Vančura

Ne že bych to nesledoval celkem se zájmem, ale nemá to už tu sílu, jaké některé starší dokumenty Třeštíkové. Ačkoli protagonistce nejde upřít jistou specifickou charismatičnost (hlavně na začátku, dokud byla ještě relativně mladá - když začala později nečekaně rychle chřadnout a vyloženě scházet před očima, pravděpodobně vlivem silného kouření, byl pohled na ni už jenom dost neútěšný), nemohl jsem se ubránit dojmu, že podobných chudých lidí s těžkým životem je tady spousta, a nejsem si úplně jistý, jestli jejich smutné osudy vlastně stojí za zdokumentování - a to jak ve smyslu toho, zda je správné jim narušovat soukromí, tak kvůli tomu, zda to vlastně dá něco divákovi (v diskusi na iDnesu jsem jako nejčastější reakce zaznamenal buď přezíravost těch, kteří jsou na tom líp než Anny, nebo fascinaci nad tím, že někdo byl ochotný mít placený sex se starou neatraktivní ženou) - nejenže jsem si v některých scénách připadal téměř až nepatřičně, když například kamera sleduje Anny šlapat chodník nebo dohadovat se na veřejných záchodech s mužem o výši poplatku, ale mrzelo mě také, jak je film relativně informačně skoupý, a vlastně toho příliš o Anny neprozrazuje, ať už co se týká její minulosti, tak třeba toho, nakolik "úspěšná" byla její "kariéra" v prostituci. Takže možná než sledovat tu její smutnou story, jsem asi víc stál o to, vidět třeba, jak by jí někdo podal pomocnou ruku, a bylo mi jí prostě jen líto a určitě ji nechci soudit, zvlášť když už není mezi námi (což mě vlastně i poněkud překvapilo, že natáčení skončilo už v r. 2012, kdy protagonistka zemřela, ale dokument šel do kin až o 9 let později).

Tenhle film je tak úžasně srdcařsky natočená obžaloba té příšerné doby, že člověk prostě nemůže při jejím sledování nebýt opět nasranej na všechny komouše. A když jsem to teď viděl v telce podruhé, bavilo mě to úplně stejně jako tehdy, když to bylo nové v kinech a kdy jsem ještě měl Šabachovy knížky v oblibě, než se můj literární vkus změnil, ale nic to nemění na tom, že mi to prostě opět strašně sedlo, a i když to má své mouchy - například herecké výkony představitelů čtveřice kamarádů jsou dost rozpačité - tak mi to zde ani nějak nevadí, protože to dokonale vyvažuje krásná Kristýna Boková, kterou zde zachytili pravděpodobně na vrcholu jejího mladistvého půvabu (btw. Občanský průkaz je její nejlépe hodnocený film na ČSFD), a stejně tak její sestra Jenovéfa je zde moc sympatická, a celkově je to prostě strašná sranda, u které je ale člověku často hodně smutno - z toho, co se tady tenkrát dělo, a třeba i z toho, že to letos bude už 5 let, co Šabach odešel tam, kde skončil i chudák filmový Míťa.

Agnieszka Holland je podle mě přeceňovaná režisérka, jejíž filmy mě nikdy moc nebraly, a Šarlatán mi přišel, navzdory všem těm nadšeným chvalozpěvům a oscarové nominaci, jako veskrze standardní životopisná nuda, na které mi v posledku přišlo nejzajímavější si během nejnudnějších pasáží zjišťovat na netu, jak to bylo v Mikoláškem ve skutečnosti (protože jsem o tom člověku doteď neslyšel), a v tomto ohledu mi ten film přišel nejlepší v těch momentech, kdy tam je nejvíc ze skutečného Mikoláška, což jsou v podstatě všechny scény, kdy provádí diagnózu z moče (btw. ze všech těch záběrů na ty chcanky se mi ale chtělo dost zvracet, podobně jako mě vyloženě fyzicky bolelo sledovat, jak si Trojan kleká holými koleny na kameny), a naopak nejslabší je to podle mě tam, kde Epstein čistě fabuloval (ostatně filmy podle jeho scénářů mě taky nikdy moc nebraly). A protože moc nemusím ani samotného Trojana, tak proč já se vlastně divím, že mě Šarlatán minul? Btw. za tu scénu, v níž mladý Mikolášek umlátí koťata, jsem mu přál, aby shořel v pekle, a bylo mi už srdečně jedno, jak to s ním dopadne.

Opravdu hodně zvláštní pohádka. V dětství se mi to nelíbilo, a když jsem teď dostal chuť si to osvěžit, tak mě to neoslovilo ani teď. Ty šílené paruky a kostýmy podmořských postav, jakož celé to evokování podmořského světa a Liškova hudba, to vše mi přišlo jako strašný bizar (včetně těch podivných dialogů, v nichž si mořské bytosti nepochopitelně cynicky - vždyť je to pohádka, panebože! - utahují z lidí), navíc to působí i silně nízkorozpočtově, a - pro člověka obeznámeného s těmi lokacemi - i nevěrohodně, prostě jako přehlídka herců navlečených ve směšných v kostýmech a pohybujících se mezi Prachovskými skalami. Vadí mi tam i ta krutost, kdy král všech moří (btw. tehdy 57 letý Lukavský zde v této roli působí spíš jako dědeček tehdy 18 leté Šafránkové, než její otec) v podstatě pro zábavu potápí lodi a topí lidi jako koťata, aby jeho nezbedné dcerunky měly veteš na hraní z potopených vraků, stejně jako mi přijde hrozné, jak to dopadne se samotnou mořskou vílou (u které mě btw. překvapuje, že ve filmu nemá jméno a všichni ji oslovují jako "malou mořskou vílu"), která chuděra nechtěla víc, než poznat trochu lásky, a už jenom představa, že každý krok bolí jako bodnutí nožem do nohy (a víla si v jednu chvíli skutečně chladí krvácející nohy ve vodě!), mi přijde jako peklo na zemi, nemluvě o tom, jak to s ní v závěru dopadne. Ten film je prostě strašná depka, a podobně jako jsem už jako dítě neměl rád pohádky, kde hlavní postava oněmí, tak si i dnes prostě myslím, že Kachyňa to trochu přepísk, a pro děti to moc nebude, ale problém je nejspíš už v samotném Andersenovi, který mě nikdy neoslovil, a cestu si k němu už asi nenajdu (i když nikdy neříkej nikdy).

Film s mně osobně nesympatickým obsazením (Orozovič vůbec neumí hrát a je utrpení na něj koukat, Kubařová je zde dost nesnesitelná, Kopta s Rumlem jsou silně trapní, atd., btw. nápad obsadit do rolí dcery a matky herečky s věkovým rozdílem pouhých 15 let zní jako špatný vtip), předvídatelným a nevtipným dějem (který je navíc silně odtržený od reality - ani v nejdivočejším snu si kupříkladu nejde představit, že by moderátor počasí na konci relace pronesl "A nezapomeňte, když náhodou nebude hezky, tak si hezky udělejte sami", což je tak vrcholně trapné, až mi je hloupé to sem vypisovat) a stupidními šablonovitými postavami. Bavila mě tam jenom Emma Smetana, která si určitě tu roli mrchy užila (btw. ve filmu zazní její skvělý duet s manželem Lost and Found), jinak mě to nejen nebavilo, ale vyloženě iritovalo v podstatě vším, protože je to vylhaná fejková sračka, která se - především těmi filmovými narážkami - snaží tvářit jako něco víc než co ve skutečnosti je (jen další zcela tuctová česká romantická komedie, s krajně nepravděpodobným dějem, na kterou si člověk po pár týdnech ani nevzpomene).

Vůbec mi to nepřišlo jako komedie, vtipná tam byla akorát ta Holubová, a když se u toho člověk nemůže aspoň zasmát - což u Vejdělka zatím více či méně platilo - tak mi v podstatě odpadá důvod, proč to chtít vidět (kromě vyplnění prázdného večera), protože koukat v jeho podání na vážný film by se mi fakt nechtělo (kdybych to věděl předem) a celkově mi ten námět přijde silně nezajímavý, postavy nesympatické, a závěrečné rádoby šokující rozuzlení se mi nelíbilo, respektive ze mě nevykřesalo nějaké větší emoce, jako celý ten film, který mi přišel nejen tak nějak sterilně odtržený od reality, jak je u Vejdělka zvykem, ale též i dost nudný, a protivný svým soundtrackem.

Dokonalost! Jak mě dokumenty o přírodě obecně k smrti nudí, toto mě nadchlo. A skoro celou dobu jsem nechápal, jak mohli některé záběry natočit. Pokud člověk nemiloval veverky už předtím, tak po zhlédnutí této pecky už prostě není jiná možnost.

Podle mě nejlepší Lipského film, vedle něhož se (nejen) pozdější Tajemství hradu v Karpatech krčí ve stínu, marná sláva. To spojení dokonalého scénáře, obsazení, lokací a Švankmajera je pro mě osobně prostě neodolatelné, a ačkoli film trpí jako mnohé jiné nesnesitelně častou reprízovaností v televizi, stejně se mi ještě nestihl zprotivit. Btw. zajímalo by mě, kolik současných diváků zde dokáže identifikovat, co vlastně ten film paroduje - můj soukromý odhad je, že nějaké povědomí o tom, že kdysi existovalo nějaké brakové čtivo, kterému se říkalo rodokopsy, kleslo podle mě v podstatě na nulu - přesto si paradoxně myslím, že to nemusí člověku nijak bránit v tom, aby ho ten film dokázal i dnes pobavit, byť poučený divák si ho podle mě musí zákonitě užít víc.

Dle traileru i nekriticky nadšených chvalozpěvů po premiéře jsem čekal, že to bude větší pecka, přesto v mém případě vyloženě o zklamání asi mluvit nelze a něco do sebe to má - minimálně bych rád zmínil nádhernou barevnost všech scén, bezchybné (!) obsazení i herecké výkony, a především absolutně dokonalý soundtrack, u kterého jsem umíral blahem (byť je samozřejmě otázka, nakolik se moderní hudba typu Kill the Dandies! hodí k dobovému filmu). Sem tam mi to přišlo i hodně vtipné, ale stejně mi to nevyvážilo tu častou nudu a rozpaky z toho, co se v tom filmu děje, takže za mě nakonec spíše jen rozporuplný dojem.

Až na pár drobností jsem měl tuhle pohádku vždycky velmi rád - nikdy mi moc nesedl herec v hlavní roli prince Velena a postava královského šaška Kacafírka (resp. jeho repliky) mi vždy přišla trapná, podobně jako kostýmy kouzelných švagrů. A triková stránka musela být nepřesvědčivá snad už v době premiéry... Jinak je ale obsazení velká radost, má to velmi hezký příběh, pěknou ústřední píseň, a super lokace, takže ani navzdory nesnesitelně časté televizní reprízovanosti se mi to kupodivu ještě stále nestihlo zprotivit, a to už to znám prakticky nazpaměť. Btw. trochu mě tam zaráží podoba místnosti s tikajícími hodinami, v níž musí Velen poznat správnou Večernici, se síní času v Herzově filmu Deváté srdce - vzhledem k tomu, že jsou oba filmy ze stejného roku, by mě to skoro svádělo k domněnce o tom, že se jeden u druhého možná (?) inspiroval...