Aleee89

Jediné pozitivum toho filmu je hudba, při výčtu negativ ani nevím, kde začít. Tak třeba postavy. On docela ujde, ona je šíleně nudná, pitomá, naivní a nesympatická. A nehezká. Snímek vrství jedno klišé za druhým. Zápletka? Ehm. Sex, helikoptéra, sex, letadlo, sex... Nebo to bylo naopak? Zpočátku telenovela, kterou snad nikdo nemohl myslet vážně, poté červená knihovna, ke konci se to aspoň trochu hne. Ale jako celek je Padesát odstínů šedi zoufale prázdný snímek, který vás sem tam svou trapností rozesměje, sem tam nutí kroutit hlavou, ale to je asi tak všechno.

Nic zázračného to není, ale jinak je to vlastně vcelku příjemný film, který notně připomíná asi deset let starý kus Lepší pozdě nežli později, také s Diane Keaton v hlavní roli. Tu mám celkem ráda a musím říct, že trochu diblíkovské postarší ženy řešící vztahové problémy jí sedí. Douglasův morous byl kouzelný. Je to předvídatelné, sem tam je tu nějaké to klišé, ale na zpříjemnění dne s nemocí v posteli je to myslím ideální.

Ten film má žánrové předpoklady, díky nimž mě filmy většinou baví. Soudní drama, rodinné drama... Výborné herecké výkony jsou tu také - zvláště na Roberta Downeyho Jr. je radost se dívat. Jako na chlapa i jako na herce. To, že se snímek možná trochu okatě snaží brnkat na oscarovou strunu, mi nějak nevadí. Já se bavila a dojala, u mě emoce fungovaly naplno, proto nemám důvod hodnotit níž.

O Zmizelé se mluvilo více než hodně. A právem. Originální cynická vztahovka brnkající na temné struny. Hutná atmosféra, když se do toho opravdu ponoříte, tak zábavná hra s divákem. Vypravěči, kterým nelze věřit. Zvraty a absurdity takové, že máte po zhlédnutí chuť pustit si to ještě jednou, abyste tentokrát při dívání se byli trochu napřed a objevili snad něco více...

Kniha, když mi o ní vyprávěla kamarádka, vypadala tak slibně. Trailer, který jsem viděla v kině, dokázal nalákat. Jenže snímek sám očekávání bohužel absolutně nenaplnil. Necítila jsem vůbec, ale vůbec žádné emoce, stejně jako hrdinové příběhu. Celé to tak nějak rychle uplynulo, a nezanechalo to ve mně skoro nic. A přitom zrovna já nejsem z těch, kteří, aby si užili film, potřebují hromadu akce a efektů.

Skoro bych nevěřila, že od Němců může do kin přijít komedie, která dá zapomenout na všechny krávoviny typu Holky a kluci, kteří to chtěj. Už trailer sliboval parádní jízdu. Zpočátku to sice vypadalo, že se předpoklad naplnit nepodaří, ale pak se všechno rozjelo, snímek dávkoval vtipy, které nebyly trapné a klišoidní, s kadencí jaksepatří... Postavy sympatické, zábava na dvě hodiny zaručena. Je to pozitivní, vypnete u toho a oprostíte se od všedních starostí.

Lepší čtyři hvězdy. Chlapectví jsem nějakou dobu odkládala a teď vůbec nechápu proč. Dostalo mě, o čemž svědčí třeba to, že jsem se na něj bez jediné pauzy dokázala dívat dlouho do noci. Jindy u filmů usínám a jen málokterý mě dokáže neuspat. Bylo to skvělé a když člověk pomyslí na metodu natáčení, je to ještě lepší. Příběh tak nějak poklidně plyne, zdánlivě bez krkolomných dějových zvratů, ale přece je to napínavé až až. Ta civilnost a atmosféra, kdy režisér vůbec netlačí na pilu, je dechberoucí. Myslím, že snímek mohl lehce sklouznout k nudě, ale nestalo se tak. Naštěstí. (Už končím, stejně nenacházím slova, která by mé pocity plně vyjádřila... Možná ještě - chybí velké činy, velcí hrdinové, velké dějové zvraty, a přece to funguje a je to velký film.)

Živě si pamatuji, když mě Památkáři zaujali v kině, kde jsem viděla trailer. Potom se ale vyrojily ne úplně příznivé recenze a nakonec jsem je viděla s ročním zpožděním. Nebýt konce, který do příběhu vnesl trochu emocí, dala bych recenzím za pravdu. K partě nehrdinů se jakýkoliv vztah hledá velice těžce, takže i když někteří z nich v průběhu děje zemřou, nepohne to s vámi. Taky není ojedinělé, když nechápete, proč to vlastně všechno dělají. Film s divákem totiž příliš nekomunikuje, nerozumíte motivacím postav, návaznosti scén. A je to škoda, protože tohle mělo sakra velký potenciál. Divím se, že jej zabil zrovna George Clooney. Ale abych jen nehanila - chválím za osvětu, osobně jsem o existenci podobné party nadšenců pro umění neměla ani potuchy.

Nové filmy Woody Allena jsou jiné, a přesto mě docela bavívaly. Nečekala jsem však, že brzy přijde jeden, který mi skoro bude lézt na nervy. Kouzlo měsíčního svitu. Ano, pořád tu najdete prvky, které dělají Allena Allenem, ale ty přebíjí nuda, zápletka postavená na hlavu, snažící se křečovitě jít ve šlépějích (žánrových) předpokladů, konec, který musí naplnit divákova očekávání, čímž se stává divným a překotným... Bohužel, snímek nezachránil ani můj oblíbenec Colin Firth.

Po nedobrých recenzích se mi do kina moc nechtělo, ale nakonec jsme vyrazili a já se při tom všem docela dobře bavila. Snímek je to pro kino jak dělaný - akce, okázalost až nabubřelost, úchvatný vizuál... Příběh pokulhává, ale pokud to víte dopředu a jste s tím smířeni, nemůžete být zklamáni. A když se zamyslíte, najdete tu vedle té vší akce, vtípků a připitomělých zápletek taky skryté poselství.