johnny_vasku

Jsem vděčný za každý další výlet do světa Star Wars a při každém takovémto návratu zažívám pocity nadšení. Ty se však v posledních dvou případech změnily v lehká zklamání – Rogue One ve své průměrnosti a nijakosti pokračuje ve šlépějích loňského The Force Awakens, nicméně je orámován dvěma klady: prvním je samotný úvod spjatý s již zmíněnou dětskou radostí z opětovného vstupu do fikčního světa Hvězdných válek, druhým je pak závěrečné bitva na planetě Scarif, aspirující na nejlepší bitvu Star Wars, nicméně po emoční stránce zcela bez dopadu na diváka. A v tom je hlavní problém Rogue One; rozumím, že autoři měli za cíl zobrazit civilnost a nevýjimečnost celé jednotky, bohužel se tak divák lhostejně staví nejen k postavám (ty vedlejší se v ději pouze míhají, aby splnily svou víceméně bezvýznamnou roli a poté opět zmizely, na motiv neporazitelného daredevilovského slepce jsem zvlášť alergický), ale i k celému snímku. Ze slabých tří hvězd na silné tři vytahují film dvě momentky Darth Vadera, který ani po 40 letech neztratil nic ze svého badass-appealu, a úplný závěr hrající na nostalgickou notu, ze kterého mi přeběhl příjemný mráz po zádech. 65 %. Edit: Komentář píši se zpožděním a už si nedokážu vybavit ani jediné jméno jakékoliv z postav, tak zapomenutelný Rogue One je.

Další exemplář z kategorie vesmírných mimozemských klonů, tentokrát s Kelvinem Kleinem, vesmírným hvězdicomedůzoplodem, který však nevzbuzuje žádné emoce kromě lhostejnosti. Espinosa je sice ambiciozní režisér, bohužel se snaží do filmu zakomponovat vše, co mu přijde na mysl. Naneštěstí pro něj kvůli tomu snímek pokulhává, některé scény na sebe poněkud podivně navazují (nejspíš se tu opět stříhalo ostošest), filozofická rovina filmu je povrchní a naprosto nekompaktní s rovinou béčkovou (avšak v áčkovém provedení). Závěrečný "wow!" zvrat už je pouze poslední snahou o to, udělat ze Života chytřejší dílo, než jakým skutečně je – scénář vší snahou křičí: "To jsem vás ale převezl, co?", zatímco divákovi v radostném opojení z blížících se závěrečných titulků už je to naprosto jedno. Příště prosím čisté béčko, které si na nic nehraje. 50 %.

Prakticky to stejné jako již dvanáct let starý Klíč, jehož pointa na rozdíl od Uteč nevyvolává v divákovi otázky ohledně několika nelogičností. Rozpaky u mě také budí podle popisku neočekávaný, podle jména režiséra ale očekávatelný humor, který v polovině případů bohužel hraničí s trapností. Žánrové označení horor navíc nutno brát s velkou nadsázkou, že by se dostavovaly návaly strachu a hrůzy, se opravdu říct nedá. Nicméně se jedná o další stravitelnou nízkorozpočtovou "hororovou" jednohubku, která si na sebe několikrát vydělá, tudíž nic nebrání v natáčení dalších podobných žánrovek, což mě jedině těší. Spáčilovských 65 %.

Uf, to bylo něco, černobílá sonda na samotu u lesa, upgradovaná o nějakou tu brutální vraždu a uvěznění nebohých šílenců ve stodole za barákem, kde se z nich stanou vaši nejlepší přátelé! Pokud vám ale takováto úroveň socializace nestačí, je tu ještě možnost pomazlit se s ostatky rodičů v různých stádiích rozkladu. Stále tomu něco chybí? Zajeďte si do města pro nějaký ten kus rychlého lidského občerstvení, čtyři z pěti kanibalů doporučují mladé šťavnaté lesby, jejichž maso bude chutnat nejlépe, pokud je nejdříve vzrušíte, vzápětí vystrašíte a ihned po zabití rozporcujete ještě za mírného škubání v kuchyni na stole. Jste navíc žena, na kterou zrovna jdou mateřské pudy, ale chcete je vyřešit nějakým alternativním způsobem? Jestli stojíte o nějaký ten tip a s předchozími tezemi více než souhlasíte, neváhejte a film si pusťte.

Interstellar 2: Jak Kang a Kodos navštívili Zemi, kde hodný západ opět ukáže ošklivému východu, jak je důležité být humanitní, zatímco východ by jen střílel a vraždil! A až se budete snažit něco říct cizinci a on vám nebude rozumět ani slovíčko, tak mu to tím stejným jazykem, jakým mluvíte, napište a hned bude jasno! A jestli se někdy dostanete na vesmírnou loď mimozemšťanů, tak si ze všeho nejdřív sundejte všechny ochranné pomůcky jako skafandr, kombinézu, přísun kyslíku a tak! Oni se vám totiž odvděčí a změní vám život naprosto k nepoznání: zamilujete se, vytvoříte pár časových paradoxů, napíšete knihu a tak… 60 %.

Rozhodně nepatřím ke skupině haterů, kteří se osypou, jen uslyší jméno Dan Brown nebo Robert Langdon. Předchozí díly dokonce řadím k těm lepším mysteriózním napínákům, jež se zkrátka nesmí brát tolik vážně. S tím jsem také šel do třetího dílu. Ten se rozbíhal vcelku slibně: ztráta paměti, morální dilema týkající se vymření lidstva, Danteho peklo, zkrátka hezky našlápnuto k nadprůměrné zábavě předchozích dílů. Bohužel druhá polovina trpí stejnou amnézií jako hlavní hrdina, neboť nic z té první v ní není, film (respektive jeho scénář) se vyhne odpovědím na otázky, které si na začátku filmu položil (vymře tedy lidstvo?) a při finále, jež kombinuje schémata „hodní vs. dobří“ a „zachráníme svět na poslední chvíli“, jsem už měl nutkání otevřít si ve druhém okně něco, co mě alespoň trochu zabaví. 40 %.

Apokalypsa značky X-men pokračuje a dá se říct, že je i dokonána. Singer si vypůjčil šablonu, podle níž se posledních pár let točí komiksové adaptace, a dokonce nemá ani jakoukoliv snahu ji alespoň trochu (jakkoliv, prosím!) obměnit či aktualizovat. Tím pádem tu máme tradiční zápletku o zlém mutantovi, který samozřejmě chce ovládnout svět, naverbuje několik mutantů, kteří ale samozřejmě nejsou tak mocichtiví jako on, zlému mutantovi se společně s hodnými mutanty samozřejmě postaví (hah) a jak to celé dopadne, to všichni víme dopředu. Mladá krev je tu na rozdíl od První třídy na obtíž, zvlášť o to víc, když zabírá místo Fassbenderovi a dalším (ok, prakticky pouze jemu), kteří mají stále dostatek charismatu a hereckých (super)schopností, aby udrželi tuto sérii nad vodou – zatím je ale velice blízko dnu, uvidíme co Logan. 45 %.

Po čase opět milým způsobem ozvláštněná duchařina, ale bohužel také obrovsky promarněná šance ─ vždyť co všechno by se mohlo odehrávat ve snech malého hrdiny, co vše by se dalo vymyslet... Avšak Flanaganovi stačili motýlci a bubák smíchaný z kostlivce a mimozemšťana. To doplňují vcelku sympatičtí herci, zvláště manžel a adoptovaný synek, z hrdinky se samozřejmě vyklube silná a uvědomělá žena, jak také jinak že. 60 %.

Proboha! Díky lehce nadprůměrnému a sympatickému prvnímu dílu tu máme jedno z tisíce plánovaných pokračování, osobně to tipuju tak na 6-7. Tísnivá atmosféra jednoho domu je tatam, spolu s neuvěřitelně otravnými hrdiny (kolikrát já zvolal: "Grillo, ugriluj je všechny sprškou ze samopalu, prosííím! [zvlášť tu mladou holku, co nezavře pusu!]") putujeme celým městem drancovaným různými vládními i nevládními druhy gangů, které si navzájem vyřizují účty, bohatí jsou ti špatní, chudí revolucionáři ti dobří, příběhově zkrátka béčko jak má být. Co se týče strachu, či nějaké brutality, o tom nemůže být ani řeč. Již teď je jasné, že trojka bude ještě horší. 50 %.

Tak konečně vyšla rozšířená verze, bohužel, velké očekávání s sebou nese i velké zklamání. Kéž by celý film byl jako finální bitva s Doomsdayem (i když je to opravdu "digitální bordel", jak to zde někdo nazval), tedy svižná, zábavná podívaná, která se nebere až tolik vážně (Wonder Woman naprosto skvělá!). První dvě hodiny filmu jsou totiž k uzoufání nudné, prasečí Batman nenávidí Supermana, Superman rádoby filozofuje, což je navíc okořeněno patetickou romantickou linií, a když si to ti dva konečně mají vyříkat, stanou se z nich nejlepší kámoši, samozřejmě pro větší dobro. Doufal jsem, že neduh na sebe nenavazujících scén rozšířená verze opraví, to se však nestalo, navíc rozhodně netuším, proč by se mělo jednat o R přístupnost, možná protože to není tak barevné jako Avengers. Jestli bude Justice League pokračovat takhle, tak potěš koště, vrať se k Watchmenům Zacku! Slabší 3*, 60 %.