Poslední růže od Casanovy

Co růže, ale jmelí...! Omluvte, Giacomo, neoriginální pokus o vtip z české kotliny. Opravdu je to jen žert, protože ač růže nepatří mezi moje nejoblíbenější květiny, tak i ta poslední od vás voní mnohem víc než orchidej z rukou někoho, kdo se neumí těšit z krás života. A vy tohle moc dobře víte, že? Inu, zase se vám to podařilo, protože vaše zraky dohlédnou pod utažené korzety i moderní kostýmky a vaše uši proniknou za všechna hrdá slova a odhalí jednoduchou pravdu: že jsme pořád stejné a bez ohledu na století, v němž žijeme, toužíme bojovat, vzdávat se, dávat a dostávat stejně jako kdykoli předtím. Tu poslední růži od vás budu s úctou opatrovat. Jsem si jistá, že neuvadne. (30.11.2007)

Je to taková jemně lechtivá komedie zabalená do mnohomluvných konverzací, které jsou ale přitom na jedno brdo. Příběh o tom, jak mladá vévodkyně Valdštejnová za souhlasu svého manžela zkouší, co je pravdy na Casanovově svůdcovském umění a podlehne až tomu, co Casanova nadiktuje do dopisu Františku Adamu Valdštejnovi... Film by postrádal prakticky všechno, kdyby nebylo výborných výkonů Felixe le Breux, Mileny Dvorské a Bohuše Záhorského. Málem jsem nepoznal Libuši Havelkovou. (11.10.2014)

"Slyšel jsem, že ženy dovedou být moudré nezávisle na věku, zatímco mužům není jakýkoliv věk platný."                            Film, který nemá slabší místa, dialogy jsou svěží a vtipné, co slovo, to skvost. Skvělá režie Václava Kršky, velice dobře napsané a zahrané postavy. Bylo to právě takhle? Byla Casanova opravdu takový? Čerta starého, koho to zajímá?! Dala bych víc než 200 zlatých za jeden večer strávený s Felixem le Breuxem, kdyby to režíroval Václav Krška!! námět a scénář: František Daniel a František A. Dvořák.                                                                                                                                       "Výčitky svědomí přece nikdy ničemu nezabránily, protože přicházejí, až když je po všem." (15.10.2014)

Půvabný snímek, který je vzorovou ukázkou jemné historické konverzační komedie. Vynikající byl už nápad využít postavu slavného duchcovského bibliotekáře, podařilo se napsat velmi obratný scénář, obsadit výborné herce, kteří to pak také výborně zahráli. Skvělý je samotný představitel hlavní role Felix le Breux, jinak vlastně docela mezi širší veřejností neznámý herec, přesný je Záhorský, příjemně překvapil Vladimír Brabec a Milena Dvorská v hlavní ženské roli byla minimálně okouzlující. Vznikl originální snímek, ke kterému je možno se vracet. Nejlépe tak ještě za zimních večerů u planoucího krbu, to by pak byl divácký požitek dokonalý. (20.05.2009)

Tento film může oslovit jen ty, kdož něco podobného zažili, nebo o tom alespoň sní. Ostatní to asi budou považovat za mrhání časem, žvatlání a zbytečnost. My jež jsme zažili, víme, že nic není předem dané, každou ženu lze získat, ale nikdy není docela naše. Vždy je za dveřmi nějaký další Casanova, stejně jako z nás Casanova vyprchá, jakmile obujeme pohodlné domácí přezůvky. To budou ta odvěká tajemství přírody. A mladé srdce pod stárnoucí tváří se jich jen obtížně vzdává. Ovládnutím jednoduché matematiky na balení žen se však člověk nestává znalcem života. Život sám přijde až tehdy, kdy se to Životu samotnému nejlépe hodí...80% (21.06.2012)