GlamourCat

Umím si představit hodně lepších babic, které by to vystřihly s větším šmrncem než Meryl Streep, která byla úplně přesně jen taková, jak jsem čekala už podle plakátu. Až smutně předpovídatelná. A kromě jejího chladného hraní mi mírný diskomfort způsoboval fakt, že film se snažil vsunout myšlenku, že je DOBRÉ stát si urputně za svým (za nějakým svým "snem"), přestože tím sebe zesměšňujeme a docela sobecky otravujeme a zraňujeme svoje okolí. Ona přeci nebyla blázen, který by pravdu nesnesl! Alespoň jsem tedy nikdy neslyšela, že syfilis se dá přežít jedině v případě, že vám všichni lžou... Nakonec pravdu vlastně měl ten "zlý" novinář když řekl, že je to pošahaná ženská, které by někdo pravdu měl říct. Film byl taková oslava sebeklamu. Ale líbil se mi ten židovský malý pianista.

Nevinné občany už nezabíjet, ale pro svůj názor klidně zabiji kamaráda? Jak se brali všichni nekonečně vážně! Téměř bez špetky humoru! Ti dospělí lidé. Celý film je jakoby šlo o něco opravdu, ale opravdu strašně závažného! Až zase na klasicky pár chladných, zlých vtipů (a kino se smálo) od Iron Mana, byl tohle seriózní film s jakýmsi podivným proti-válčeným či proti-zabíjecím posláním. Což jsem absolutně nepochopila. Vytvoří se několik filmů, kde Avengers sice zachraňují, ale tu spadne budova, tu se převrátí auto (takže oběti narůstají) a potom se natočí "omluva"? Jako "promiňte diváci, že jsme zabíjeli"? Nechápala jsem celé tohle morální dilema, protože je to vlastně blbost už od začátku. Proč se to tedy celé začalo točit, když se nám pak za to musí omlouvat? A hlavně to ti idioti ani neudrželi a v závěrečných scénách zase leží na podlaze desítky mrtvých vojáků! A pro koho to bylo? Pro děti? Strašná nuda! A jak hrozně podbízivé! Všechny ty scény s mladým Spidermanem! Nelíbilo se mi NIC! Vážně nic! Příšerný Chris Evans, trapný stárnoucí Downey Jr, nesympatická (a taky už třicátnice) Scarlet Johansson. Lidem šibe! Vážně jim šibe!

Jen ten "dovolený" humor. To znamená jakoby odvážný, ale jen v rámci toho, co se všeobecně říkat může. Namísto toho, aby se proti této propagandě takovým způsobem bojovalo, je propaganda ve "vtipném" obalu. Takže, děláme si legraci ze zdravého jídla, z muslimů, z porodů doma atd atd. To jsou dovolená témata a veřejnost je zesměšňovat může. Srabi.

Určitě je to lepší než Matrix, a to ještě nemluvím o dalších filmech, které může Deadpool s přehledem překonat. Nikde není tolik líbivé kombinace násilí + moderních vtipů a hlášek. Z někoho udělat "kebab" se totiž stornuje, když u toho řeknete něco o twitteru nebo facebooku, v té chvíli to přestane být vražda a stane se z toho zábavná záležitost. Hlavně toho je třeba víc a víc, a ještě si za to platit, protože násilí na lidech je okolo tak málo.

Je hodně nefér takhle parazitovat na cizím umění, na cizí slávě a případně cizí genialitě. Vezmu nějaké klasické dílo, najdu v něm ďábelský odkaz a můžu vydat knížku a natočit film. A když to tam ani není, tak si to tam vymyslím. Vadilo mi na tom filmu skoro všechno: obsazení, to, že všechno o čem se mluví, se nám musí připomenout a znovu ukázat, jako bychom si nepamatovali co se řeklo před čtvrt hodinou. Film úplně beze smyslu.

Olga Hepnarová byla zajímavým obrazem, nebo zrcadlem doby a je to moje oblíbená "postava". Ani mi tak nevadilo, že film byl bez hudby, prakticky také beze slov, já mám umělecké filmy ráda. Vadilo mi, že byl nudný, co umělecko/psychologický film - který se tváří jako pohled do něčí duše - v žádném případě NESMÍ být. Bylo velmi náročné až nemožné se orientovat co se děje! (Kde bydlí, co dělá, s kým chodí). Zásadně mě ale naštvalo, že se minimální čas věnoval tomu, co zažívala, že byla týraná, že jí šikanovali v práci atd. K jejímu "činu" jí vedly věci co se jí staly, nenáviděla lidi a taky socialismus. Ve filmu, ve kterém se nemluví, se to musí alespoň ukázat, asi by to mělo větší smysl, než 20 scén jen toho, jak kouří. Kouří, hledí, a nic se neděje. Její rodina byla absolutně nepravděpodobná, vhodná tak nanejvýš do videoklipu, ale určitě NE do filmu, který se snaží být maximálně naturalistický a reálný. Jak se dalo očekávat, nejvíce realismu a naturalismu se týkalo erotických/lesbických scén! Herectví polské krásky bylo především ukazování prsou (jestli tedy vůbec v jejím případě jde o prsa...). Vůbec se mi nelíbilo jak hrála, její krčení ramen, kterým vyjadřovala jakoukoliv emoci, bylo úplně amatérské! Nehodila se na to, Olga Hepnarová byla inteligentní blázen, nebyla to modelka! A nakonec nebyla ani moc lesba! Sama napsala: Nejsem heterosexuální. Nejsem ani homosexuální. Jsem prostě málo sexuální. A nebyla to ani hrdinka. Musíme překonat hodinu a půl nudy, aby v posledních scénách začala pronášet hrdinské řeči a moralizovat. Byla psychopat, ne hrdinka. Neměla by nám byt sympatická, jen by měla správně odrážet společnost (byla esencí toho, jací jsou lidé) a to je na ní to zajímavé. Ona byla "zhuštěné" skoro všechno, co je na světě hnusné a zvrácené a to není sympatické, ale může to vyvolat všeljaké emoce. Jen by to chtělo schopné lidi s trošku větším obzorem než: byla to lesba, z toho bude super film. Všechny její pokusy s někým se "dát dohromady" byl jen článek toho všeho. Jen malý článek. Hledala (a nenašla) někoho, kdo by jí rozuměl a hledala mezi všemi. Bylo to zoufalé jako všechno, co se jí stalo. Je škoda dobrého námětu. Teoreticky mohl vzniknout brutální film, brutálně dobrý a zajímavý.

Žel se musím připojit tady k odpadu, depresivnější "vtipný" seriál už jsem dlouho neviděla, zoufalý! A se smutnými, unavenými herci.

Je pravda, že každé šaty, které měla Pauhofová na sobě jsou nenormálně krásné! Úžasné kabáty, klobouky, oko-potěšující krása! Jen netřeba podceňovat diváka! Když víte, že Hitler neměl rád Židy a mluvil nahlas a gestikuloval, když víte, co je to Křišťálová noc, když víte, že Goebbels kulhal a měl hodně dětí, neřekne vám to vůbec nic. Absolutně nic navíc. Film na takové téma by měl mířit na diváky, kteří jsou trošku v obraze, film by měl být víc než hodina (dvě) primitivně-bulvárního dějepisu. Chápu, že je lepší a vděčnější mířit na tu obrovskou skupinu lidí: "Aha, to jsem nevěděl", ale mírně pokročilejší člověk zůstane zase jen uražený a smutný, protože sám toho o tom ví víc, než film vůbec ukázal. A jako za svůj teenagerský idol, můžu být uražena i za Lídu Baarovou.

Vůbec to nedokážou udělat atraktivní. Přitom proti pohádkám z padesátých let, které byly tedy na pohled NĚJAKÉ, mají dneska filmaři úžasné možnosti. Na jaře už si ani nikdo nevzpomene, že to vůbec viděl. Neumí udělat ani "pokušení" pořádné, aby opravdu vzbudilo nějakou emoci. Ani čaroděj není strašidelný, nic. Atraktivita pohádky nula. A to ještě to poselství, že "knížky jsou dobré, ale občas někoho zabít je nutné."

Nemůže existovat vtip, pokud neexistují žádná pravidla a žádný děj... není ho potom na čem postavit. Nemůžete o "tom znaménku" říct v předposlední scéně, když o něm do té doby nic nevíme. Nemělo to žádnou konstrukci, žádnou kostru, věci se objevovaly a zase mizely bez příčiny (a následků). Všichni se chovali jako sjetí, včetně krále a královny a to není směšné, ale zoufalé. Nehledě na to, že mladý Polívka vůbec není tak hezký a talentovaný jako býval jeho táta a vůbec, ti mladí stojí za nic. Nejsou hezcí a ani vtipní. A masky byly vyloženě odporné.