Ragdoll

Protentokrát nebyla změna režiséra žádným velkým přínosem pro ságu, tohle je jeden z těch opravdu slabších Fincherových kousků. Chybělo mi zde to původní napětí, ta strašidelná atmosféra, která byla pro dřívější Vetřelce charakteristická a pokud ji někdo vymaže, zničí tím celou podstatu hororového sci-fi. Opět se počet monster snížil na jednoho, ale pokusit se soupeřit s kvalitou jedničky je o hubu, není možné vícekrát natočit něco tak brilantního a jelikož má David daleko jiný režijní styl než Ridley, tak prostě nemohl dosáhnout stejného úspěchu. Ovšem Ripleyová s možností vypěstovat si vlastního vetřelce byl dobrý nápad a celkově to nebyla taková katastrofa, jen s porovnáním s předchozími díly to tak může vyznít. 65%.

Vetřelec ve vrcholné formě, na špici svého úspěšného putování vesmírem. James Cameron ubral trochu strašidelné atmosféry a přidal hollywoodské střílecí akční scény a bitvy, stejně jako přidal nějaké to monstrum navíc. Jediným reálným konkurentem by s přimhouřenýma očima mohla být hororová jednička, ale pro mě jsou prdele-kopající mariňáci mnohem lepší sousto než hrstka vystrašených civilních trosečníků. Už od první chvíle, kdy se akce zjeví na plátně a my vidíme toho prvního prťavýho ítýho vyrvat se z lidských útrob, je to jedna brutální přestřelka za druhou a jednotlivá úmrtí těchto nemilosrdných válečníků nás prostě nenechávají usnout na vavřínech. Všichni herci patří do mých oblíbených a já naprosto žeru každý jejich hlasový či pohybový projev (nechtěl bych nasrat Vasquezovou :) a znovu mě nějaký film pohltil natolik, že se stal jeden z těch vyvolených, které mají to privilegium zařadit se do mé osobní Top15. 100%.

Trochu přehnané, příliš groteskní a násilné zobrazení mladistvých delikventů na mě nezapůsobilo tolik, jak by správné psychologické drama mělo. Kubrick umí, ale mezi moje oblíbené režiséry nikdy patřit nebude, jeho snímky mi přijdou příliš rozvláčné bez nějakého smysluplnějšího děje (vyjma Shining). Malcolm se do hlavní role hodil perfektně a vlastně jako jediný snímek táhl, bez něj by to bylo tak na dvě hvězdy. Příběh mě tedy neoslovil a v dvouhodinovém zpracování se jeho nudnost ještě znásobila. Omlouvám se fanouškům za zneuctění jejich antinásilného veledíla, bohužel přetvářku konat nehodlám.

Sci-fi neholduji a pokud mohu, tak se mu vyhýbám. Jenže neshlédnout tuto legendu by byl zločin a tak jsem po dlouhé době odolávání konečně film stáhnul, nahodil titule a sluchátka a pozorně koukal. A doteď zůstává tím nejlepším hororem, jaký jsem kdy viděl. Atmosféra by se dala krájet, strašidelností a bojácností tvůrci neplýtvali ani náhodou. I vizuálními triky se film dokáže vyrovnat těm dnešním, některé bez problémů předčí (i po třiceti letech vypadá postava Vetřelce velmi realisticky). Ridley Scott zvládl něco, co jen tak někdo nezopakuje (jen finální scéna s monstrem v kokpitu nastavila laťku nedosažitelně vysoko).

Příběh zůstává stejně klišoidní a neoriginální jako v předchozím díle, ale v tomto případě je jeho provedení o mnoho lepší. Boxer z jedničky se absolutně nemůže rovnat zdejšímu záporákovi a soubojů je o dost více s lepší choreografií a nábojem. Není to žádný oscarový trhák, jenže já, jakožto fanoušek podobných bojových filmů bez hlavy a paty se prostě neobejdu bez maximálního nadšení. Jak už jsem jednou napsal, snímky z vězeňského prostředí mě pobaví vždy a pokud mají bitkovní kontext, není co řešit.

Toma Cruise moc v lásce nemám, většinou mi na plátně dost vadí, ale tady to kupodivu funguje. Ken Watanabe je ovšem pravý mistr, všechna jeho vystoupení končí aplausem a zde se s Tomem krásně doplňují, radost pohledět. Miluji válečné filmy (spíše ty ze starší doby než z druhé světové války) a tenhle je hned po Statečném Srdci můj nejoblíbenější. Opravdu mě to vzalo, protože filmů, u kterých se člověk rozpláče moc není a kde ano, tam jde krásně vidět pravý záměr filmu, jímž nějaký hlubší smysl pochopení, že diskriminace a tyranie, která tomuto světu bohužel vládne, je naprosto zbytečná a krutá. Srdcovka.

Typická rodinná komedie, u které nesmím chybět žádný rok a která je svou nevinností a dětskou naivitou přesně to pravé, s čím si o chladném a nevlídném Vánočním večeru vlezete do postele a zapomenete na všechny starosti a problémy. Příběh je velmi prostý a v tom spočívá jeho pravé kouzlo, jde jen o happyend pohádku o neschopných lupičích a malém klukovi, kde jsou jakékoliv násilné (reálné) scény důrazně vyškrtnuty. Všechny pasti jsou samozřejmě dosti předvídatelné a hloupé, ale právě to je hlavní účel, tudíž čím jich je více, tím lépe a člověk s radostí přehlédne všechny podobné nedostatky. A přeci, už jen samotná scéna s videem a donašečem pizzy si zaslouží pět hvězdiček!

Bezchybná přehlídka toho nejlepšího z nejlepšího. Jak jinak, Al Pacino a Sean Penn své role opět ztvárnili obdivuhodně a Palmovo originální pojetí gangsterského žánru je k nezaplacení. Jako u Kmotra, Tenkrát v Americe či Mafiánů jsem byl spokojen naprosto se vším, kritika zde nenajde žádnou oporu. Nemá smysl rozepisovat něco, s čím už jsou stejně všichni obeznámeni: další film z řady těch výjimečných, který doporučuji všem vyznavačům kinematografického světa.

V jednoduchosti je krása, takže tuctový příběh a béčkový scénář dokonale odpovídá termínu popracovní oddychovka. Bylo jasné, jak film skončí ještě předtím, než pořádně začal, ale stejně se na to pěkně kouká, když není nálada na nějaké složité drama, u kterého se musí trochu používat mozek. Tady nevadí, jestli vidíte film celý nebo jen závěrečný souboj, výsledek zůstává stejný. Sympaťák Wesley vs Velká Tlama Ving je zápas, na který se dobře kouká, protože u fanouška boxu nemůže být reakce jiná než pozitivní.

Robert De Niro si svou mafiánskou reputaci nepošpinil ani omylem, spíše jí ještě upevnil a dokázal, že do těchto rolí se hodí bezpodmínečně on. Opět s Pescim podává brilantní herecký výkon, který spolu s vynikajícím Liottou odpovídá na otázku, proč se točí podobné filmy. Popravdě celá éra výborných gangsterek odstartovala Kmotrem a skončila právě Mafiány, protože dnes už nic takového nevzniká. Je to ovšem velká škoda, radši bych toto hltal každý den než abych koukal na ty moderní odporné hollywoodské odpady, kterých je na světě bohužel poměrně mnoho. Tohle je neodfláknutá práce a v tom je Scorcese prostě machr.