pipapa

Velmi poutavé a obsahově dostačující zpracování jedné dlouhé, důležité a spletité části evropských dějin. Zpopularizované pro laické obecenstvo, kdo by chtěl proniknout do stejné problematiky hlouběji/odborně, určitě k tomu najde řadu jiných dokumentárních/vědeckých děl, filmových, a hlavně knižních...Jediná výtka k tomuto povedenému dokumentu je, jako u mnoha dalších hraných i dokumentárních filmů, opět otřesný hudební doprovod, často uši-trhající a rušící mluvený komentář.

Poprvé jsem to nedokoukala. Za nějaký čas jsem se donutila a málem jsem u toho povyrostla. Bože, to byla nuda a ještě k tomu naivní a přiblblá. Jenom blbec nebo namyšlenec může re-mejkovat něco, co re-mejkovat nelze. Důležité a neodmyslitelné/přirozené atributy japonského filmu (prostředí, výprava, silně akcentovaná mluva, mentalita, hudba, způsob herectví apod.) v evropském re-mejku zákonitě zmizí a re-mejk pak vypadá oproti originálu jako vysušená treska, úplně bez chuti...Leonemu asi chyběl nápad, tak se prostě rozhodl, že zkusí zabodovat re-mejkem japonské klasiky. A opravdu zabodoval u mnoha diváků se sníženou rozlišovací schopností...Snad jen Mifune a Bronson mají opravdové přirozené charizma tvrdých mužů, ostatní, včetně Eastwooda,- divadlo. A takováhle divadla mě ale vůbec neberou!

Herzog pojal "tajuplný" příběh zanedbaného a snad i duševně nemocného chlapce spíše jako hraný dokument a to se mu vůbec nepovedlo - film je pomalý, strnulý, totálně neakční, děj je až příliš jednoduchý, přímočarý, nezábavný. Přitom takováto látka nabízí filmařům bohaté možnosti zpracování. Herzog se ale nemínil pravděpodobně více obtěžovat nebo se neuměl/nechtěl vymanit ze svého stylu, který opravdu není můj šálek čaje. Zajímavé herectví hlavního představitele a několika postaviček, skákajících kolem něho. Naopak Brigitte Mira je zde zbytečná, nevyužitá...Velmi zajímavý a postavu Kaspara Hausera osvětlující odkaz v diskuzi od uživatele mm13.

Zdlouhavý a občas nezábavný propletenec světa dětí i dospělých a školy, jako hlavním "jevištěm" dění. Jiřinu Švorcovou bych tu ráda viděla ve větší roli, např.ředitelky školy, ale v té době byla pravděpodobně na vrcholu svojí politické angažovanosti a velké role se už nevešly do nabitého programu. Škoda!

Ukázka zlatých časů ČSSR je zde, bohužel, spíchnutá velmi horkou jehlou. Zacházení se slepicí ve třídě není zrovna k smíchu a korunu všemu nasadil pak sám pan učitel, který, ve snaze slepici osvobodit, ji vyhodil ca.ze 3.patra školy - jestli nejsem úplně blbá, tak slepice nelétá/nemůže létat jako pták, proto nám pan režisér už raději neukázal, jak slepice dopadla...Michael Dymek tady už moc hezky povyrostl.

Novou vlnu 60.let nesnáším, až na ojedinělé vyjímky. Byla/je spíše politickým fenoménem než opravdovým uměleckým přínosem. Většina děl této "vlny" jsou nekoukatelné, otravné slátaniny, kde některé byly právem "zakázány", jako i některé filmy, nepatřící do této "vlny", nikoli z hlediska politického, ale z hlediska uměleckého jako úpadkové, nesmyslné a pofidérní...Otíkova snaha-také-o "novou vlnu" je toho dalším důkazem. Bujná fantazie, zvláště ta dětská, která navíc překračuje hranici do světa dospělých, je velice ošemetné téma pro film a mě opravdu bujná fantazie/fantasmagorie, která činí všechno tak nekonkrétní, zmatené a rozplzlé, moc nebere, ani literárně, ani filmově. Unylý "blázinec", viděný přes barevná sklíčka...Trefný komentář: Skip

Česká "Ilse Koch" mučednicí? Tady nejde vůbec o úroveń filmu po filmové stránce, ale pouze a jen o další špinavou politickou propagandu, odvádějící opět pozornost od svinstev "demokratů" a jejich vše-a-všechny-ničící politiky, konzumu. Ta vaše opěvovaná mučednice se angažovala ve vysoké politice za účelem konspirace proti státu, změny režimu, a to i za cenu nejvyšší - války! Tohle nebyla milující žena, matka, ochránkyně života, to byla chladnokrevná "demokratka". Jedinou a nejvyšší prioritou Západu bylo po celých ca.40let zničit Východní blok, a to za každou cenu. Na ozbrojený konflikt nenašli, zaplat´bůh, odvahu, vědeli totiž moc dobře, že s bývalým SSSR, a dnes Ruskem, nejsou žádné žerty a že by si tím mohli řádně pocuchat fasádu, ne-li se úplně zničit. Proto hledali všemožné způsoby, jak podrývat a rozvracet soc.země zvenku i zevnitř. Ta vaše oslavenkyně patřila do té druhé skupiny, o to hůř, angažovala se pouze pro sebe a pro své kumpány-kapitalisty, proti lidu, v té době ještě minimálně zviklaného západní propagandou, proti státu, proti pokroku. Slovo "demokracie" má ve spojení s kapitalismem vždy jiný, lživý, krycí význam, je zcela zprofanované a bez obsahu a hned za ním slova jako "svoboda", "láska"apod. Současní fašisté si uzurpovali právo na tato slova totálně a úspěšně jimi kryjí sebe(nazývají se demokraté) i svoji politiku(tu nazývají svobodou, láskou, demokracií apod.), ale která se pravým jménem nazývá konzum neboli fašismus jako normalita. A stane-li se něco normalitou, průměrní občané tady končí, neb nemají ani tu nejmenší šanci zjistit/poznat/vidět, o co tu vlastně jde, a jde tu opravdu o hodně - o nejrozsáhlejší/ nejkomplexnější zotročení lidstva v dějinách. Příklad? Supermarkety narvané jedovatými potravinami se staly běžnou normalitou, a proto to už nikoho nevzrušuje a lidé se vlastně tráví dobrovolně, plynové komory zatím nejsou potřeba. Ale časem se např. stane normalitou i likvidace lidí, kteří zatěžují státní kasu, starých, nemocných, handicapovaných apod. a plynové komory či ještě důmyslnější zařízení se opět začnou stavět... Prostě svět bude vypadat tak, jak to chtějí průměrní občané, protože ti mají v těch svých "demokratických" volbách hlavní slovo, a je jim celkem šumafuk, že ten, koho zvolili, s nimi pak zatočí podle svého. Příště si zvolí toho druhého, třetího, který jim lépe namaže med kolem huby, a vůbec nepřemýšlí, že šlapou stále dokola z bláta do louže. A to je ta vaše celá slavná "demokracie"...Já mám velmi ráda stará lidová moudra/přísloví, a tady platí "Kdo chce kam, pomozme mu tam".

Felix v jediné své hlavní roli, v roli nevrlého stárnoucího svůdce - ale raději ho mám v těch mnoha menších "vrlejších" rolích. Bývalý manžel mé vzdálené tety, herečky Libuše Sobotové, se kterou jsem se několikrát setkala na různých rodinných oslavách, když jsem byla velice malá a ona už postarší dáma. Příbuzenstvo jí jmenovalo Liba. Zde v biografii Felixe le Breux je mylně uvedena pod příjmením Sobotková.

Plejáda našich super-herců stejně nevýrazná jako samotný nevýrazný a totálně plochý film. Obsazení Zagorové do role šantánové zpěvačky je úplně scestné.

Velmi zdařilá studie psychopatie, zde pravděpodobně získané vlivem velmi traumatizujícího zážitku. Psychopat jde za svým cílem tzv. přes mrtvoly, včetně těch, kteří ho milují. Je k tomu vybaven např. bohatými a geniálně zvládanými "podvodnými divadelními výstupy" = pravdou je přesný opak toho, co vám v danou chvíli předvádí/hraje/říká. Pokud se mu ale do cesty připletou lidé, kteří do jeho plánů nezapadnou, může se "domeček z karet" dříve či později rychle sesypat. I smířlivý návrat pana Kufalta do vězení je typickým symptomem psychopatie = psychopat se totiž dokáže velmi rychle a bez problémů přizpůsobit jakémukoli prostředí a využít/zneužít jej ve svůj prospěch/v příjemnější pobyt(např.právě ve vězení).