EKLEKTIK

"Vesmírný pirát" Další "Mise na Mars", která znovu vypovídá o tom, jak je pro filmaře ta "Rudá planeta" stále atraktivní a tak "Mars útočí", aby nám opět zahrála naše stará dobrá "Hudba z Marsu".

"Musím Vás varovat, jde o hrůzné záběry." A já jsem si pořád řikal, odkud je mi ten Claus Michael Pedersen povědomej. A von je to ten kuchař Mikkel Hartmann z nákladní lodi MV Rozen, s jejíž posádkou zažil únos somálskými muslimskými piráty po kterém si změnil jméno, aby posléze vstoupil do armády kde si to své prožité trauma vybil v Afgánistánu, na úplně jiných muslimech. Ovšem mezitím se stačil rozvést s jeho starou Marií, se kterou měl dceru Kamillu, protože si chtěl vzít novou Marii, s níž má holku Figne a kluky Julia a Elliota.

"Dnes je to skoro 18 týdnů, co MV Rozen byla unesena v Indickém oceánu." Cena sedmi lidských životů: 3,3 milionu dolarů. Cena jednoho lidského života: řetízek se snubním prstenem. Přežít útok somálských pirátů: k nezaplacení. Já sice chápu, že důkaz lásky na celý život má pro jedince obrovský význam, ale ve vypjatých situacích mi prostě přehnané lpění na materiálních statcích připadá jako naprostá malichernost.

"Nevinné hlásky našich dětí, nám přinesou zázrak Vánoc." Upozornění pro zákazníky! V našem supermarketu dostanete k vašemu nákupu zdarma nakládačku. Nemohl jsem si nevšimnout, jak zde někteří kolegové uživatelé obviňují z vývoje událostí ve filmu malou Klárku. Já bych spíš obvinil Grétu, protože i když si nebyla jistá jak se má postupovat, s razancí a ohleduplností slona v porcelánu postupovala vesele dál. Nehledě na to, kde přišla k tomu svému tvrzení, že děti nelžou. Z děcek totiž nelže snad jen Kája Mařík či Mirek Dušín, takže bych si milé Grétě dovolil doporučit nějakou naučnou literaturu, například v podobě populárních románů Pinocchio nebo Dobrodružství Toma Sawyera.

"Panebože, já ještě ani nedopil." Radost, lítost, hrdost i trapnost. To jsou pocity, které se mě zmocnily při sledování tohoto filmu, jdoucím ruku v ruce s komedií "Do naha!". Jeho děj má však daleko větší přesah a svým způsobem jde o životopis Marka Ashtona, aktivisty bojujícího za práva homosexuálů, jenže i člena Komunistické strany Velké Británie, který stejně jako tento snímek vypovídá o tom, že ti první to mají těžší, než ti druzí, kteří to mají těžší, než ti třetí a tak dále a tak dále.

"Zprávy, které může číst každý, ale nikdo jim neporozumí, pokud nemá klíč." Tak mám takový pocit, jestli jsem při sledování Alana Turinga neviděl i velvyslance Spocka, jelikož nikdy nemůžeme dělat to, co nám dělá dobře, ale to, co je logické, nebo Sheldona Coopera, protože mrkev je oranžová a hrášek je zelený. Nesmí se dotýkat. Ovšem nejsilnějším zážitkem pro mě bylo, když se začaly otáčet Christopherovi převody a rotory, stejně jako zjištění, že hlavní hrdina neměl rád muže, nýbrž stroje. A co vy, taky máte rádi stroje?

"Nikdo si nemyslí, že na to má, tak není důvod se bát." Přestože to není Velká nádhera, tak je to velká nádhera, či přímo audiovizuální nádhera a s její myšlenkou, že pro umělce je jejich nadání zároveň prokletí, mohu jen souhlasit. Zvláště pak pro hudebníky s absolutním hudebním sluchem třetího stupně, kteří skládají různé melodie třeba na louce s krávami, nebo v obchodě s kukačkami.

"Co se vám na ní tolik líbí?" Obávám se, že toto není můj šálek čaje a i když je to komedie, pro mě to byla spíš tragédie.

"Tohle si nechám líbit." Vyzdvihovat tady úžasnou vizuální stránku filmu, bude nošení dříví do lesa. Ta by ostatně měla být v dnešní době, jejíž technologie předstihla lidskou fantazii, naprostou samozřejmostí. Vyzdvihovat tady samotný příběh filmu, bude nošení sov do Atén. Ten by ostatně měl být již všem notoricky známý s naprostou samozřejmostí. Co by se tady naopak vyzdvihnout dalo, je jeho poselství o přirozeném chování, které by se nemělo měnit jen pro to, že někomu připadá nepřirozené.

"Vzpomínám si." Staré Klingonské přísloví praví, že pomsta je pokrm který se nejlépe podává za studena. Ale tohle byla úplná Klingonská zmrzlina s příchutí rafinovanější než cukr, chladnokrevnější než ještěr a cyničtější než funebrák. Dobře to ten "šílený" Max vymyslel.