Jara.Cimrman.jr

"Vyfoť si mě." Pak má ten kapitalismus nějak vypadat. Mladí úředníci, místo aby makali na růstu DPH klepáním do klávesnice, tak na sebe dělají přes tvrzená skla ksichty, ukazují si papírky se vzkazy a hrají spolu piškvorky. Mě to hodně bavilo, ale patrně to bylo tím, že si ještě pamatuju dobu, kdy jsem býval nesmělý samotář a čekal, až ho objeví tajemná kráska. On tak sice život nefunguje, ale tentokrát jsem se trochou té neškodolibé radosti nechal dobrovolně zavalit.

"Kdyby se někdo ptal, řekněte, že se blíží záplava." Po Mojžíšovi, Abrahámovi, Johance z Arku a Bruceovi si Bůh vybral dalšího proroka. Ještěže to byl Evan a ne já. Chudák Evan totiž netušil, že jeho touha změnit svět bude samotným nejvyšším přesměrována k něčemu, co by americký kongresman rozhodně neměl dělat - k fyzické práci. A mě celkem bavila proměna politika v biblickou postavu i nešikovnost hlavního představitele, takže ani hromada moralizování mne neotrávila natolik, abych na Evanově výkonu začal hledat nějaké mouchy, žirafy nebo slony.

Jsem nechápavej jedinec, kterýmu absolutně nedochází, proč zrovna Tělo na tělo je v záplavě akčních hovadin vybráno jako ta nejkritizovanější blbost. Možná je to proto, že má áčkový obsazení a céčkovej děj, ale já nemám čas se takovými detaily zaobírat. Pro mne je totiž podstatný, že agentka Severová je holka přesně podle mýho gusta - krásná, drsná a určitě by mě ochránila, kdyby mě zase chtěl šikanovat nějakej nevychovanej třeťák.

"Čím blíže k civilizaci, tím více mostů a také automatizace." Já jsem v zemi tulipánů nikdy nebyl a ani se tam v následujících třech životech nechystám, ale z pozice diváka jsem se nechal pozvat na cestu lodí kanálem po dvou z dvanácti nizozemských provincií. Vyzkoušel jsem si jízdu na nákupy lodí, viděl jsem parní pumpu, dvougenerační hausbóty, alegorické vozy z tulipánů a ani kousek Ruuda van Nistelrooye. Škoda, že to všechno zmizí, až se mořská hladina znuděně zvedne o pár metrů.

"Vypočítal jsem, že na jistotu postupu do Kraje, bysme potřebovali dávat tak 1,08 gólu na zápas." Tak graf úměrnosti branek a bodů se Ludvovi mimořádně povedl, nejlepšího hráče inovátorsky vypočítal Excel a novinář Kachnička, kterého si boss Matějka hodlá dát na kmíně, odvedl opravdu dobrou práci. A já slibuju, že tohle bylo naposledy, co jsem se osobně nezúčastnil schůze Slavoje Houslice. Na referáty sice nedošlo, ale ta podnapilá zábava mě zmasakrovala ještě víc než pana Kroba a ten odpadl vskutku excelentně.

"Na chytání není co zlepšovat. Tam nemám slabinku." Tak to mohu potvrdit - Kája je v brance vynikající a při penaltě s roteirem ho tam umí šupnout skoro jako Beckham (https://www.youtube.com/watch?v=kGQSkals2fw). A boss Matějka je skoro stejně dobrý jako ten ... Abramovič. To je stejná liga a mě to moc baví.

"My si ty dva černochy budeme muset pořádně proklepnout. Možná zjistíme, že jeden z nich je členem ku-klux-klanu." Tak tu máme špetku rasismu a pátrání po tom, kdo nakrájel dva africké studenty. To samo o sobě žádná velká zábava není, ale "zadržení" plk. Landy při šetření v terénu kvůli nezaplaceným alimentům bylo dokonalé. Ještě lepší byl mjr. Korejs, který je snad ještě větší svině než jsem doufal. Začínám mu fandit. Jenom přitom trošku zapadlo to důležité upozornění, že na diskotékách se chodí na záchod až ve chvíli, kdy je dopito, aby to pití někdo "nedochutil". Není to sice žádná novinka, ale opakování je prý matka moudrosti, tak to určitě nezaškodí.

"Ať chcípnu, jestli lžu. - To bys za ten výslech byl už pětkrát mrtvej, debile." Tak tentokrát byl recidivista skutečně učebnicový a ještě lepší byla neschopnost Sršně, která ho díky vynikajícím hodnocením vedoucích, kteří se ho chtěli zbavit, vykopla z obvodu až na vraždy. A konfrontace "papírového čerta" mjr. Vrány s "neomylným" velitelem mjr. Korejsem mě taky pobavila. Jediný nedostatek vidím v tom, že totožnost "tajemného" Sršňova informátora byla jasná od první chvíle a tím díl přišel o překvapivou pointu.

"Každá párty má svého cvoka." A každý snobský večírek potřebuje pořádně rušivý element. Někomu by stačila ruská kapela, jinému pomalovaný slon, ale tou správnou atomovou bombou je jedinečný Hrundi V. Bakshi. Jeho taneční, střelecké, technické, ekvilibristické, instalatérské i kazišukové schopnosti jsou vysoké kvality, ale má mezi svými groteskními výstupy příliš dlouhé a nezábavné pauzy. Patrně proto mi připadal daleko humornější výkon nameteného číšníka a vrcholem byla scéna, kdy začal Michele francouzsky zpívat. To mě rozněžnilo tak, že jsem jí přál potkat někoho rozumnějšího než toho indického šaška, ale scénář byl k mým přáním hluchý.

"Já musím být vděčný okupantům, že mě dokopali k tomu, že jsem začal evidovat archív." Tak tomu říkám pozitivní přístup k životu. Miroslav Zikmund si dokázal vzít z každé doby to, co mu nabídla a představil se jako velká osobnost. Taky se mi líbilo, že přiznal, že na cestách s Hanzelkou fungovali jako obchodní zástupci Tatry. Ono taková úžasně futuristická Tatra 87 se po válce musela prodávat sama. Mně se tento dokument zkrátka líbil, ale bylo by mi příjemnější, kdyby obsahoval méně servilního poplácávání po zádech a více těch úžasných cestovatelských záběrů. Ovšem jedinečná byla chvíle, kdy si přečetl, kdo ho udával na STB: "Přikláním se teď na stranu těch, kteří tvrdili, že je lépe neznat jména těch, kterým věřili. Takže dělám za tím tečku a ... jsem zklamán."