hameluk

Zklamání z filmu a vynikající výkon Meryl Streep. Tak bych v jedné větě shrnul Železnou lady. Umím si představit, že pro rozeného Angličana je film asi větším zážitkem, ale pro nás, zaprděné Čecháčky, kteří o Margaret Thatcherové vědí z hodin dějepisu jen to, že to byla předsedkyně vlády Velké Británie (předpokládám, že z té školy ovšem nejsou déle jak dva tři roky), to bylo vážně slabé. A víc k tomu nechci říkat. Snad jen ještě to, že bych dal jen dvě hvězdy – ta třetí je jen pro tu Meryl – jako takový malý nášup k Oscarovi.

Opravdu jsem se na něj těšil. První díl jsem před lety viděl víceméně náhodou a dodnes si pamatuju, že když jsem v noci potřeboval na záchod, zrovna moc příjemné pocity jsem při průchodu bytem nezažíval… Dvojka pro mě byla trochu zklamáním – asi jsem čekal, že to bude trochu jiné. I když paradoxně nevím v čem. A u trojky jsem se zase bál o poznání víc. Zlo zde bylo ještě reálnější, lekačky ještě lekavější a ve spojení s malými dětmi opravdu odzbrojující. Mimochodem – výjimečně nedoporučuji ke zhlédnutí kino! Myslím, že když si to pustíte sami doma, pěkně v noci na pořádné televizi a s kvalitním zvukem – zážitek z filmu (a taky po něm) bude mnohem intenzivnější…

Ač nerad, musím se přiznat, že na Školní výlet jsem šel do kina s jistými předsudky. Komentáře kolegů nejsou povětšinou příliš pozitivní a navíc jsem již předtím viděl páně Magnuskovu Pamětnici a Bastardy. A udělal jsem dobře, že jsem na něj šel! Teď totiž můžu s klidným srdcem začít sumarizovat. Takže NEDOSTATKY: zvuk filmu je z nepochopitelných důvodů opravdu velmi nekvalitní; střihu se při změně záběrů během dialogů opravdu moc nedařilo; spolehlivě šlo odhalit některé neherce (začali se usmívat, jakmile si mysleli, že už mají odehráno a kamera je nevidí); místy naprosto nelogický a dějově nezapadající střih; některé těžko uvěřitelné scény (Srstkovo „vyklidnění“ přítele Hanychové či rádoby dramatická scénu, kdy hlavní hrdinka vykašlává krev do umyvadla); naprosto neherecké umění Honzy Bendiga; holý zadek pana Fišera byl myslím opravdu zbytečný a vcelku vetchému ději by jeho absence určitě neublížila. POZITIVA: někteří herci staré generace (Zindulka, Trojan, Kostka, Navrátil, Jirásková) a jedna herečka mladší generace (Sandra Nováková – mezi mé oblíbenkyně nepatří, ale ve filmu patřila k tomu lepšímu); překvapivě se mi do hlavy vryla titulní píseň Láska je tu napořád; Tomáš Magnusek ve filmu hrál, v porovnání s ostatními jeho filmy, méně; několikrát jsem se opravdu usmál. Suma sumárum dvě hvězdy. A nic na tom nemění ani fakt, že to byl film, ve kterém jsem se na pár sekund objevil v jedné z vedlejších rolí.