Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (6 465)

plakát

Karel Kryl v Ostravě (1990) (pořad) 

"Tu svoji Sametovou revoluci si nedejte ukrást a nedejte nám ji ukrást." Tak to nevyšlo. Samet nám ukradli, ale jelikož nebyl tak úplně pravý, tak to zase tolik nebolí. Ovšem koncerty Karla Kryla po návratu byly všechny za pět hvězd a Ostrava není výjimkou, jenže to přerušení a rozbory po třetí skladbě tomu moc neprospělo. Takže nechte Kryla zpívat si do kroku pár metrů od bordelu a nekažte mu to Mávátky, i když jsem je míval taky hodně rád. Ale to jsem ještě netušil, že Jarek a Mirek jedno jsou.

plakát

Karel Kryl - Marat ve vaně (1968) (hudební videoklip) 

"Kennedy ve voze proklíná raracha, pohřebním na voze uvidíš Palacha." Poslední veršík z Marata sice v klipu chybí, ale já cítím povinnost radovat se z toho, že se cosi z tehdejšího Karla Kryla podařilo zachovat, i když zmatek v očích publika dává jasně najevo, že Krylovo básnictví ještě nepobrali. Ale jeho slova pořád platí, takže dívej se, člověče. I já se dívám a snažím se dělat svět kolem sebe lepším, ale svatému Karlovi se nikdo nevyrovná. Zejména ne ti zmetci, kteří se po jeho zádech sametově vyšplhali k moci a pak se ho pokusili svrhnout do propadliště dějin.

plakát

Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka (1990) (hudební videoklip) 

"Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká, beránka vlku se zachtělo, bratříčku, zavírej vrátka!" Já tedy nesnáším jakékoli cizí armády na našem území a to zejména ty spojenecké. Nicméně byly tu, jsou a patrně i budou a já bych jim rád zavřel vrátka před nosem, ale nemám od nich klíč. Stejně by ty vrátka přelezli, ale o to tu nejde. Jde tu o to, že slušný občan Karel Kryl napsal a nazpíval skvělou písničku a na ten "dobový" klip se pokusím nereagovat.

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

"Můžu ti říct, že došlo ke konsensuálnímu na citech založenému neziskovému pohlavnímu styku." Chápu to, Simone - tvoje holka tě miluje, protože jsi její pasák. Jenže po příležitosti zase přišla zrada a já se musím přiznat, že toho vzpomínání na staré dobré feťácké časy bylo na můj vkus příliš. Já se zkrátka nikdy nesjíždím heroinem, v Edinburgu jsem nikdy nebyl a dokonce jsem ani neblogoval o svém prvním vyhonění, takže si troufnu napsat, že Trainspotting není nic pro mne. Na druhou stranu jsem zaznamenal pár vtipných scén, které za podpory letitých, přesto stále svěžích, vypalovaček měly něco do sebe. A Veronika s umělým pinďourem nakonec taky nebyla špatná, což rozhodně neznamená, že bych cítil potřebu nechat si prošťournout potrubí.

plakát

U2: LoveTown (1989) (koncert) 

Australská návštěva se U2 rozhodně vydařila, neboť hráli skvěle, ale to přerušování skladeb komentáři, postřehy či názory poslouchajících mě poněkud rušilo. Hudba U2 ke mě totiž promlouvá dostatečně a já k ní žádný návod na poslouchání nepotřebuju. A nepotřebuju ani skákající delfíny, ale ti byli alespoň roztomilí, tišší a nevyrušovali.

plakát

Trumbo (2015) 

"Kongres zapomíná na maličkost zvanou 1. dodatek." Jako světově proslulý filmový znalec si dovolím oznámit, že jsem jméno Dalton Trumbo dosud neslyšel a jsem si jistý, že už na něj nikdy nezapomenu. A nejde o to, že napsal nejvíc scénářů ve vaně, čímž mi byl sympatický. Mnohem víc je totiž to, že stál za svými názory na dělbu zisku a proto byl komunista. Takže já jsem taky komunista? No to je fór. Sláva demokracii. Nicméně děkuji Sněmovnímu výboru pro neamerickou činnost za to, že řádně pohonil ty čarodějnice a já jsem si mohl užít trochu toho mccarthismu. Jen ten John Wayne u mě trošku klesl, ale Kirk Douglas, Otto Preminger a zejména baseballový magor Frank King si u mě docela šplhli. A nyní mne omluvte, jdu si pustit film Vrah močálu, abych zjistil, jak to dopadá, když je nejlepší postavou filmu močál.

plakát

Vzpomínka na Karla Kryla (1995) (koncert) 

"Miła - nie przychodź na wołanie, miła - wojenka moja pani, z nią się kochać chcę, gdy w nocy się budzę." Krylova Lásko v polštině mě poměrně zaujala. Ovšem celkově to bylo s výběrem skladeb trošku slabší, protože mi chyběla nějaká pořádná satirická vypalovačka. Nohavica si totiž logicky vybral spíš ty poetické věci, aby nebylo tak okaté, že mu chybí Krylův poťouchlý úsměv. Jenže ono to patrné je, takže vyjadřuju spokojenost s tím, že odkaz slušného člověka Karla Kryla ještě žije, ale skutečnost, že ho udržuje při životě agent Mirek, mě činí poněkud zmateným.

plakát

Zlato (2016) 

"Když všichni bohatnou, každýmu je pravda u prdele." Nikdy jsem se oficiálně nestal Zlatokopem roku, takže jsem nemusel řešit, jestli někde je nebo není zlato, jestli je to zlato moje či někoho jiného a už vůbec jsem se nemusel bát toho, že mi ho někdo ukradne. Kenny s Michaelem si všechny ty vzestupy a pády užili a já si vůbec nejsem jistý tím, jestli jsem jim to přál. Nicméně vždycky přeju kus toho štěstí raději těm, kteří mají hlínu za nehtama než kravaťákům s elitními právníky v zádech. A taky mám rád, když někdo nechce prodat svůj sen. To je tak hezké. Ale já bych ho stejně prodal a pak bych si koupil jiný. Jsem prostě takový, mám rád legendy o hořícím kruhu a ještě radši mám, když mi k tomu zahrají mí oblíbení Pixies, kteří tady byli nepřeslechnutelní.

plakát

Lovci a oběti (2015) 

"50 mega. Vždyť to se snad do řiti ani nemůže vejít." Já jsem to tedy nikdy neměřil, ale snad by se to tam vejít mohlo. Jenže ono je to jedno, protože tady jde o hlavního debila Jakuba, který si "chytře" půjčil a pak začal hbitě splácet i těm, od kterých si nepůjčil. Já tedy věřím, že podobně duševně zaostalí padající do dluhových spirál existují, ale fandit jim neumím a sledovat jejich trable je pro mě utrpením. Já totiž nežiju v černobílém světě, takže nemusím být ani lovec ani oběť a rozhodně nehodlám rozdávat své sympatie zadluženému frajírkovi, kterému holky samy skáčou do postele a kamarádi naivně půjčují svou poslední hotovost. Původně mi to připadalo jako zajímavé téma, ale zpracování bylo věrohodné asi jako žádost nigerijského migranta o práci se sbíječkou v šachtě Lazy.

plakát

Gothika (2003) 

"Já jsem jediný člověk, který si nemyslí, že jsem zabila svého manžela." To je takhle jednou člověk normální a najednou ho ovládá duch a souloží s ďáblem. No já tedy úplně nevím, ale mě ta blikající světélka, potácející vybledlé postavy ani vrzající hudba do žádné strachové extáze nepřivedly. Možná bych byl spokojenější, kdyby tam bylo víc prostřihů na vtipný volejbal v psychiatrické léčebně nebo na sebevražedné chování při házení sebou samým o zeď. Jenže srandy bylo stejně málo jako napětí a obě krásky si navíc zapomněly krásu v maskérně, takže se mi jen těžko hledají pozitiva.