Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Fantasy

Recenze (392)

plakát

Skinwalker Ranch (2013) 

No to zase jednou byla ptákovina. FF formát se dávno vyčerpal již u série REC (kde byl taktéž použit asi nejlépe), nicméně vidina autorů, že za málo peněz vydělají slušný balík, pořád motivuje točit nové a nové filmy z tohoto sub-žánru. Skinwalker Ranch však bohužel patří k těm slabším. Nezmiňuji již klasické, že je celý film v podstatě nic nevidíte díky ruchům, jenž mají za úkol, vyvolat v divákovi pocit autenticity. Nemusím snad ani říkat, že to navozuje pocity opačné. Nicméně je fakt, že tu zde byly alespoň nějaké herecké výkony, ne jako v ostatních filmech této kategorie. To však nemění nic na faktu, že to byla nuda k uzoufání.

plakát

Pěkně blbě (2017) 

Tyhle konverzační rom-com filmy jsou mé velmi oblíbené a nebojím se přiznat, že mám pro ně slabost. Big Sick je krásný příklad nenásilného filmu o štěstí v neštěstí. Příběh muslima, který nechce ztratit svou rodinu, uctívající pravidla svého vyznání, ale přitom nechce ztratit dívku svých snů. Film velmi opatrně nakousává "problematiku" dnešní doby a dělá to s příjemným nadhledem. Prozatím rozhodně nejlepší film tohoto roku 100%.

plakát

Blood Drive (2017) (seriál) 

Tak nám skončilo nejspíše televizní překvapení roku. A překvapení to bylo vskutku příjemné. Očekával jsem nekompromisní grindhouse svět a to jsem také dostal, ale plus se k tomu přihodil jednoduchý leč fungující kontinuální děj. Svět je vskutku zábavný a sledovat, co si tvůrci připravili pro další epizodu, je nejlepší část zážitku. Samozřejmě musím, stejně jako ostatní, vypíchnout Colina Cunninghama, který ve své roli vyloženě exceluje. Plus zde máme pekelně sexy Christinu Ochou, který sice moc hereckého umu nepobrala, ale i přesto se na ní sakramentsky dobře kouká. Jsem rád, že stanice Syfy po dlouhé době vytáhla nějaký fajn seriál. Od Battlestar Galacticy tu od nich asi lepší kousek nebyl. 1. série= 85%

plakát

Hra o trůny - Drak a Vlk (2017) (epizoda) 

Tak finále sedmé řady se skutečně nepovedlo. Už velmi dlouho platí, že Hra o Trůny dávno není ten nejlepší seriálový zážitek. Teleportace postav v dílech předcházejících mě nějak moc neštvala, ale co bylo předvedeno tady je faaakt nuda. Nudné dialogy, naprosto předvídatelné chování postav a finále je sice epické, ale seriál jsem vždy sledoval kvůli dialogům, nikoli akci. Prostě takové to zív a meh... Pokud chtějí pokračovat v nastoleném stylu, tak hlavně, že to za rok skončí.

plakát

Love - Série 2 (2017) (série) 

Druhá série se nese v duchu první a navazuje na ní přímo. Postavy jsou stejně nesympatické a Paul Rust je pořád hrozné střevo, nicméně si na oba protagonisty a jejich chování docela brzo zvyknete a vlastně jim budete fandit, aby se konečně prodrali všemi těmi nástrahami trochu netypického vztahu. Z nějakého důvodu si mě seriál, stejně jak v sezóně číslo jedna, omotal kolem prstu a shlédl jsem opět skoro na jeden zátah. Prostě to vše příjemně utíká, občas se od srdce zasmějete, nebo spíše pousmějete a jedete dál. Taková trochu deprimující pohoda. 75%

plakát

Death Note (2017) 

Ale jo, proč vlastně ne. Americký remake kultovního a dle mého nejlepšího anime je snesitelný. Rozhodně více, než jeho bratříček Ghost in the Shell. Největší problém filmu je jeho naprostá uspěchanost. Tak rozsáhlé dílo jako je předloha se prostě do 100 minut nevejde v rozumné konzistenci. Proto je hrozná škoda, že Netflix nedal zelenou spíše seriálu, protože ambice by tam rozhodně byly. Na druhou stranu je fajn, že tvůrci předlohu sice v určitých směrech dodržují, ale přichází i se svými nápady. Dafoe jako Ryuk je naprosto geniální a ani zbytek ansáblu mi vyloženě nevadil, ale chápu výhrady k charakteru L. Jen jsem moc nechápal ten 80s soundtrack. Takže 65%

plakát

Blood Drive - Rise of the Primo (2017) (epizoda) 

Nejnahláškovanější, nejbrutálnější a nejlepší epizoda so far.... Hlavně aby to nebylo předčasné finále.

plakát

Experiment Belko (2016) 

Film, který tak dlouho balancuje na hranice humorné satiry a sociálního dramatu, že není ani jedno z toho a zůstává přesně ve středu, což je obrovská škoda. Gunn se svým scénářem evidentně film zamýšlel jako satiru, nicméně McLean to vzal příliš vážně. Bohužel to však nevzal tak moc vážně, aby to na člověka mělo ten správný dopad. Goru je sice dostatek, bohužel pod nánosem nezábavných smrtí vyznívá do prázdna. Jako jednohubka to ale funguje docela bez problémů a McGinley je geniální. Škoda zabitých ambicí. 55%

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

"It´s wheat. Believe me I know wheat." Tak přesně u této věty jsem si řekl, proč tak nádherný a krásně nasnímaný film nemá lepší scénář. Stupidita postav z Prometheuse byla povýšena na absolutní vrchol (v tomto případě spíše dno). Rozumím, že senzory vám ukážou, že planeta je obyvatelná, ale ten skafandr by ničemu neškodil ne? První půlhodinka dávajíc vzpomenout na skvělé Sunshine mě bavila. Po příletu však nastává nehezké představení debility scénáře a vyloženě ošklivého xenomorpha. Míra goru a brutalita sice potěší, ovšem k čemu vám to je, když film absolutně nefunguje ani v hororové části. Všichni "paňďuláci" jsou zde jen proto, aby je xenomorph mohl pobít a to ještě s tím, že i on je tam vlastně tak spíše omylem. Škoda převeliká. 35%

plakát

Dunkerk (2017) 

Nolan to opět dokázal a servíruje nám divákům další výborný kino zážitek. Film o hrdinské evakuaci britských vojáků z Dunkerské pláže, okupované nepřáteli. Nolan tu pracuje s událostí jako takovou a tím pádem vás příliš neseznamuje s postavami a jde rovnou "na věc". Z toho logicky vyplývá, že se o hrdiny nebudete bát, jak je u válečných filmů zvykem. To však není na škodu, jelikož Nolan pracuje s osudy množiny, nikoliv jednotlivců. Dunkerk je vyprávěn trochu nevšedně. Jsou zde tři linky: země, moře, vzduch. Každá z nich pracuje s jiným časovým úsekem a postupně se spojují do jednoho celku. To vše nutí diváka, aby zůstal ve střehu. Opět se mi potvrzuje, že spolupráce Nolana s Zimmerem nese jen a jen ovoce. Tikání hodinových ručiček, které provází téměř celý film, dodává šťávu a divákovi tak připadá, že o něco doopravdy jde. Skvělá je taktéž střídmá stopáž, což je v době sáhodlouhých eposů vyloženě příjemná změna, která snímku nedává možnost nudit, či nechat diváka vydechnout. Nolan se úspěšně vykoupil z twistu u Interstellaru a pořád dokazuje, že je momentálně nejstabilnějším režisérem, který dokáže natočit asi vše. EDIT: Po dalším zhlédnutí to bohužel musím stáhnout na hvězdy čtyři, jelikož při domácí projekci daleko více vyniknou nudné charaktery a nulová práce s postavami.