Jara.Cimrman.jr

"Ty než se vysereš podle pravidel, tak on sejme dalšího člověka." To je sice tak trošku pravda, ale jinak je mjr. Vrána vynikající - nelže, nepodvádí, nekrade a prudí tím mjr. Korejse naprosto světově. Tentokrát navíc zabodovali kpt. Anděl vypuštěním chovného rybníka a mjr. Plíšek ukradením dítěte z pískoviště, takže já jsem si to vyšetřování zase užil.

"Takže spis bude sice odložen, hlavně že bude v řádném termínu dodán na Městské státní zastupitelství. To bude radosti." Pregnantní mjr. Vrána mne opět potěšil svými teoretickými znalostmi s nulovou praxí a šplhnul si u mne i odmlouváním mjr. Korejsovi, sklopením uší před mjr. Kozákem a zejména uplácením kolegů koblihami. I jinak mě to celkem bavilo, protože hledat vraha a nemít mrtvolu je vždycky zajímavé.

"Slepičková, hajnýho de facto jste nenašla vy, ale jeho čokl. Neměl by ten případ dělat on?" Tak detektiv Slepičková si v tomto případu svou hanlivou přezdívku Slepice naprosto zasloužila. Dokonce se vybarvila jako Zmrzlá slepice. Taky mě pobavila Frau Špiritus a znuděná hláška Only People mě dostala do kolen. Jinak bych si tentokrát policejní práci na místě činu dovolil označit za diletantskou, ohýbání trestního řádu za nepřiměřené a oddávajícího kněze, který není kněz, za cosi podivného mezi nebem a zemí.

"Opravdu chcete vyměnit tohle Prezidentské apartmá za celu předběžného zadržení?" Tak tady nám detektivové docela dlouho stříleli slepými, ale o to přeci nejde. Tentokrát se totiž musela řešit telenovela plná osobních vztahů a to mě hodně nebavilo. V případě Kájovy matky to bylo dokonce k popukání, protože ona přijelo inkognito, Káju ignorovala a dokonce se ho pokoušela setřást ze své stopy a najednou je všechno jinak? Tady scénárista upadl z jahody na hlavu a já se přiznám, že kdyby na mě čekal víc než jeden díl, tak už bych v sobě asi nenalezl sílu postavit se k Mordpartě čelem.

Země se neustále snaží dosáhnout rovnovážného stavu, kterého přitom dosáhnout nelze." Tak to byl poučný, fascinující a jedinečný pohled na fungování matičky Země. Jenže jsem si přitom připadal, jako na školní přednášce a to mi moc nevyhovovalo. Navíc se mi nelíbila hudba, občas jsem v těch barvičkách neviděl to, co jsem měl vidět a když mi při každé zmínce o smrku ukázali borovici, tak jsem se začal zabývat kacířskou myšlenkou, jestli mi nelžou i o něčem jiném. Nejsem totiž fyzik, chemik ani biolog, ale přesto najednou všechny ty bouřky, ohně a výbuchy sopek začaly dávat smysl. Tímto se omlouvám všem ostatním živočišným druhům za to, že jednou vyhynou kvůli "genialitě" člověka.

"Kolik lidí jsem zabil tím, že jsem tě nechal žít?" Hodně, ale jsou to jen nakreslení lidé, takže mi je to jedno. Já jsem prostě z druhé části nijak zvlášť nadšený nebyl, protože to střílelo, bouchalo, dýmilo, ale že by mě to nějak ohromilo, tak o tom by se dala vést obsáhlá debata v anarchistických kroužcích. Mě prostě trochu mrzí, že tentokrát jsem neobdržel žádné fórky, žádný nadhled, ale prostě prostě jenom velkou dávku akce. A ani Joker s Brunem mě nedokáží přesvědčit o tom, že někdo nechá Supermana nebo Batmana zemřít v době, kdy mu každý z nich vydělává spousty dolarů. A v takovém prostředí já nedokážu být napnutý, to si spíš občas zívnu.

"Vzrušuje se tím, že krade mužům drobné předměty a strká si je do konečníku, což ovšem není nebezpečné." Vítejte ve světě úchylů. Jeden podezřelý si strká do konečníku uříznuté varle, druhý si stolicí maluje kalhoty na hnědo a třetí je normální, úplně obyčejný německý pedofil. Tak to je přesně ten typ případu, na kterém bych chtěl stavět svou kariéru. Tentokrát je objektem vtipkování mjr. Plíšek, který nemá šetřit v ústavu, aby si ho tam nenechali, ani ve škole, aby si ho nespletli s pedofilem. Taky se mi líbil fórek s vysoko nastavenou laťkou, protože tu 2. série zatím rozhodně drží.

"Jestli se snažíte o sebevraždu, měl bych starý rodinný recept. Byla by bolestivá a pomalá." Já už jsem na pohádky poměrně velký a ani ta o oblafnutí mutantů stárnoucím netopýrem mne příliš nenadchla. Taky nejsem takový fanda comicsu, abych potřeboval neustálé vracení zloduchů do hry. Nicméně veřejná diskuze na téma Batmanovy dobroty stála za to, sluha Alfred taky občas vypustil perlu z dutiny ústní a sympatická mi byla i rošťanda Robin, takže tuto návštěvu Gothamu nepovažuju za ztrátu času.

"Dám vám takovou pokutu, že si na to budete muset vzít hypotéku." Takové výhrůžky ovšem platí pouze na slušné občany, neboť problémová chamraď ve střední Evropě za přepravu veřejnou dopravou zkrátka platit nebude. Skupinka budapešťských revizorů však sympaticky nevzdává svůj marný boj proti černým pasažérům, své osobní problémy si také řeší poměrně svérázně, ale na mé spokojené vrnění přesto nedošlo. Obrazová forma se mne totiž neustále pokoušela uspat a hudební psychedelie zase probudit - obojí v podstatě marně.

"Jako první jsme dali ženám volební právo, jako první jsme ženu zvolili soudkyní a jako první jsme ženu pověsili." Do tak vyspělé venkovské civilizace dorazila Diana, aby tady nejprve nečestně oblafla kauboje Toma a přes trochu hádek a střílení se spolu nakonec ... co asi? Jsem zkrátka přesvědčen o tom, že kdyby se Rosamunda pokusila svůj stále stejný příběh odvyprávět jako western, tak by pravděpodobně dopadl nějak takhle.