Režie:
David MrnkaKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Ayelet Zurer, Robert Gant, Daniel Rchichev, Karina Rchichev, Taťjana Medvecká, Vica Kerekes, Igor Orozovič, Jaromír Dulava, Marián Mitaš, Vladimír Javorský (více)Obsahy(1)
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)
(více)Videa (3)
Recenze (363)
Bilologická robocopka Milada Horáková dělá celý film jen dvě věci. Buď je chytrá jako rádio nebo teatrálně trpí. A tím to končí. Jinak od se od ní ale divák nedočká žádné opravdové emoce nebo lidské slabiny. Kdyby do hlavní role obsadili pytel cementu, vyšlo by to na stejno. Opravdu nevím, co vedlo Davida Mrnku, který před tím nic nenatočil ani nenapsal, k přesvědčení, že on na to má. Bohužel se ukázalo, že nemá. Je to smutné, protože je z Milady cítit, že Mrnkovi na filmu opravdu záleželo, ale tohle je velké sousto i pro zkušeného a kvalitního režiséra. Na Miladě je nádherně vidět, že i když je plno technických složek filmu na vysoké úrovni, scenáristicky i režijně je to bída. Nemá cenu tady řešit, kolik emocionálně silných momentů Mrnka svou neohrabanou režií zabil. Milada je bohužel doslovný, konzervativní a nezáživný životopis, který děcka na školních projekcích maximálně tak zprudí. Jak by řekl Andrej, sorry jako, ale Milada Horáková si zasloužila lepší film. ()
Ta doba nebyla snadná, o politické oběti se dnes učí školáci a jsou po ní pojmenované ulice. Jenže samotný film je nesouvislý, poslepovaný a bez náboje. Co na tom, že podobné kousky jsou řemeslně vypiplané, v celkovém vyznění přesto působí sterilně. Nechápu, jak si někdo debutující troufne na takovou látku. Kritický odstup chybí. Izraelská herečka Ayelet Zurer slušná, herecky to obecně není zlé. Postsynchron v dabované verzi je ovšem průšvih. ()
Téma Horáková je opravdu silné, proto mě mrzí toto konkrétní zpracování. Navíc tento projekt měl mnohem větší potenciál tím, že se do něj podařilo sehnat dobré zahraniční herce. Ne, že by to nešlo s našimi, ale Zurer hrála jak mohla. Nevím, co z toho divák, který nezná širší souvislosti, mohl pochopit. Já jsem měl kolikrát co dělat, abych zjistil, která zrovna bije a kde se dějově zrovna nacházíme. Je v tom dost zmatek. Jsem ale rád, že se ve filmu objevily některé konkrétní prvky. Celkově zůstala taková pachuť na jazyku. Pokud to ale vezmeme tak, že cílem filmu je zvýšit povědomost o těchto událostech, tak se to snad povede. Je to spíš takový hraný dokument. Bohužel podobných filmů, jako Masaryk, se asi jen tak nedočkáme. Byť bych doufal, aby ano. ()
Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nakoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá. ()
Značné zklamání. Je to hrozně fádní, zkratkovité a člověk se o Miladě Horákové vlastně moc nedozví. Já vím, že asi byla blbost s takovým očekáváním k filmu usedat a nespolehnout se raději na literaturu, která by snáze doplnila mezery. Dost medvědí službu tomuhle filmu dělá i dabing, který zní v originále hodně nepatřičně a v češtině zas dost nevěrohodně. (1 388.) ()
Galerie (28)
Photo © Bohemia MP / Vojtěch Hurych
Zajímavosti (17)
- Do role Františky Plamíkové byla původně zvažována Hanna Schygulla, obsazena ale nakonec byla Dagmar Bláhová. (hansel97)
- Posledná klapka padla 7. mája v Prahe. Natáčalo sa 31 dní, pričom film sa pripravoval až 10 rokov. (classic)
- Jiří Vyorálek si zopakoval roli Klementa Gottwalda, kterou hrál už v seriálu České století (od r. 2013). (Kaufman)
Reklama