Ainy

Můžu říct, že mě to nijak neohromilo, ale ani neurazilo. Trochu to jeli na sílu. Jako by jim chyběl dech, ale co čekat, když on ten dech zřejmě chyběl i spisovatelce. Konec se dvěma sněžícími těžítky, mírně řečeno, rozpačitý. Snad jen díky Ianovi a Jamesi Cosmovi měl tento planý kousek alespoň nějakou zajímavou příchuť. Dětem se to ale pravděpodobně líbit bude. Strašidlácké a dětsky napínavé.

Při ranní kávičce a u domácích, dnes obzvlášť vypečených, koláčků velmi příjemná procházka zemí více jak stotisíce jezer. Dokážu si tam představit dlouhou dovolenou, ale žít bych tam nemohla. Je to rozlehlá, nádherná ... samota a já jsem i člověk společenský. Celé je to zpestřeno pocitovou hudbou finské folkové hudebnice Veery.

Varování: tento komentář může obsahovat stopové množství spoilerů. Konec varování. Film absolutně bez nápadu, bez děje za zbytečně vyhozené prachy! Těšila jsem se po dlouhé době do kina a čekalo mě neuvěřitelné zklamání. Co to, doháje, bylo?? Dívat se, jak se v jednom kuse masakrují? Dívat se, jak vraždí děti, jak jim drží u hlav kvéry, jak je mlátí, dívat se jak děti vraždí jiné, to je podle všech v pořádku? Už tak žijeme v dost šílené době a tvůrci se sníží k brutálnostem v hlavních rolích - děti?? V rámci celé x-menovské série obrovský propad dolů. Eviduji jeden světlý moment, který mě fakt pobavil. Je na úplném závěru. U něj se mi celkem okamžitě vybavil Fantozzi na kole ve chvíli, kdy si šlehnul kokteil Metadrínu, sympamínu, aspirínu, kokaínu, heroínu, feferónky, františkánky. Někdy v první třetině projekce jsem si řekla, že víc jak tři hvězdy nedám, ale ke konci už to bylo zoufalství. Jednoznačný odpad, sorry jako ...

Můj spolehlivý, pohádkový barometr si uprostřed filmu vytáhl mobil a začal si hrát hru, takže tím je řečeno vše. Pohádka, která by měla zaujmout hlavně děti, zklamala. Já nemůžu říct, že by mě to nebavilo vůbec. Třeba kostýmy a masky byly opravdu velmi povedené. Bylo cítit, že se herci do svých rolí docela dobře obuli, jenomže mně to nestačilo. Nevím, jestli se ještě někdy objeví něco českého, ze kterého bych si sedla na zadek.

Přiznávám, že jsem u toho večer usla, což na druhou stranu kvituji. O to horší by pro mě bylo, kdybych to dokoukala do konce a stoprocentně se ujistila, že jsem promarnila čas, který jsem mohla věnovat regeneraci mozkových buněk. Někdy to do konce dám, ale to spíše ze zvědavosti, jestli byla nebo nebyla chyba před koncem usnout. Nebavilo mě to. Myslela jsem si, kdovíjaká to nebude herní pecka budoucnosti, plná akce a zvratů ... místo toho jsem dostala nudu a samé kuchání mutantních zvířátek. Ohodnotím, až to dám celé a třeba změním názor i komentář.

Doufám, že ke mně taky přijde moje šéfová v utajení a já dostanu nové auto a proplacenou dovolenou na Hawai! ;-)

Vždycky u toho řvu. Vždycky.

Takové syrové, hodně realistické drama bez všech těch výpravných serepetiček okolo, bez akčních honiček a zběsilého střihu. Dá se říct, že stříhali minimálně. V jednom z obrazů se například odehrávalo neskutečně akční skoro dvouminutové uklízení ze stolu a mytí nádobí! Až pak se teprve objevil hombre se zajatcem. Konec otevřený - neotevřený, něco mezi tím. Jednoho samozřejmě trkne, jakouže pointu nám připravili, ale přece jen bych uvítala nějaké zakončení. Třeba jak dopadl mladý, mexický pašerák? Tim Roth ovšem skvělý. Zvažuji tři hvězdy, ale za reálnost jednu přidávám. Je to holt jiný styl, než na jaký jsem zvyklá.

Ke knihám Terryho Pratchetta se nějak stále nemůžu dokopat, ale Zaslaná pošta už byla druhým filmem, který jsem na motivy jeho knih viděla. Začínám být docela zvědavá, jak jsou napsány a jak moc se film s předlohou odlišují. Některé pasáže, hlavně teda v první části, tak trošku koketovaly s hororem a upířinou, na druhou stranu některé zas tak trochu nudily. Musím však uznat, že jako celek to působilo jako unikátní, zábavná podívaná. A to hlavně díky tolik specifickému britskému humoru a brilantním hereckým výkonům. Vychutnávala jsem si vyšperkované kostýmy a ten nápad! satirického pohledu na dnešní svět plný internetů a mobilů, protože kdo z nás dostal naposledy od někoho obyčejný dopis? Nepočítám bankovní výpisy a úřední obálky. Jaké to je, vzpomeneme si?

Na filmu jsem byla kdysi v kině a dnes jsem se po osvěžení paměti rozhodla napsat komentář. S knižní předlohou se rozhodně srovnat nedá. Ano, snažili se do něj vměstnat množství hlášek, které mě v knize naprosto rozsekaly, ale tady neměly valný efekt. Nebylo to ono. Nechci úplně tvrdit, že jsem se nudila, ale asi si místo opětovné projekce dám raději znovu rande s knihou.