honzii

Jeden z filmů, který je dělaný od srdce, ale neuteče svému stínu průměrnosti. Existuje důvod, proč jsou Dannyho parťáci nejlepším heist filmem na světě. Styl, humor, inteligence, překvapivý plán a charisma zúčastněných. Zde se odehrává jen humor a charisma zúčastněných. Parta je dobrá, neoplývá velkým stylem, jako spíš lehkou demencí, ale chemie i humor v ní fungují slušně. I na druhé straně zákona se díky Terencovi Stampovi skvěle pobavíte. Je důležité si tyto věci uvědomit, protože jsou to hlavní, co vám film dá. Zápletka, i když místy docela slušně okořeněná, totiž z průměrnosti nevykročí ani na konci, kdy se snaží o položku "překvapivý plán". A to je u heist filmu celkem zločin. Přesto jde o solidní pokus udělat něco sympatického v tomto žánru a protože jsem jeho fanouškem (a fanouškem Matta Dillona), zaokrouhluju hodnocení nahoru.

Já si osobně nemyslím, že by Amazing Spider-man překonal svého předchůdce. Všechna pozitiva oproti Raimiho sérii vyvažují zase negativa. Je sice zemitější a "realističtější", ale o to víc je nudnější a fádnější. Garfield je dost možná lepší než Maguire, ale zase mu nevěřím jeho nerdovost a inteligenci. Emma Stone je lepší než Kirsten Dunst, ale ve filmu vypadá na Garfielda trochu staře (což je vtipné vzhledem k tomu, že Garfield je v reálu o 5 let starší než ona). Možná mi je sympatičtější vidět Spideyho ve filmu, který se bere trochu víc vážně. Asi mám raději Webbovu verzi Petera Parkera, ale samotného Spider-mana udělal Raimi víc cool a každou jeho akční scénu nezapomenutelnou (až na třetí díl, samosebou). A to mi tady sakra chybělo. Zajímavý komentář: Lima

Prokousávám se třetí sérií a i přes lehce klesající tendenci musím říct, že jde o jeden z nejlepších seriálů, jaké jsem viděl. Silný koncept, absolutní zaměření na charaktery a jejich psychologii a navrch výtečný Byrne, jehož postava je pro mě možná živější a reálnější než leckteří mí známí.

Tohle je kurevskej flák a inspektor Tequila je těžkej bourák s bouchačkou na jedný straně a s miminem na druhý. Jeden z největších akčních filmů.

To, že se od toho žádnej zázrak čekat nedá, je jedna věc. Ale že to místy připomíná levnou parodii první 300, to už je trochu na pováženou, s přihlédnutím ke skoro dvojnásobnému rozpočtu. Herci nic moc, obraz o třídu dvě horší a místy nechutně přeplácaný nebo přepálený, atmosféra nebo kulervoucnost skoro nikde. Tohle není film pro srdcaře, ale pro desetiletý kluky, co nikdy neviděli prsa.

Z počátečního nadšení jsem poněkud vystřízlivěl. Clona sice představuje formální seriálovou špičku u nás, ale v žánru rozhodně nepředvádí nic zajímavého nebo neotřelého. Je to sympatické, ale trochu nudné.

Čím déle nad tím filmem přemýšlím, tím víc mě baví. Nejprve jsem se nemohl srovnat s tím, že nezaujal žádné stanovisko ke svému hrdinovi, protože díky tomu ten film emocionálně příliš nefunguje. Nepodbízí nám jeho emoce, nenechá nás se v postavě angažovat víc než sami chceme. Nekritizuje ho, ani naopak. Jediné, na co film útočí, jsou pudy. Jestli s naší postavu máme sympatie, tak jsou založené hlavně na pudech. Pud peněz, sexu, drog a moci. Něco, co nás fascinuje, za čím se každý z nás honí, i když si myslí, že jsou pro ně důležitější přátelé nebo láska. Právě proto je těžké se na tento film napojit emocionálně. Pouze skrz vaše pudy je možné hlavní postavu pochopit. Pobavíte se a potom vás to vyplivne bez lítosti a emocí, bez kontaktu s postavou, bez naděje na nápravu. Film je silný ve svém tématu, ale za cenu ztráty silného emocionálního prožitku.

Přeceněný film, který není ani zdaleka tak skvělý, jak se tváří. Ale špatný zase taky není.

Je to pěkný film, ale možná je až moc jednoduchý. Drama je vystavěné naprosto šablonovitě a přestože to nějak základně funguje, divák to hned prokoukne a vlastně každý zvrat už cítí předem. A teprve až když jsem si dal Any given sunday od Stonea, pochopil jsem, jak obyčejný tento film vlastně je. Ale Kurt Russell si to dal dobře.

Audiovizuálně jeden z nejlepších filmů, které jsem viděl.