěrem. No moc dobře jsem si vzpomněl, jak mi ten seriál chyběl.

Bez těch uvolněných vsuvek to mohl být pětikvalt. Nicméně druhá polovina seriálu to má nakopnuté opravdu slušně.

No konečně! Sice to trvalo, ale je tu konečně pořádná epizoda, která kombinuje to nejlepší z Mumie, přidává špetku Pádu do tmy a Legiona a konečně tu fungují pořádně emoce. Jestli si to takové kvality udrží, budu jenom rád.

Heilung: The Movie! Eggers se díky trochu přefouklému rozpočtu po povedené Čarodějnici a vynikajícímu Majáku pouští do lehce mainstreamových vod. Seveřan je totiž jeho doposud nejpřístupnější film, který nabízí veskrze skousnutelné vyprávění prostého příběhu o pomstě, který si dokáže víceméně bez problémů užít i běžný divák. Nicméně Eggers přeci jen stále zůstává Eggersem, tudíž recipienta a jeho pozornost stále dokáže vyzvat, a to skrze různé sugestivní výjevy či přímo scény, nechávající alespoň malinký prostor pro různé interpretace. Film navíc skvěle prodává syrovost a bestiálnost zdejšího světa, a to skrze vyloženě vytříbený audiovizuál, nabízející v podstatě dvouhodinovou erekci, ale i přímo skrze různé divoké výjevy a samotného Skarsgårda, jenž si tady díky své animální stránce dává roli své kariéry. Je proto velká škoda, že filmu v jeho druhé půlce trochu dochází dech, jelikož se vyprávění až příliš zjednoduší, tempo příliš opadne a hlavně do hry dorazí jakési emoce, s nimiž si pan režisér příliš neví rady, a možná ve skutečnosti ani nechce. Takže mohl to být neskutečný nás*r, takhle je to jenom nás*r. Ale rozhodně to vidět chcete!