biscuit

O moc lepší, než jsem očekával. Zábavně vyprávěný i natočený. Paralela s Discolandem je krásnou ukázkou toho, jakou postsocialistickou prdelí jsme tehdy byli a zároveň to ve mně vyvolává otázku, proč i po tolika letech, je tady u nás toho křupanství pořád ještě, na můj vkus, tak moc.

Chce to mít asi trochu nadhledu. Rozhodně to předkládá hodně věcí k zamyšlení a z množství paralel je jednomu smutno i bez přemejšlení... Nutno dodat, že Seneca je tam ale tak ukecanej, že na konci už jsem ho chtěl zabít/dorazit i já!

Moc dobrý a pan kapitán to jenom korunuje svou přítomností i výkonem.

Konečně nějaký maso! :-) Paradoxní, že na tohle jsem se těšil a bavilo mě to, ačkoliv mám všech reálnejch válek až po krk, dělá se mi z nich zle a z lidí vydávajících pokyny k zabíjení ještě víc.

Chtěl bych dát šest hvězd, abych tu dokonalost oddělil od méně dokonalých skvělých filmů.

To hnusný diletantský nabarvení vzácně souzní i s obsahem. Chce se mi zvracet.

/// Asi to neumím zhodnotit. Neumím si to ani žánrově zařadit. Pro mě je to něco jako horror, kterej nestraší, ale nepřetržitě stimuluje moji mez třaskavosti. A v podstatě mě nepřesvědčuje o tom, že bych mohl a měl být mírnější, ale o pravém opaku - tedy o tom, že je třeba být ještě tvrdší a nesmlouvavější hned od samého počátku, a že čím víc se zmrdům ustupuje, tím víc problém eskaluje. /// Odpoutám-li se od toho emočního náboje, který to pro mě má, a zaměřím-li se na řemeslnou stránku, koliduje mi vše mezi 4 a 5 hvězdami.

Zajímavý téma. Jen už mě tyhle filmy ukazující lidskost v plný parádě trochu ubíjej, musím přiznat. Mimo film jako takový mě nejvíc zaujala nová Leova poloha - huba do podkovy à la Václav Klaus. Opravdu teď vypadali s De Nirem jako praví příbuzní, protože ten se takhle šklebí už pár let.

Fantastické ve všech ohledech.

Měl jsem přílišná očekávání, evidentně...