franzkfk

Zármutek.

Narativně intimní a kompozičně zajímavý produkt, který má svá slabá místa a který jsem ocenil až napotřetí. Škoda, že marketing nedokázal prodat, že jde o noir detektivku. Vzhledem k vyhozeným scénám bych řekl, že problém vznikl ve střižně a v rozpočtu. Film totiž balancuje mezi žánry a na tvrdou noirovku se Johnova expozice sjíždí jen po povrchu - na dobrodružný komiks zase chybí dynamičtější akce, která by ale zase zatěžovala rozpočet.

Pokud pominu kvality výborného slasheru s originálním příběhem, který nemá vyloženě přiblblý scénář, musím se Silent Night zastat i v rovině námětu. Ačkoliv je to béčko, tak se musím přiznat, že málokterý film je schopný - stále nerealisticky, avšak explicitně - vyjádřit psychosociální vlivy, které formují potenciální antisociální poruchu osobnosti.

Tohle patří do učebnic. Vyloženě ukázkové cvičení v hloupém námětu (generický archetyp), amatérském scénáři (to, co by mělo být vizuálně převyprávěno je verbalizováno), experimentálně povrchní kameře (ta hloubka ostrosti) a absentující dramaturgii (nesrozumitelný svět, ve kterém nejsou jasné hranice a pravidla). Jsou filmy, které jsou formálně špatné, ale aspoň ironicky - díky své hlouposti - zábavné. Tohle je vyloženě ztráta času.

Takže Eli Roth je vážně amatér - v režii, ve scénáři a rozhodně ve střižně. Ale jinak super námět a místy slušné nápady. Měli to dát někomu jinýmu.

*miluju předlohu *miluju hranou adaptaci *tenhle seriál je tím, čím je speciální edice Star Wars vůči svému originálu *jediná pozitivní věc na celém projektu je O'Malleyho uvědomění, že Ramona je dost patologická, a proto transformace jejího charakteru ve finále je inteligentní vykoupení; zároveň plot-twist je hezky satirický náhled na vztahy, který do SP světa krásně zapadá, ale bohužel není dotáhnutý do konce; v zásadě je to další šílená produkce od Netflixu, kde je všechno na konci hodně sluníčkový a hodně homosexuální, ovšem bez vlastní invence. ------ 1) hrůzostrašný dabing (nesoulad mezi dabéry/herci z původní hrané adaptace a klasické "japanimace" --> kadence a timing dabingu je občas úplně mimo s tím, co se děje na obrazovce) --- 2) převyprávění již jednou převyprávěného příběhu není zábavné; opakující se námět není prostě po třetí už zábavný vzhledem k originalitě a hravosti samotného komiksu a hrané verze --- 3) Opakování vtipů není vtipné a když scénáristi sjedou na něco svého, tak je to jen myšlenka, která pouze imituje původní komiks, ergo není vtipná; není to ani trochu originální

Potřeboval by prostříhat, ale jinak je to úžásnej černej kůň.

Cvičení ve špatné montáži a dramaturgii. ---------- 1) chaotická narace (vědecká linka, osobní linka, sociopolitická linka) ---------- 2) zhuštěná osobní linka (zrychlený prolog, nepřehledné vztahy mezi charaktery) ---------- 3) rozuzlení nevychází z předešlého poznatku, jelikož byl divák o Strausseovu zkušenost ochuzen, tudíž necítíme dopad samotného zvratu ---------- 4) Nolan na tyhle typy příběhů nemá talent vyprávění, ačkoliv má kapacitu tyto příběhy identifikovat ---------- 5) Je to hodně špatný mix "12 rozhněvaných mužů" a "Dobrou noc a hodně štěstí" s intimním psychologickým přesahem, který je - ironicky - pro kompletní příběh redundantní (tím pádem i paradoxní)

Není to děs, ale pocta Williamsonovi a Cravenovi to taky není.

Musím se přiznat, že jsem to z větší části uhodnul. Místy se nemuselo pouštět tolik indícií. Je pravda, že se 5 i 6 snaží co nejvíc imitovat Williamsona, ale jeho dialogový šmrnc ani jeden díl nechytnul. Pořád je to ale výborný film. Tenhle ještě lepší, než předešlý.